Z Liebiegovy vily do lázní

Po téměř 70. letech získala Oblastní galerie v Liberci, jediná sbírkotvorná galerie Libereckého kraje, nové prostory. Od otevření posledního únorového dne je počet návštěvníků rekordní - za tři dny zavítalo do bývalých Městských lázní a dnešní galerie více než tři a půl tisíce lidí. Přestože celý projekt revitalizace lázní provázelo množství problematických otázek, výsledek je ohromující a atmosféra znovuotevřené budovy bývalých lázní si zaslouží přirovnání k západoevropským galeriím.

Udělejme si krátkou rekapitulaci průběhu stěhování galerie. Oblastní galerie v Liberci neměla od svého založení prostory odpovídající účelu. Od roku 1946 (oficiálně až od roku 1953) byla galerie provozována v budově postavené původně jako rodinné sídlo Johanna Liebiega mladšího, bratra slavného libereckého továrníka Heinricha Liebiega. Pro veřejnost zde fungovala až do konce roku 2013. Vedení galerie si uvědomovalo, že prostor není vhodný pro prezentaci ani uchování sbírek. Zabývalo se návrhy rekonstrukce neorenesanční vily i myšlenkou novostavby na zelené louce. Nedostatek financí se však stal hlavním důvodem  neuskutečnění ani jedné z variant.

Rozhodnutí o opuštění Liebiegovy vily přišlo souběžně s řešením budoucnosti budovy bývalých Městských lázní v roce 2011. Od 80. let 20. století Městské lázně neslouží původnímu účelu a budova byla dodnes jen zřídka využívána. Obnovení lázeňského provozu nebylo z ekonomických a technických důvodů reálné, proto se rozhodlo o rekonstrukci stávající budovy lázní právě na galerii. Přestavba Městských lázní na multifunkční objekt byla zahájena na podzim 2011, projektovalo se však již o dva roky dříve. Projekt, který si klade za cíl oživit historickou část Liberce na Masarykově třídě vedoucí do Lidových sadů, je součástí Integrovaného plánu rozvoje města financovaného z dotací Regionálního operačního programu Evropské unie.

Proces stěhování galerie provázelo několikaleté napětí. Otevření OGL v zaslouženém prostoru předcházelo nejisté očekávání a množství otázek kladených odbornou i laickou veřejností k budoucnosti Liebiegovy vily, ale i k zásahu do architektonické památky lázní. Dodnes není jasné, k jakému účelu bude vila sloužit, zda zůstane Oblastní galerii, nebo ji  současný vlastník prodá. Prodej by byl pro Liberecký kraj částečnou úlevou, například kvůli nedostatečným prostředkům pro nutnou komplexní opravu budovy.

Při pohledu zpět nesmíme opomenout ani několik měsíců probíhající rušné politické "šarvátky". Smlouva o revitalizaci lázní byla na základě podezření Jana Korytáře (Změna pro Liberec) o zmanipulování výběrového řízení pozastavena a podepsána až nově zvolenou primátorkou Martinou Rossenbergovou (ČSSD). To vše se událo v průběhu několika měsíců před více než třemi lety. Vedení instituce mezitím řešilo praktické otázky stěhování a lákalo na nové služby pro návštěvníky a rozšířený výstavní program.

Galerie v budově bývalých Městských lázní se otevřela veřejnosti v pátek 28. 2. 2014. To, co bylo před pár lety pouhými plány na papíře projektantů architektonické kanceláře SIAL a myšlenkami v hlavách vedení galerie, se uskutečnilo. Zásah do památky lázní je výrazný, přestože byl bedlivě hlídán památkáři. Pro výstavní účely byl zbourán bazén, většina reliéfů v interiéru byla zazděna nebo zakryta instalačními panely. Nicméně nové funkci přestavba odpovídá a nabízí slibované služby v krásném prostředí. Fakt, že je budova bývalých lázní znovuotevřená, zaplnila se uměním a skutečně znovu ožila, zastiňuje nostalgické vzpomínání na koupání pod dohledem soudruha trenéra.

Čtyři patra nabízejí rozlohou velkorysé i komorní výstavní prostory, knihovnu, badatelnu, kavárnu a pohodlné zázemí pro návštěvníky, kteří se však při první prohlídce mohou cítit lehce ztracení. Výstavních místností je mnoho a několik úzkých chodeb společně s temnými a bodovými světly, nasvícenými schodišti působí jako labyrint. OGL se navíc rozšířila o dvě nové galerie, nacházející se v prvním podlaží pod úrovní bývalého bazénu. Fotogalerie NIKA kurátora Luďka Lukuvky a Galerie SET Jana Stolína v Oblastní galerii nabízí vlastní výstavní plány. Volba vedení OGL založit další dva samostatně profilované výstavní prostory se zdála matoucí, nicméně po návštěvě galerijního labyrintu se zdá, že ponechání prostorů jejich vlastnímu životu je správnou cestou, která rozšiřuje tematický repertoár lázní.

Oblastní galerie zvolila jako první pozvánku pro návštěvníky skupinovou výstavu Plavci (28. 2. - 25 .5.), prezentující současné české a slovenské umění obsahově spjaté s motivem vody, koupání a prostředím lázní. Díla jsou nainstalována v místě dnes již neexistujícího bazénu a s trochou nadsázky můžeme říci, že symbolicky plavou pod hladinou vody. Instalaci mohou diváci sledovat také z výšky přes průhledy nově vzniklých galerií. Fotogalerie NIKA prezentuje výstavu Mezi světy (28. 2. - 6. 4.), vracející se k historii Městských lázní na snímcích libereckých fotografů. Site-specific instalace v Galerii SET Shadow Universe (28. 2. - 6. 4.) Jana Mladovského vedle toho využívá anonymní plastiky z depozitáře sbírek Oblastní galerie v Liberci k vytvoření stínových obrazů minulosti projektovaných na plátno jako "aktivita neživých věcí".

O patro výš je výstava mladé sochařky Josefíny Jonášové Bez klepeta (26. 2. - 8. 6.). Ve druhém nadzemním podlaží najde návštěvník chronologicky řazené umění ze stálých expozic a dočasné výstavy věnované architektuře. Sál dokumentárním způsobem prezentuje výstavu Nová architektura v Jižním Tyrolsku 2006-2012 (28. 2. - 30. 3.) kurátora Flavia Albanese. Výstava je společným projektem OGL, Galerie Jaroslava Fragnera, Südtiroler Künstelrbund a Architekturschtiftung Südtirol. Vedle dočasných výstav současného vizuálního umění a architektury jsou ve třech podlažích představeny expozice českého a evropského umění ze stálých sbírek. Labyrint výstavních prostorů obsahuje množství tematických celků a informací, které divák v podstatě nemá šanci vstřebat během jedné návštěvy.

Kromě toho nechala OGL postavit nový depozitář. Za jeho strohou jednoduchost byl kritizován veřejností, nicméně odborníci tento nový prvek historizující stavby ohodnotili cenou Klubu Za starou Prahu jako nejlepší novostavbu v historickém prostředí.

Před více než třemi lety liberecká veřejnost napjatě sledovala, zda bude smlouva o revitalizaci lázní podepsána. Nyní se může sama konečně přesvědčit, zda nové prostory nabízejí adekvátní podmínky pro své sbírky a stejně tak, jestli jim samotným nabízí dostatečný prostor pro kulturní zážitek. Pravděpodobně však potřebujeme alespoň rok či dva k otestování, zda otevření galerie v místě, kde návštěvníci dříve chodili pouze v plavkách a s ručníkem, znamená skutečně oživení dnes již bývalé budovy lázní a její integraci do života města. Je však příjemná změna vidět tak velký zájem veřejnosti (o umění?, o lázně?), čekat frontu na lístky a někdy i překážet ostatním návštěvníkům.

______________________________________________________________ Doba realizace stavby: září 2011 - červenec 2013 Investor: Statutární město Liberec Zhotovitel stavby: Chládek a Tintěra, Pardubice a. s. Projektant: SIAL architekti a inženýři spol. s r. o. Celkové náklady stavby: 360 000 000,- Kč s DPH

______________________________________________________________

foto: Jiří Krása