11. 9. 2017 / Otevřený dopis zastupitelstvu hl. m. Prahy proti postavení kopie Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

Zveřejňujeme otevřený dopis, který byl v pondělí 11. 9. rozeslán zastupitelům hl. m. Prahy. Zastupitelstvo se má věcí zabývat na svém čtvrtečním zasedání. Text dopisu vyzývá k přehodnocení záměru postavit na Staroměstském náměstí napodobeninu Mariánského sloupu, svrhnutého v roce 1918. Autoři dopisu připomínají, že Mariánský sloup stál na Staroměstském náměstí nejen jako symbol vítězství katolické monarchie ve třicetileté válce, ale také jako znamení konce nadějí na stát, ve kterém by mohli vedle sebe existovat lidé různých vyznání. 

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás ve věci plánovaného vztyčení kopie mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V tomto otevřeném dopise předkládáme argumenty, proč by sloup neměl být znovu postaven.

Nezpochybňujeme uměleckou hodnotu mariánského sloupu od Jana Jiřího Bendla, jde nám ale o politický a historický význam, který by vztyčení kopie mělo. Svrhávání a ničení pomníků a soch ve veřejném prostoru má své historické místo v běhu dějin. Ukazuje se tím jejich časově omezená povaha, která je úzce svázána s konkrétním historickým kontextem.

Těžko se můžeme dobrat jednoznačné intence při postavení sloupu, je však nesporné, že se stal symbolem vítězství katolické monarchie ve třicetileté válce a koncem nadějí na stát, ve kterém by mohli vedle sebe existovat lidé různých vyznání. Nejde jen o porážku evangelíků katolíky, ale i o porážku myšlenky tolerance, která je stále aktuální. Způsob stržení sloupu nemusíme schvalovat, ale jeho odstranění z veřejného prostoru vyjadřovalo důležité demokratické hodnoty: sekulární společnost a odpor proti provázání světské a náboženské moci, kritiku symbolů nedemokratického zřízení katolické monarchie.

Vážíme si upřímného nadšení sochaře Petra Váni a dalších podporovatelů znovupostavení mariánského sloupu. Pochybnosti v nás ale vzbuzuje kontroverzní angažmá Dominika Duky. Jak poukázal katolický teolog Martin Vaňáč ve svém textu Podvodem ke smíření (http://www.christnet.eu/clanky/5847/podvodem_ke_smireni.url), arcibiskupství předalo starostovi městské částí Prahy 1 jen ta vyjádření ostatních církví, která byla kladná, a negativní postoje před ním zatajilo. Máme navíc obavy, že znovuvztyčení sloupu bude dalším symbolem neblahé expanze konzervativních až ultrakonzervativních proudů katolické církve do veřejného a politického prostoru, jak ji můžeme vidět např. při spolupráci Dominika Duky s prezidentem Milošem Zemanem.

Jsme přesvědčeni, že vztyčení kopie sloupu nepovede ke smíření, ale naopak může zrodit nové křivdy. Bylo by jistě dobré, aby sloup bylo možné vidět např. v některém muzejním prostoru, opatřený fundovaným výkladem jeho rozporuplné historie. Jsme ale proti jeho umístění zpět na Staroměstské náměstí a také proti politickému významu, který s sebou toto gesto nutně nese. Požadujeme veřejnou diskuzi o celé záležitosti, protože pomníky a podobné realizace vytvářejí veřejný prostor a politiku jednání v něm uskutečněnou.

Sdílený prostor je pro nás místem vytváření společných hodnot, jejichž autory a autorkami jsme všichni bez ohledu na náboženské vyznání. V tomto smyslu souhlasíme také se slovy historičky umění Mileny Bartlové v knize Manuál monumentu: “Pokud se nedaří dojít důkladným a odborně informovaným vyjednáváním ke shodě těch, kdo budou s pomníkem žít, neměl by být stavěn. Pomník totiž má nebezpečně blízko k násilnému prosazování jedněch idejí a moci na úkor jiných, a pak může do sdíleného životního prostředí namísto harmonie vnést nesoulad a konflikt.”

 

Podepsáni

Pavel Barša, politolog

Prof. Martin C. Putna, literární historik

Daniela Tinková, historička, FF UK

Ivan Štampach, religionista a teolog

Milena Bartlová, profesorka dějin umění

Filip Němeček, jáhen Českobratrské církve evangelické

Jiří Šamšula, farář Českobratrské církve evangelické

Ludmila Böhmová, sociální pracovnice, členka RFK, ŘKC

Anna Remešová, redaktorka online magazínu Artalk.cz, členka RFK, ŘKC

Jan Bierhanzl, filosof, Filosofický ústav AV ČR

Jakub Raška, doktorand historie FF UK, ČCE

Anežka Bartlová, redaktorka časopisu Art&Antiques a editorka publikace Manuál monumentu

Magdalena Šipka, teoložka

Hana Blažková, studentka komparatistiky, členka RFK, ŘKC

Johana Lomová, historička umění, KTDU VŠUP a místopředsedkyně Spolku Skutek MgA.

Alžběta Brůhová, architektka

Matěj Opočenský, farář Českobratrské církve evangelické

Jiří Ort, farář Českobratrské církve evangelické Mariana Kuželová, učitelka

Olga Bierhanzlová, studentka, členka RFK, ŘKC

Maria Schormová, obchodní referentka, členka RFK

Adam Borzič, básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar

Jakub Ort, absolvent Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, publicista

Mgr. Zdeněk Bárta, farář Českobratrské církve evangelické, Diakonie Litoměřice

Pavel Himl, historik a zastupitel Prahy 5

Jan Černý, Filosofický ústav AV ČR

Jan Škrob, básník, evangelík

Jana Němcová, Institut pro sociální inkluzi

Adéla Lančová

Vladimír Müller, katolický kněz

Jakub Patočka, šéfredaktor Deníku Referendum

Josef Patočka, student

Tomáš Adámek, učitel, překladatel

Františka Zezuláková Schormová, doktorandka anglistiky, členka RFK

Jiří Kučera, student teologie

Petr Turecký, farář Českobratrské církve evangelické v Soběhrdech

Jan Chromý, vysokoškolský učitel

Martina Valášková, pastorační pracovnice Českobratrské církve evangelické

Vratislav Ryšavý, historik umění a historik

Marek Janás, sociální pracovník

Petr Kučera, výzkumník a zastupitel na Praze 1

Dr. Anna Hájková, historička, University of Warwick

Magdaléna Trusinová, mateřská dovolená

Pavel Keřkovský, učitel Eva Keřkovská, učitelka

Mariana Šindelková, historička umění

Matouš Lipus, sochař

Dušan Zahoranský, výtvarný umělec a pedagog

Justyna Suma, studentka slavistiky a členka RFK

Michael Polák, historik

Vítězslav Sommer, historik, ÚSD AV ČR

Ivan Landa, filosof, Filosofický ústav AV ČR

Dalibor Bača, sochař, pedagog

Alžběta Bačíková, vizuální umělkyně

Jan Ort, romista Zuzana Čižinská, sociální pracovnice

Tomáš Andrle, manager IT

Petr Dub, vizuální umělec

Klára Brůhová, historička architektury, FA ČVUT

Joe Grim Feinberg, Filosofický ústav AV ČR

 

K dopisu je možné se připojit na Petice24.com.


Ilustrační obrázek: Rudolf Alt, Pohled na Staroměstské náměstí s Týnským chrámem, 1843, akvarel (výřez). Zdroj: Wikimedia Commons