Artalk.cz

Funkografie

Po sedmnácti letech se do Moravské galerie vrací s monografickou výstavou dílo fotografa Jaromíra Funkeho. Kam se za ta léta posunulo bádání Antonína Dufka, dlouholetého kurátora fotografické sbírky MG, vypovídají sály v přízemí Místodržitelského paláce.

Funke_01

Funke, známý jako průkopník nových postupů avantgardní fotografie, reagoval ve svém díle na většinu významných proudů vizuální kultury druhé čtvrtiny 20. století, a v řadě těchto směrů dospěl dokonce k totožným výsledkům zároveň se světovými současníky, jakými byli například Man Ray či László Moholy-Nagy. Své fotografie řadil do cyklů (Abstraktní foto, Sklo a odraz, Čas trvá,…), aby nedošlo k dezinterpretaci. Mimo jiné právě i díky jeho konceptuálnímu způsobu tvorby můžeme pozorovat kontinuální vývoj jeho fotografií.

Funkeho fotografické začátky zdokumentovaly vůbec poprvé vystavené malé fotografie z alb, jež zachycují podobu a život Kolína. V dalších fázích zřetelně vnímáme, jak téměř fotku po fotce potlačuje předměty na úkor stínů až k abstrakci, aby následně vracel předměty i lidské figury před svůj objektiv při dokumentaci Podkarpatské Rusi v závěru své tvůrčí práce, kterou ukončila předčasná smrt Funkeho na konci druhé světové války. A právě zcela zřejmá vývojová linie jeho díla provází celou výstavou.

Funke_03

Chronologický sled fází fotografie Jaromíra Funkeho je oddělný místnostmi výstavního prostoru, avšak zároveň provázaný časovou osou. Tu dokonce zhmotňuje bílá páska táhnoucí se v diagonálách napříč celou výstavou. Černý text na ní pak připomíná jednotlivá období autorovy tvorby. Že instalace celkově reaguje na vystavené dílo, poukazuje nejen diagonální protnutí místností časovou osou/páskou, protože diagonála je výrazný prvek kompozic mnoha autorových fotografií, ale i hra vržených stínů zavěšené bílé koule, která se objevuje ve Funkeho fázi geometrických zátiší. Návrh instalace citlivé k vystaveným pracím je dílem konceptuálního umělce Tomáše Vaňka, známého svými participy.

Stejně jako Jaromír Funke balancuje i zdařilá instalace mezi konstrukcí a emocí, což je také název celé výstavy, ale především souběžně vydaného katalogu objemného počtem stran i obsahem. Právě katalog zhmotňuje dlouhodobý výzkum Antonína Dufka, v němž se nezaměřil pouze na Funkeho jako fotografa, ale i Funkeho co by pedagoga či teoretika. Bezmála třísetstránková publikace je první monografií rozsahem odpovídající významnosti této osobnosti dějin fotografie. Kniha navíc obsahuje kompletní soubor informací k osobnosti Jaromíra Funkeho od přehledu zastoupení na výstavách, přes nejrůznější publikované zmínky o jeho osobě, až k antologii – vlastním teoretickým textům tohoto fotografa. Přidaná hodnota katalogu se ukrývá v přímé spolupráci s Funkeho dcerou, jež poskytla potřebné údaje pro fotografův životopis, antologii či závěrečný apendix. Tam, kde mnohdy bývá katalog pouhým doplňkem či suvenýrem k výstavě, tady má celý projekt „funkografie“ přesně opačný ráz. Výstava doprovází katalog, nikoliv katalog výstavu.

Funke_04

A proč funkografie? Tento pojem jsem si vypůjčila z netradičně pojaté návštěvní knihy, kterou tvoří po pár dnech trvání výstavy hustě popsaný panel před vstupem do expozice. Ač anonymní autor pravděpodobně toto slovo psal s jiným významem, pro mě však dokonale vystihlo zastřešení pro celý projekt – výstavu, instalaci, katalog i pro dlouhodobé badatelské úsilí kurátora. A je-li monografie vědeckou publikací komplexně popisující jednu osobnost, pak právě funkografie v sobě shrnuje vše výše zmíněné.

______________________________________________________________

Jaromír Funke: Mezi konstrukcí a emocí / kurátor: Antonín Dufek / MG: Místodržitelský palác / Brno / 18. 10. 2013 – 19. 1. 2014

 

Komentáře

  1. Proč se tento text objevuje v sekci Recenze? To je přece jen výtah z TZ a popis prostorového rozvrhu výstavy… Tedy zpráva nebo upoutávka, v níž naprosto absentuje názor autorky na věc. Kurátor výstavy

  2. Děkuji za Váš komentář. Výtah z TZ to rozhodně není. Výstavu jsem procházela s panem Dufkem, tak snad možná proto můžete v článku najít nějaké informace použité i v TZ. Asi jsem svůj názor málo zdůraznila, pokud jej v článku nevidíte… Kladně jsem hodnotila především katalog, který mi zde přišel přínosnější než výstava samotná. S úctou autorka článku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *