Artalk.cz

TZ: Libor Teplý

Libor Teplý / Hledání světla / Dům umění města Brna / Brno / 11. 3. – 5. 4. 2015

TEPLY_POZVANKA_Stránka_1

 

 Libor Teplý: Hledání světla

„JE DOSTATEK SVĚTLA PRO TY, KDO SI Z CELÉ DUŠE PŘEJÍ BOHA SPATŘIT, A DOSTATEČNÁ TMA PRO TY, KDO MAJÍ OPAČNÉ PŘÁNÍ.“ Blaise Pascal

Vztahem světla a tmy jako tématem mnoha možných významů a obsahových konotací se Libor Teplý zabývá již více než dvě desetiletí a je pro něj stále podnětnou motivací. Vnímá jej především symbolicky, jako výraz protikladných hodnot podmiňujících se navzájem, i jako podobenství. Kontrast konkrétní matérie a nehmotného, intenzivního proudu světla definující prostor, struktury, kontury a objemy tvarů je pro něj inspirativní nejen v souvislosti s jeho vizuálními kvalitami, ale i s hodnotami duchovními, které v jeho tvorbě nabývají postupně stále větší význam. V cyklech staršího data vzniku se Libor Teplý soustředil častěji na detaily předmětné skutečnosti, na kresbu světlem a její iluzivní účinky ve vztahu k prostoru, architektuře, umožňující vznik nových tvarových konstelací a evokujících individuální možnosti jejich vnímání. V posledním desetiletí vnímá světlo symbolicky jako výraz lidské touhy po svobodě, po vymanění se ze situací a pocitů, v nichž se nachází a které jej sužují. S hledáním světla je spojena naděje na změnu okolností, spojených s omezeními člověka v jeho rozhodování a počínání.  Paprsky světla jsou náznakem imaginárního světa, v němž lze dospět k osvobození a oproštění se od stávajících tísnivých pocitů a prožitků. Současnou tvůrčí pozici spojuje Libor Teplý i s vlastními životními peripetiemi a poznáními, konkrétní zkušenosti jej podněcují k jinému způsobu uvažování o jevech, které dosud vnímal v jiných souvislostech.

Cejl - léto 2014 b - 3jpg

Pro fotografickou interpretaci těchto úvah našel Libor Teplý po delším hledání adekvátní prostředí v prostorách staré opuštěné věznice – prázdné cely jsou synonymem samoty, zoufalství a beznaděje.  S jejich temnými zákoutími a stíny kontrastuje vpád jasného světla, ozařujícího místnost zamřížovaným oknem či otevřenými dveřmi, otevírající možnost ocitnout se v jiném světě. Tyto fotografické obrazy Libora Teplého tak evokují snové představy těch, kterým se světla a svobody nedostávalo, jeho asociace během času stráveného v uvedené lokalitě. Konkrétní prostředí se zde stalo působivou scénou, prostorem pro světelnou inscenaci.  Prolínání reálného a virtuálního světa symbolizuje střet protichůdných pozic lidské existence – víry, naděje i smutku a prázdnoty prožívané přítomnosti. Absence světla jako nepostradatelné součásti lidského života – to jsou danosti, které jsou inspirativní pro nespočetné možnosti jejich interpretace.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *