TZ: Art Brut Film Olomouc 2014

Art Brut Film / Olomouc / 27. 3. 2014

Třetí ročník přehlídky Art Brut Film Olomouc představí tvorbu francouzského dokumentaristy Philippa Lespinasse

Již potřetí se v Olomouci uskuteční Art Brut Film - nesoutěžní přehlídka filmů a videosnímků zaměřených na fenomén art brut či outsider art. Letos se pořadatelé zaměří na tvorbu jediného autora – významného dokumentaristy Philippa Lespinasse,. Francouzský filmař se přehlídky v Arcidiecézním muzeu Olomouc ve čtvrtek 27. března osobně zúčastní. Přehlídka se letos stala součástí Dnů francouzské kultury v Olomouci.

Vstup na projekci filmů je zdarma.

„Po dvou předchozích ročnících, které reflektovaly jak historii, tak současnost fenoménu art brut, se letos chceme soustředit na filmy jediného autora, a to známého francouzského dokumentaristy Philippa Lespinasse. Ten již deset let mapuje tvorbu světových osobností art brut,“ řekl organizátor přehlídky a sběratel art brut Pavel Konečný.

Producent a režisér dokumentárních filmů Philippe Lespinasse (*1962) je podle Konečného dlouholetým spolupracovníkem nejvýznamnější světové sbírky umění art brut ve švýcarském Lausanne a autorem celé řady článků, filmů a knih o tomto fenoménu. „Za jeho osobní přítomnosti uvedeme osm krátkometrážních snímků, natočených také ve spolupráci s Andressem Alvarezem v období mezi roky 2006 až 2011,“ dodal Konečný.

Přehlídku tradičně uzavře beseda, která se ohlédne za shlédnutými filmy a přinese informace o současném či chystaném dění v oblasti art brut. Jejími účastníky budou vedle Philippa Lespinasse a Pavla Konečného také Anežka Šimková z Muzea umění Olomouc a Terezie Zemánková z občanského sdružení abcd Praha. Přehlídku Art Brut Film Olomouc, která se uskuteční ve čtvrtek 27. března od 16 do 21.30 hodin v Arcidiecézním muzeu Olomouc, pořádá Pavel Konečný ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a občanským sdružením abcd Praha.

Termín „art brut“ použil poprvé v roce 1945 francouzský umělec a teoretik Jean Dubuffet. Art brut, které je překládáno jako „syrové umění“, či „umění v surovém, nebo původním stavu“, charakterizoval jako „výtvarné produkce všeho druhu – kresby, malby, výšivky, modelované či tesané plastiky, které vykazují spontaneitu a velkou tvůrčí představivost a jsou co možná nejméně poplatné běžnému umění a kulturním šablonám".

ART BRUT FILM OLOMOUC 2014 – 27. 3. 2014

PROGRAM PŘEHLÍDKY

16:00 zahájení

- Les chateaux de planches de Richard Greaves, 34 min., 2006

- Les cocons magiques de Judith Scott, 36 min., 2006

- Diamants bruts du Japan / Shinichi Sawada, 17 min., 2007

- Les reliquaires acérés de Marc Moret, 30 min., 2008

18:00 – 18:45 přestávka

- Frédéric Bruly Bouabré l´universaliste, 34 min., 2010

- Ataa Oko et les esprits, 15 min., 2010

- Gregory Blackstock, 34 min., 2011

- Guo Fengyi, 20 min., 2011

20:30 – 21:30 závěrečná beseda

Philippe Lespinasse, Pavel Konečný, Anežka Šimková, Terezie Zemánková

Medailony dokumentovaných tvůrců art brut:

LES CHATEAUX DE PLANCHES DE RICHARD GREAVES, 2006

Richard Greaves (1952) byl stvořitelem zvláštní architektury, řady domů z recyklovaného stavebního materiálu. Stejně jako domky z karet, které se vzpírají zákonům gravitace, popírají i jeho objekty fyzikální zákony. Jde mu o oslavu asymetrie, rozbití závazných norem a zaběhlých principů výstavby. Tyto objekty vykazují prvky vnitřního zhroucení, zjevné nedostatky v očích konvenční a běžné architektury. Od roku 1989 tento samouk z Quebecu, umělec Richard Greaves, vytvářel a rozšiřoval své originální architektonického prostředí, které se nacházelo v Beauce (Quebec). Rozkládalo se v lese na pozemku, který zakoupil spolu s kamarády, a kde se rozhodl také žít. Lokalita se v době největšího rozmachu skládala z asi dvaceti přístřešků vytvořených z opuštěných stodol, určených původně k demolici.

LES COCONS MAGIQUES DE JUDITH SCOTT, 2006

Judith Scott se narodila v roce 1943 v Columbusu (Ohio) jako dvojče spolu se svou sestrou Joyce. Přišla na svět hluchoněmá s Downovým syndromem. Prvních sedm a půl roku strávila doma se svou sestrou - dvojčetem a staršími bratry. Přestože vývojové rozdíly mezi oběma dívkami byly zřejmé, rodič k nim přistupovali stejně. Když nadešel čas chodit do školy u Judith byla zjištěna nevzdělavatelnost. V důsledku toho byla rodiči v roce 1950 umístěna do instituce pro mentálně retardované. Toto rozdělení mělo hluboký negativní vliv na obě dvojčata. Judith naměřili tenkrát IQ 30 a zbavena svého dvojčete se stala odcizená, neklidná, s problémy v chování. V roce 1985 se Joyce Scott stala zákonným zástupcem své sestry a Judith se přestěhovala do Kalifornie, kde i mentálně retardovaní občané mají právo na průběžné vzdělávání. Od 1.dubna 1987 Judith Scott začala navštěvovat Creative Growth Art Center. V prvních měsících v centru Judith jen nezaujatě čmárala smyčky a kruhy. Její sestra zvažovala ukončení programu. O několik měsíců později Judith náhodně pozorovala tvorbu hostující umělkyně a nadchla se pro sochařství. Její speciální kreativita byla rychle rozpoznána a ona dostala naprostou svobodu ve volbě materiálu. Užívala nalezené objekty, které balila do pečlivě vybrané barevné bavlněné příze a vytvářela tak sochy rozličných tvarů a velikostí. Některé připomínají kokony nebo části lidského těla. Její díla se stala známá ve světě art brut a dostala se i do stálých sbírek mnoha muzeí. Judith Scott zemřela přirozenou smrtí v roce 2005 doma u své sestry v Kalifornii ve věku 61 a přežila předpovídanou délku života při narození o téměř padesát let.

DIAMANT BRUTS DU JAPAN/ SHINICHI SAVADA, 2007

Shinichi Sawada se narodil v Japonsku v prefektuře Šiga v roce 1982. Po absolvování několika let studia ve specializované škole byl přijat do ústavu pro mentálně postižené ve městě Kusatsu. Diagnostikován jako autista, našel zaměstnání v pekárně. Později navštěvoval seminář, kde pracoval s hlínou. V roce 2001 vedoucí semináře zahájil stavbu malé hrnčířské dílny, která se nachází hluboko v divočině. Zde, daleko od ruchu města, Shinichi Sawada spolu s několika dalšími pacienty, vytváří své sochy. Jeho magická a monstrózní stvoření se zdají býti plodem osobní mytologie. Tvůrce pracuje tiše a s neutuchající pravidelností. Jeho keramická díla jsou hustě poseta ostrými hroty a předvádějí tvůrčí gesto prožité coby magický proces. Sawada hmotu tvaruje a přetváří do svých charakteristických forem, dokud nevznikne znak. Používá jílovitou hlínu, která se vyskytuje kolem jezera Biwa v kraji Šiga. Hlína, která dříve ležela na dně jezera je prastarou hmotou, z níž vznikají díla připomínající keramiku, kterou před čtyřmi tisíci let z téhož jílu tvořil lid kultury Džómon. Jeho tvorba byla prezentována v roce 2013 na benátském Bienále.

LES RELIQUAIRES ACÉRES DE MARC MORET, 2008

Marc Moret se narodil v roce 1943 ve Vuadens v kantonu Fribourg ve Švýcarsku. Žije v Colombettes nedaleko Bulle. První patro farmy obsahuje všechny jeho sochařské výtvory. Je zde instalována jakási svatyně na počest jeho rodiny. Zachytil do matric lepidlem a drceným sklem rodinné vzpomínky: jehly, zipy, kousky lepenky, pletací jehlice, rámy postelí. Vytvořil podivné, svérázné dílo. Vlasy, kosti spálených zvířat, hadice, rozbité láhve, kůže a další předměty tvoří podstatu jeho reliéfů intenzivní sugestivní síly.

FRÉDERIC BRULY BOUABRÉ L UNIVERSALISTE, 2010

Frédéric Bruly Bouabré, také známý jako Cheik Nadro, se narodil v roce 1923 v africkém Zéprégüé, Pobřeží slonoviny. Od roku 1948 začal naplňovat svoji tvůrčí vizi. Tvořil stovky malých kreseb, zatímco pracoval jako úředník u různých vládních úřadů. Tyto drobné kresby zachycují množství předmětů denní potřeby, ovoce, zvířata i lidské figury a většinou vycházejí z místního folklóru. Některé také ilustrují jeho vlastní představy a sny. Svůj originální vizuální jazyk také uplatňuje na kartičkách (s použitím kuličkového pera a pastelek) pokreslených symbolickými obrazy a obklopené textem, z nichž každá nese unikátní věštecké zprávy a komentáře života a historie. Bruly Bouabré zemřel začátkem roku 2014 v Abidjanu. Jeho práce byly vystaveny v roce 2013 na benátském Bienale výtvarného umění.

ATAA OKO ET LES ESPRITS, 2010

Ataa Oko se narodil kolem roku 1919 v pobřežním africkém městečku La, Ghana. Nikdy nechodil do školy, ale pracoval od svých asi 13 let jako rybář. Později jej rodina poslala na kakaové plantáže v Ashante. Mezi roky 1936 a 1939 se vyučil tesařem v Akkře a potom do roku 1970 působil v mnoha dočasných zaměstnáních. Kolem roku 1945 začal vytvářet fantastické rakve inspirované obrazovými nosítky, které viděl v Akkře. Postupně si Ataa Oko otevřel dílnu v Louisaně, kde tvořil své originální rakve a nosítka. Poslední roky svého života byl Ataa Oko v důchodu a již nestačil na tesařskou práci, ale stal se malířem. Jeho rakve a kresby byly poprvé vystaveny na přehlídce skupiny "Six Feet Under" v Kunstmuseu Bern v roce 2006. O čtyři roky později měl samostatnou výstavu ve známém Collection de l'Art brut v Lausanne. Ataa Oko zemřel v prosinci 2012.

GREGORY BLACKSTOCK, 2011

Gregory Blackstock se narodil v roce 1946 v Seattlu o hodně dříve než byl pojem autismus běžně známý. Pracoval dvacet pět roků jako myč nádobí v Athletic Clubu ve Washingtonu a přivydělával si vytvářením kreseb. Po odchodu do důchodu tráví mnoho hodin každý den vytvářením kreseb, v nichž katalogizuje svět kolem sebe. Blackstock, který je autista má fenomenální paměť pro vizuální objekty, pro hudbu a cizí jazyky. Pro něj se svět skládá z nesčetných věcí, které je nutno identifikovat a zařadit, ať už se jedná o dopravní vozidla, stavební památky nebo ptáky. Jeho jediněčně stylizovaná vyobrazení jsou vypracována s neuvěřitelnou přesností a smyslem pro detail či vytříbené koloristické cítění. Nesnaží se o realistickou kresbu, ale o věcnou správnost. Svou první výstavu měl v Seattlu v roce 2004. V roce 2011 vystavoval samostatně v Collection de l´Ard Brut v Lausanne.

GUO FENGYI, 2011

Guo Fengyi, narozená v roce 1942 v Xi´an v Číně. Zanechala práci v továrně ze zdravotních důvodů ve věku 45 let. Jako matka čtyř dětí, začala malovat a kreslit doma bez formálního vzdělání. Zpočátku tyto práce byly motivovány snahou vyřešit zdravotní problémy, s použitím I-ťing a Qigong, což je praxe s kořeny ve filozofii, bojovém umění a medicíně, která kombinuje dech, pohyb a meditaci se snahou dosáhnout vnitřní rovnováhy, klidu a harmonie. Její subtilní kresba na papíře jakoby sledovala tok energie, myšlenek a krevního oběhu. V procesu kreslení se čáry na papíře šíří směrem ven z osy papíru, transformují se do závratných krajin, kosmických diagramů, vytvářejí vlny, stromy, tváře a průsvitná těla. Její práce byly vystaveny vloni na 55. Bienále v Benátkách. Zemřela v roce 2010.