Artalk.cz

TZ: Brusel… na Ostravsku

Brusel… na Ostravsku / Galerie výtvarných umění v Ostravě: Kabinet architektury / Ostrava / 25. 6. – 30. 8. 2015

brusel-ka-pozvanka_a5_Page_1

Brusel… na Ostravsku

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 25. června v 17:00 v ostravském Domě umění.
Výstava Brusel… na Ostravsku potrvá do 30. srpna 2015 a je připravena Kabinetem architektury, Národním památkovým ústavem a Antikvariátem a klubem Fiducia.
Kurátory výstavy jsou: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec a Martin Strakoš

Bruselský styl je vžitý název pro výtvarný styl, uplatňující se v architektuře a užitém umění v Československu na konci 50., v 60 a 70. letech 20. století. Úspěch Československa na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu inspiroval tehdejší tvůrce k objevování nové estetiky. Na Ostravsku takto vznikla řada kvalitních objektů a výtvarných děl, které nyní z různých příčin mění svůj výraz, nebo dokonce mizí. Na „hynoucí krásu“ architektury bruselského stylu upozorňuje výstava Brusel…na Ostravsku, která bude slavnostně zahájena 25. června 2015 v 17:00 v Domě umění v Ostravě.

Národní památkový ústav v Ostravě vydal na přelomu roku rovněž publikaci autora Martina Strakoše – Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton. Kapitoly o architektuře a výtvarném umění 50. a 60. let 20. století od Bruselu po Ostravu. Kniha se zaměřuje na vývoj architektury a výtvarného umění od poloviny 50. let do závěru 60. let 20. století s přesahem do následujícího desetiletí. V úvodu se probírají úvahy o bruselském stylu a architektuře pozdního modernismu v českém prostředí. Následuje kapitola o vlivu tvorby předních světových architektonických osobností v
československém kontextu. Podrobněji je zde analyzována architektura na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a tamní československý pavilon včetně jeho ohlasu v domácím prostředí. Následuje krátké pojednání o proměnách české architektury 60. let. Druhá polovina knihy se zaměřuje na architektonickou tvorbu daného období na Ostravsku. Nejprve jsou zmíněny proměny interiérů obchodů, kin nebo kulturních domů. Následně text pojednává o bytových stavbách, administrativních budovách, hotelových domech, sídlištích, urbanismu, a architektonických soutěžích. Samostatné kapitoly se týkají výstavby železničních nádraží na Ostravsku a tématu uměleckých děl ve veřejném prostoru. Závěrem autor zdůrazňuje nutnost památkové ochrany vybraných artefaktů a poukazuje na potřebu soustavnějšího výzkumu v oblasti architektury i výtvarné tvorby té doby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *