Artalk.cz

Kubismus v užitém umění U Černé Matky Boží

„Se svěžím přístupem, který se promítá nejen do materiálů komentujících uzavírku hlavní budovy, ale částečně také do řešení expozice a plánovaných aktivit v Domě U Černé Matky Boží, má UPM nakročeno nadějným směrem k nabytí současnějšího rázu,“ komentuje Alena Štěrbová novou expozici českého kubismu V Domě U Černé Matky Boží. V recenzi se věnuje zastoupeným osobnostem a proudům uvnitř českého kubismu i dramaturgii expozice jako takové.

zdroj www.czkubismus.cz 10

Až do roku 2017 bude uzavřená hlavní budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze, ale návštěvníci mají příležitost zhlédnout řadu výstav či expozic situovaných mimo centrální objekt UPM. Nově otevřená expozice věnována českému kubismu především v užitém umění, je příznačně situovaná do prostor Gočárova Domu U Černé Matky Boží.

V současné době se aktivity UPM v Domě U Černé Matky Boží soustřeďují do dvou podlaží. Expozice s názvem Český kubismus je členěna chronologicky a dílčí fáze jsou děleny do jednotlivých pater budovy. Ideově je propojováno volné i užité umění a prostřednictvím textových tabulí jsou realizace zasazovány do kulturněhistorického kontextu. Drobné užité artefakty, interiérové doplňky, autorské soubory nábytku či solitérní kusy jsou vsazeny do dialogu s plátny Emila Filly, Josefa Čapka, Bohumila Kubišty, Václava Špály, grafikami Františka Kysely, V.H. Brunnera či plastikami Otto Gutfreunda. Součástí expozice jsou i ukázky dobových kritik či archiválie spojené s činností Skupiny výtvarných umělců, Pražských uměleckých dílen nebo družstva Artěl.

Třetí podlaží, na němž expozice začíná, je věnováno především předválečné vypjatější poloze kubismu. Akcentovány jsou formální a konstrukční prvky nábytku, které kurátorky zasadily mezi malby, grafiky či sochy, čímž vzniká pestrý prostor pro analýzu společných elementů. V interiérových doplňcích i nábytku vysokých skulpturálních kvalit a progresivních forem převažuje výtvarné pojetí nad funkcí. Monochromní prolamované plochy kontrastují s ostře tvarovanými liniemi i dekorativním čalouněním. Interiérově pojaté kouty jsou doplněny o papírové reprodukce tapet s motivy bytových textilií Františka Kysely. Pozoruhodné jsou nejen nábytkové soupravy, ale také sklo a předměty z měkké kameniny. Z technologického hlediska bylo velmi obtížné převést kubistické lámaní ploch do skla, čemuž odpovídala méně expresivní tvarová forma objektů a důraz byl kladen především na plošný dekor. Skleněné sety Josefa Rosipala jsou zdobeny liniemi a geometrickými obrazci, přičemž si zachovávají jemnější tvary.

zdroj www.czkubismus.cz 3

Nábytek navržený Josefem Gočárem v sobě snoubí členění ploch, ostré lomy linií a čalounění s jemným dekorativním motivem. Užitím mořených tmavých dřev Gočár dosáhl výrazných efektů podporujících formální řešení, které naplňuje idey kubismu. Mezi jednotlivými kusy nábytku jsou na podlahu promítány citáty Pavla Janáka či významného teoretika a historika umění V.V. Štěcha, který v rámci výstavy Werkbundu v Kolíně nad Rýnem roku 1914 obhajoval kubistické pojetí nábytku i interiérů. Štěch zdůrazňoval zejména dynamickou myšlenku tvaru a pohybu hmoty, které stavěl do kontrapozice k racionálně účelné konstrukci. Naplnění této teze se stalo jedním z leitmotivů první části expozice UPM.

Ve druhém podlaží věnovanému době po první světové válce se výrazně prosazuje proměna pojetí nábytkové tvorby a autorských postojů, které korespondují s architektonickým vývojem. Evidentní je posun zejména v práci s hmotou, který dává vyniknout uhlazenějšímu tvarosloví charakteristickému pro národní či obloučkový styl. Do popředí se dostávají plasticita, barevnost a pravidelnost, skrze něž jsou modelovány dílčí plochy. Prolínání tvarů podporuje stabilitu a kompaktnost nábytku, přičemž sochařské kvality, jimiž oplývaly kusy minulé dekády, jsou výrazně upozaděny. Architektuře, jíž se mnozí autoři vystavovaných artefaktů zabývali primárně, je věnována videoprojekce současných i dobových snímků pražských staveb.

Prostorové formování hmoty, abstrahování či propojování elementů s cílem dosáhnout kýženého tvaru je pro exponáty v obou podlažích velmi příznačné. Díky instalacím jednotlivých kusů nábytku na bílých soklech či celých souprav na mírně vyvýšených plochách působí scénografické pojetí interiéru kompaktně, avšak nikterak stísněně. Samotný fakt, že dům U Černé Matky Boží byl koncipován jako obchodní budova, nikoli muzeum, expozici nikterak neškodí. Interiéry jsou svým užitím i pojetím v současné době původním účelům sice vzdálené, ovšem vystavený nábytek v těchto primárně nemuzejních prostorách s nižšími stropy velmi dobře vyniká. Přeci jen byl původně určen převážně do soukromých interiérů, jejichž charakter a měřítko s muzejními dispozicemi často nekorespondovaly. I přesto, že je přehlídka situována do velmi exponované lokality a prezentované téma je poměrně populární, nejedná se o žádný laciný blockbuster, jimiž se Staré Město jen hemží. Nová expozice UPM je solidní přehlídkou s atraktivní formou i obsahem jak pro širší, tak i odbornou veřejnost.

zdroj www.czkubismus.cz 6

Expozice je výrazně formována rozdílem mezi expresivnější polohou kubismu a jejími dozvuky z období 20. let, čemuž odpovídá i celkové členění. Doprovodné texty rozvíjejí zejména uměleckohistorický kontext a srozumitelnou formou komentují souvislosti mezi výtvarnými formami, konstrukcemi a technologiemi, přičemž zároveň i samotnou produkci nábytku bezprostředně spjatou s Pražskými uměleckými dílnami, Artělem, Svazem českého díla a Skupinou výtvarných umělců. Právě uchopení skrze spolky a skupiny poskytuje kontextualizovanou představu o produkci nábytku i drobných interiérových předmětů. V samotné výrobě zaujímaly výše zmíněné svazy, družstva a skupiny naprosto klíčovou roli, což velmi příznačně texty podtrhávají. Není opomíjena architektura ani ideové rámce a proměny samotného kubismu.

UPM v Praze plánuje od května letošního roku rozšířit své aktivity o pravidelně se konající krátkodobé výstavy, cykly přednášek a edukační programy zahrnující i výtvarné dílny. Kombinací různých aktivit postupně dochází k oživení celkového prostoru budovy, která byla veřejnosti doposud otevřena pouze v parteru a prvním patře.

Na jednom z propagačních materiálů UPM jakýsi Láďa (13) říká, že nejlepší muzeum je takové, které je zavřené. Pravdou je, že stálé expozice užitého umění se ve valné většině případů netěší nejvyšší oblibě, čemuž odpovídá i míra návštěvnosti. Se svěžím přístupem, který se promítá nejen do materiálů komentujících uzavírku hlavní budovy, ale částečně také do řešení expozice a plánovaných aktivit v Domě U Černé Matky Boží, má UPM nakročeno nadějným směrem k nabytí současnějšího rázu. Pokud si instituce i nadále zachová důvtip a pojetí, v němž se snoubí tradice a soudobost, mohlo by se jednat nejen o způsob rozšíření činnosti celého musea, ale také o impuls k podnícení zájmu veřejnosti. Můžeme se nechat překvapit – a já pevně doufám, že překvapení to bude milé – jakou podobu v příštím roce získají expozice a instalace ve znovu otevřené hlavní budově UPM.

zdroj www.czkubismus.cz 9

Český kubismus / kurátorky výstavy: Lucie Vlčková, Daniela Karasová / Dům U Černé Matky Boží / Uměleckoprůmyslové museum v Praze / Praha / od 3. 12. 2015

Foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *