Artalk.cz

TZ: Fait Gallery zve na vernisáž II. výstavního bloku roku 2016

Fait Gallery zve na vernisáž II. výstavního bloku roku 2016 / Fait Gallery / Brno / 1. 6. 2016

newsletter_druhy_blok_FINAL

Fait Gallery zve na vernisáž II. výstavního bloku roku 2016

Ve středu 15. června 2016 bude ve Fait Gallery v 19 hodin zahájen II. výstavní blok vernisáží tří samostatných výstav výrazných osobností současné české výtvarné scény Václava Stratila, Tomáše Bárty a Markéty Magidové. Stratilova bilanční výstava Krajiny bude navíc prodloužena až do podzimu 2016 a ve spolupráci autora s kurátorem Jiřím Ptáčkem a Fait Gallery v některých částech pozměněna a rozšířena o nová díla.

V rámci platformy LES (Laboratory of Education and Synergy) představené na jaře, jsme ve Fait Gallery zároveň připravili několik workshopů pro děti navázaných na práci Václava Stratila:

Středa 22. června – Workshop pro děti 2 – 6 let

Úterý 12. července – Workshop pro děti 2 – 6 let

Sobota 23. července – Workshop pro děti 6 – 12 let

web baner II.blok

1. výstavní blok 2016

Václav Stratil / Krajiny

Fait Gallery

Ve Vaňkovce 2, Brno

15. 6. – 30. 7. 2016

16. 9. – 19. 11. 2016

Kurátor: Jiří Ptáček

Výstava Václava Stratila připravená pro Fait Gallery v Brně je příležitostí nahlédnout podruhé během jednoho uplynulého roku do rozsáhlé výtvarné činnosti brněnského vizuálního umělce Václava Stratila. Po loňské průřezové přehlídce Nedělám nic a jiné práce v souvislosti s udělením Ceny Michala Ranného, je výstava Krajiny druhou dílčí retrospektivou tohoto významného představitele českého malířství, kresby, performance a konceptuálního přístupu k fotografii. Jejím základním východiskem se proto stal pokus o materiální odpověď na nevyhnutelnou otázku, jak tento průřez odlišit od minulé přehlídky.

Klíč ke koncepci výstavy Krajiny, připravované opět kurátorem a Stratilovým mnohaletým spolupracovníkem Jiřím Ptáčkem, nacházíme v odkazu názvu k fotografickému souboru Česká krajina z roku 1999, poprvé a dosud naposledy prezentovanému na stejnojmenné výstavě v pražském Rudolfinu. Ten Václav Stratil pojal jako subjektivní mapu osobností, jimiž byl v dané době obklopen, a ke kterým se tímto výstavním gestem přihlašoval. V České krajině se jednalo především o rozšiřování Stratilova základního tématu osobní identity o možnosti sebenalézání i sebepotvrzování skrze druhého. Spolu s o dva roky starším souborem fotografických reprodukcí obrazů Václava Boštíka se tak v průběhu druhé poloviny 90. let mezi Stratilovy strategie vřadily strategie apropriace a rozostření hranic autorství. Výstava Krajiny sleduje uplatňování těchto principů až do současnosti, nabízí repertoár přístupů ke spolupráci, k vzájemné výměně a přivlastňování. Zaměřením na rejstřík „vztahování se ke druhému“ se také výstava odlišuje od předešlé přehlídky v Moravské galerii v Brně, postihující autorovu tvorbu s ohledem na časově vymezené působení v Brně. Neskromným cílem výstavy je skrze Stratilův svébytný a svérázný postoj ke svému okolí ukázat nejen důležitý rozměr jeho tvůrčích přístupů, ale rovněž doplnit prehistorii nad-individuálních tvůrčích koncepcí v českém umění. Při zpětném pohledu se navíc i Stratilovy starších přístupy ukazují jako řetězec manifestací významu osobní historie, její reflexe, konstruování a přepisování.

Olomoucký rodák Václav Stratil (*1950) na sebe výrazněji upozornil během druhé poloviny 80. let svými monumentálními „černými kresbami“. Jejich základním výrazovým prostředkem bylo náročné šrafování plochy černým inkoustem. Společně s rozsáhlým autoportrétním fotografickým souborem Řeholní pacient z první poloviny následujícího desetiletí definoval své výtvarné postupy do budoucnosti. Východiskem mu byly i pro práci devadesátých a nultých let, jakkoli šrafování inkoustem mnohdy načas zaměnil za vylepování ploch samolepicími páskami a k návštěvám komunálního fotografického ateliéru začal příležitostně zvát i další osoby. Od roku 1998 žije v Brně. Až do loňského roku zde působil jako vedoucí jednoho z ateliérů Fakulty výtvarných umění v Brně. Také svoji pedagogickou metodu zčásti založil na různých režimech komunikace s mladými tvůrčími osobnostmi.

Tomáš Bárta / Vnější nastavení

Fait Gallery MEM

Ve Vaňkovce 2, Brno

15. 6. – 30. 7. 2016

Kurátor: Jiří Havlíček

Tomáš Bárta (*1982) vystudoval malbu. V současnosti se kromě malování, věnuje především kresbě a práci s objektem. Klíčovou zkušeností pro něj byl v roce 2010 pobyt v Berlíně, odkud si přivezl velkoformátové kresby a zájem o intuitivní geometrii. Výrazně barevné kvaše s tenkými černými liniemi a prázdnými plochami, se na několik let staly jeho nepřehlédnutelným poznávacím znamením. V roce 2012 vystavuje v brněnské Fait Gallery, kde poprvé intenzivně rozvíjí prostorové řešení instalace. Dvojrozměrné geometrické kompozice se mění v trojrozměrné objekty, které jako by vystoupily z plochy obrazu. Jeho dlouhodobý zájem o stavební principy se tak doslova zhmotňuje před divákem. V následujících letech se opět vrací k malbě. Nejprve vytváří sérii menších formátů, ve kterých zkouší možnosti kombinace abstraktních a konkrétních motivů s využitím koláže. Později stejnou metodu používá na velkoformátová plátna. Každý obraz přináší zcela odlišné pojetí jak barevným, tak kompozičním řešením. Přesto můžeme v celé sérii pozorovat jednotící prvky, které se opakují a vracejí. Kromě stylizovaných listů a tyčí, je to především autonomní použití papírové lepicí pásky. V současnosti se autor opět vrací ke kresbě. Ovšem zcela opouští barvu a pracuje pouze s černou tuší a světlým podkladem papíru. Stejná barevná redukce platí i pro závěsné sádrové objekty. Ze samostatných výstav můžeme jmenovat zejména Things To Know Before You Get A Tattoo, Trapéz, Budapešť (2014), Things You Can’t Delete, Fait Gallery, Brno (2013), Soft Core, Fait Gallery, Brno (2012), Forst, Galerie Chodovská tvrz, Praha (2012), Kraft, Galerie Ferdinanda Baumanna, Praha (2011), Planterwald, Galerie Off/Format, Brno (2011). V rámci skupinových výstav se Tomáš Bárta představil například na Geo Ego, České centrum, Berlín a Národní technická knihovna, Praha (2015), Zlatý věk, Dům umění města Brna, Brno (2014), Cena kritiky za mladou malbu, Galerie Kritiků, Praha (2012), Walter Koschatzky Kunst-Preis, MUMOK, Vídeň (2011) nebo Scandanaivia – Supermatket Art Fair, Kulturhuset, Stockholm (2010).

Markéta Magidová / Tertium non datur

Fait Gallery PREVIEW

Ve Vaňkovce 2, Brno

15. 6. – 30. 7. 2016

Kurátor: Jiří Ptáček

Jádrem výstavy Tertium non datur je neobvyklá sbírka předmětů. Podmínkou pro zařazení do ní je totiž metaforické označování předmětu či jevu jako „třetího“ ve smyslu odchylky od normy. Kabinetní instalaci sbírky doprovází video, v němž mim Petr Biel zkoumá možnosti pohybu po třech dolních končetinách.

Markéta Magidová sleduje roli jazyka v utváření myšlenkových struktur a hodnotových systémů. U výstavy Tertium non datur, nazvané podle logického principu, který umožňuje pouze dva pravdivé výroky, obrací pozornost k vyloučené „třetí možnosti“. Zaměřuje se na pojmenování, která naznačují přebytečnost, nedostatečnost, chybu, jinakost, apod. Pozornost tak obrací k binárním principům lidského myšlení, v rámci kterých je párovost brána jako uspokojivý stav a ucelenost. Bizarnost a komičnost jejího výstavního souboru ovšem nezakrývají, že autorčiny intence jsou politické. Přinejmenším jako polemika z petrifikovanými myšlenkovými schématy, kvůli kterým je odchylka považována za nevýhodu, aniž by byl prozkoumáván její potenciální přínos.

Markéta Magidová (*1984) je intermediální umělkyní a spisovatelkou. Ve svých uměleckých realizacích kombinuje text a mluvené slovo, materiální objekty, instalace, fotografii a pohyblivý obraz. Stále významnější postavení přisuzuje záznamům performativních vystoupení na hranici tance a pantomimy. Vydala tři autorské knihy (Překlepy a přehmaty, Domácí slovník, Překlad), přičemž právě Domácí slovník prezentovala v Brně i jako samostatnou výstavu v galerii Kabinet TIC. Galerijní instalaci a publikaci v podobě výkladového slovníku tehdy věnovala výrazům užívaným pouze členy vlastní rodiny – tedy jinému druhu odchylky, která v důsledku utváří unikátní pouta mezi jejich uživateli. Její práce byly prezentovány na českých i zahraničních přehlídkách (v Národní galerii v Makedonii, na festivalu Alternativního divadelního výrazu v Záhřebu, na krakovském literárním festivalu Ha!Wangarda, moskevském Bienále mladého umění, lisabonském Architektonickém trienále, bratislavských Dnech slovenské literatury atd.).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *