Artalk – TZ: Houpačka

5. 3. 2014Artalk Infoservis

Houpačka / Radek Čák, Kristýna Fuksová, Vojtěch Horálek, Petra Hudcová, Aleš Loziak, Monsters, Libor Novotný, Markéta Soukupová, Pavel Zbořil, Ivana Zochová, Věra Vtípilová a studenti ateliéru kresby FU OU / Dům umění v Opavě / Opava / 14. 3. − 20. 4. 2014

Houpačka / Místa setkávání a vzájemná inspirace

Vernisáž: čtvrtek 13. 3. 2014 v 17 hodin

Vystavující: Radek Čák, Kristýna Fuksová, Vojtěch Horálek, Petra Hudcová, Aleš Loziak, Monsters, Libor Novotný, Markéta Soukupová, Pavel Zbořil, Ivana Zochová, Věra Vtípilová a studenti ateliéru kresby FU OU

Autoři projektu: Josef Daněk, Tereza Nováková, Romana Veselá

Samotnou podstatou Houpačky je pohyb. Má pevně daný směr, o jehož dynamice rozhoduje ten, kdo se houpá. O tom odkud a kam houpání směřuje, jestli nahoru a dolu, zezadu dopředu, doleva nebo třeba zprava dozadu, rozhoduje ten, kdo houpačku pozoruje a odkud. V Houpačce se protiklady, ony vrcholy pohybu, doplňují, zaměňují a někdy i spojují. Záleží na úhlu pohledu a odrazu. Záleží také na místě, ze kterého se odrážíme, jestli je blátivé nebo vybetonované a jestli jsme na něm sami nebo ne. Inspirací pro vznik děl se stala 3 sympozia, 3 místa a 3 témata, v kterých jsme si pohrávali se zaměňování a propojování krajních pólů houpání. Houpačka je obrazem bipolarity, koexistence dichotomií a zdánlivě vzdálených asociací. Houpačka nám dovoluje zkoumat a objevovat nečekané souvislosti nazíráním a zaznamenáváním zdánlivě prostých jevů a jejich posunů v nových souvislostech na pozadí konkrétního prostředí měnícího se během houpání.

Podstatou projektu je souběžný zájem o dvě oblasti aktivit. Na jedné straně je to zaujetí konkrétním místem a prostředím. Na straně druhé je pro nás důležitý participativní charakter projektu, projevující se svobodnou komunikací a společnou i soukromou inspirací i prožitkem v konkrétních místech a prostorech. Houpačka je záměrně iniciovaný, systematicky budovaný a uvážlivě ochraňovaný mentální prostor. Vystavující umělci patří k etablovaným autorům mladší a střední generace, mnozí z nich působí jako asistenti na vysokých uměleckých školách v Ostravě, Praze a Ústí nad Labem. Zvolená forma projektu umožnila přizvat ke spolupráci také začínající umělce, kteří vysokou uměleckou školu právě studují.

→

Téma I:

Konkrétní dotek rovnoběžek odkazuje k množině možností, vzájemně těžko slučitelných paralelních tvrzení, kterých se lze kdykoli dotknout v konkrétní situaci, ale setkávajících se až v nekonečnu. Dvojkolejnost je v představě nespojitelnosti blízkých i vzdálených bodů (motivů/témat), vnějších (objektivních, smyslově poznaných) a vnitřních (subjektivních, psychických) aspektů spojených s prožitím prostředí. Zázemím se stal dům se zahradou ve městečku Chýnov, spjatém s prací symbolistního sochaře Františka Bílka a jihočeská krajina.

Téma II:

Včerejší pravda dnešní zaměřuje náš zájem k bipolaritě dvou míst, která jsou podobně a přesto tak rozdílně proměněná časem. Dvě místa, pro něž je příznačné téměř hmatatelné vykořenění a neukotvenost v současnosti: okraj města Ústí nad Labem, kde působila post-industrializace a její dnes již nesmyslné zásahy do něho i celé oblasti severních Čech a Kalvárie. Zázemím byla kulturní fabrika Armaturka a výstavní prostor v barokním poutním místě Na Kalvárii na vrcholu kopce Ostrý u Úštěka.

Téma III: