Pod dikcí pedagogiky

Pedagogika a výtvarné umění se staly hlavními tématy současné výstavy School Notes v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem. Kurátorka Vendula Fremlová po dokončení svého doktorandského studia, kdy zpracovávala vizuální gramotnost, nadále sleduje současné umělecké trendy s přesahy vzdělávání do výtvarného umění a naopak. Tento tzv. edukativní obrat nachází v několika rovinách. Jednou z nich jsou subversivní umělecké projekty vycházející z institucionální kritiky. Další rovinu kurátorka vnímá na hraně prolínání systému školství a systému umění. Na výstavě také nalezneme projekty spojené konkrétně s uměleckým školstvím a jeho problémy, které jsou nyní velmi aktuální. Vzdělávací systém, který nás de(formuje) v průběhu školní docházky, se tak stal leitmotivem celé výstavy.

Dítě vstupující do vzdělávacího procesu často přejímá již zaběhnuté mechanismy, které mnohokrát jedinečnou osobnost dítěte přetvoří do unifikovaného občana, který je tak schopen v dané společnosti „přežít“. Na výstavě School Notes se touto problematikou detailně zabývají neohrožení druhové – tak jak se umělci Josef Daněk a Blahoslav Rozbořil nazývají. Přinášejí zde dlouhodobě propracovaný pedagogický systémem Neutilitární pedagogiky. Pro ně typická sociální provokace převedená do vizuální formy pomocí média objektu, instalace a performance podbarvila i samotnou vernisáž, kdy vygradovala absurdita vzdělávání v jejich podání specifického způsobu chápání životních zkušeností spojených s nabýváním vědomostí nejen ve školním systému.

Na výstavě nalezneme také projekt Cesta do školy od Evy Koťátkové. Jedná se o její diplomovou práci na AVU v Praze, kterou obhájila v roce 2008. Záznam časosběrného videa zachycuje autorku v průběhu několika měsíců při rekonstrukci její cesty do konkrétní školy, do které jako dítě chodila. Nepatřičnost celé situace – zasazení již odrostlé a dospělé bývalé školačky se v době záznamu prostorově omezilo na úsek od bytu do vstupu do školy. Eva Koťátková se tak v rámci své diplomové práce setkala s nepochopením vedení její bývalé základní školy a tak její počin – proniknout do školního systému s časovým odstupem – se úplně nepodařil. Avšak pro diváka je projekt i takto čitelný. Koťátková problematiku edukace dále rozvíjela v instalaci z roku 2009 - Educational Model: Construction for Sitting, Reading, Writing, Drawing, and Learning.

Zmíněná instalace svojí velikostí dominuje výstavě School Notes, která ostatně působí minimalistickým dojmem bez důrazu na spektakulární zahlcení vizuálními vjemy. Výběr vystavujících byl záměrně zaměřen na mladé autory, kteří mají ještě v paměti školní léta nebo jsou čerstvými pedagogy a jejich role se tak obrátila. Z této skupiny jsou zde představení Radek Jandera či Michaela Labudová, kteří jsou odbornými asistenty na FUD UJEP v Ústí nad Labem. Dále se zde můžeme setkat s tvorbou mladého amerického umělce Conrada Armstronga, který dlouhodobě žije v Praze, je absolventem Ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na VŠUP a od roku 2011 zde působí jako odborný asistent u Mileny Dopitové. Ten zde rozpracovává různé vizuální prostředky jako nástroje myšlení, Konkrétně prezentuje mnemotechnické obrazy.

Vysoké umělecké školství – jeho pochopení a kritika – se na výstavě School Notes objevuje v podobě videozáznamů u studujících umělců Vojtěcha Fröhlicha, studenta konceptuální tvorby na AVU v Praze a Filipa Beránka, studenta Ateliéru reklamní fotografie na UTB ve Zlíně. Pohled zevnitř systému je pro jejich videa příznačný. Fröhlichovo doslovné ohmatání akademické půdy je založeno na situaci nepatřičného, nesmyslného až „nebezpečného“ chování na půdě umělecké školy, která je pro mladé talenty tzv. inkubátorem pro jejich tvůrčí nápady a samotné realizace. Na rozdíl od Vojtěcha Fröhlicha, který z běžných situací vytváří umění, Filip Beránek svým videem Rekonštrukcia prednášky vizuálně komentuje smysluplnost systému vysokého uměleckého školství a podrobuje tak kritice systém pasivního přijímání nových vědomostí.

Výstava School Notes má jasný kurátorský záměr, který je zde zpracován pod dikcí pedagogiky. V divákovi iniciuje celou řadu otázek vycházejících ze snahy bourat zaběhlé mechanismy, a to nejen u uměleckého školství, ale také v oblasti samotné tvorby.

Autorka je teoretička a kritička umění, přednáší na UJEP v Ústí nad Labem
______________________________________________________________
foto: Jiří Dvořák
______________________________________________________________
Conrad Armstrong, Filip Beránek, Josef Daněk & Blahoslav Rozbořil, Vojtěch Fröhlich, Radek Jandera, Eva Koťátková, Michaela Labudová, Kateřina Šedá: School Notes / kurátorka: Vendula Fremlová / Galerie Emila Filly / Ústí nad Labem / 5. 9. – 2. 10. 2013

 

Lenka Sýkorová | Narozena 1977, vystudovala dějiny umění na FFUK v Praze. V roce 2012 obhájila doktorandské studium oboru Vizuální komunikace na FUD UJEP v Ústí nad Labem. V roce 2004 založila nezávislou galerii Altán Klamovka v Praze 5, kterou dosud kurátorsky vede. Od roku 2009 do roku 2011 přednášela současné umění na FaVU VUT v Brně. Od roku 2009 přednáší na FUD UJEP v Ústí nad Labem. V letech 2005, 2006, 2007, 2010 a 2011 spolukurátovala jednodenní přehlídku videoartu Videokemp. Autorka projektu Czech Action Galleries. Více na doméně actiongalleries.info nebo v knize Konečně spolu. Česká nezávislá galerijní scéna 1990-2011, která byla vydaná v roce 2011. Publikuje v odborných publikacích a periodikách (Flash Art, Artalk.cz, Font atd.). Působí jako teoretička a kurátorka umění se zaměření na současné výtvarné umění.