Kontrastní sounáležitost

Prostory Domu umění v Českých Budějovicích prošly jednou z dalších proměn. Les myšlenek a fantazií Takeshiho Hosaki vystřídala kombinace minimalismu, abstrakce a op-artu Lindy Arts. Přes možný pocit nesouladu mezi slovy fantazie a minimalismus nedochází mezi výstavami k disharmonii, ale naopak k přirozené návaznosti. Linda Arts totiž tento systematický strohý směr podává v jiném světle. Nesnaží se o umění zredukované na hygienickou čistotu, chladnou geometrickou přesnost linií postrádající intuici a cit. V její práci jde především o emoce a nové výzvy, které ráda překonává.

Tvorba Arts zahrnuje světelné instalace, malbu, tisk a nástěnnou malbu. Postupem času se odprostila od barev a svá díla zredukovala na kontrast černé a bílé, který doplňuje širokou škálou šedi. Propojení extrémů najdeme v její práci všude. Ať jde o již zmiňovanou černou a bílou, nebo o světlo a stín, vertikálu a horizontálu, prostor a plochu, hloubku a povrch, ohraničenost a nekonečnost atd.

Svůj projekt nástěnné malby a instalace pro Dům umění vytvořila přesně na míru 150 m², kterými galerie disponuje, na základě architektonických plánů, které jí byly zaslány předem. Linda Arts je na takový styl práce zvyklá, rozhodně se nejedná o její první počin. Práce v předem nezhlédnutém prostoru sebou nese nejen výzvu, ale také určité problémy. V plánech galerie nebývá vždy zakresleno úplně všechno. Její návrhy se tedy pak na místě musí poupravit, což sebou nese nemalé komplikace. Jak ale Arts ukázala v Českých Budějovicích, z neznámého prostoru ji nedělá problém vytvořit abstraktní říši naplněnou myšlenkami, kterou zpřístupňuje ostatním. Svou tvorbou tak dává návštěvníkům galerie možnost nahlédnout, jak vnímá prostor, co pro ni znamená světlo, stín a jak vůbec o těchto těžko uchopitelných fenoménech uvažuje.

Českobudějovická výstava představuje nástěnné malby a instalace. V obou případech hrají hlavní roli kontrasty, pro tvorbu Lindy Arts příznačné. Nástěnná malba tvoří svou opakující se strukturou namalovaných mřížek určitý rytmus a proměňuje tak prostor o čtyřech stěnách v těžko ohraničitelné prostředí. Dochází tak k devalvaci našeho přirozeného vnímání polohy horizontu. V další části galerie jsou umístěny dvě nástěnné instalace, jež společně s malbou, kterou lze vidět skrz průhledy mezi místnostmi, vytváří dialog se svým okolím. Návaznost na konkrétní prostředí a pohyb recipienta vytváří z instalací proměnlivý celek, který v sobě nese prvky pravidelného a očekávaného, avšak zároveň je provázen náhlou změnou, nestálostí a úžasem.

Název projektu Aditi vychází z indické mytologie. Jedná se o jméno bohyně "zosobňující nebesa, nekonečný vesmír a veškerenstvo obecně“, a v této souvislosti se dá vykládat jako určité osvobození se od materiálna. Každý divák dostává možnost představit si něco osobního, něco svého. To, co všechny spojí, je ona jednota veškerenstva, vzdušná lehkost proměňující se v hustou konzistenci, která nakonec recipienta polapí, obemkne a zaplní. Divák je po takovém zážitku schopen nazírat prostor jiným způsobem, což je autorčin záměr. Vytvořit z nám známých prostorů něco nového, nečekaného, odlišného v sobě nese samu podstatu bytí: neustálé hledání.

_____________________________________________________________

Linda Arts: Aditi / Dům umění / České Budějovice / 10. 5. - 9. 6. 2013

 

 

Lenka Bardová | Narozena 1989, vystudovala estetiku na FF JČU v Českých Budějovicích. V současné době studuje humanitní studia zaměřená na teorii a interpretaci populární kultury a literární teorii. Od roku 2011 navštěvuje Dům umění v Českých Budějovicích jako praktikantka edukačních programů, které jsou určené pro mateřské, základní, střední školy a gymnázia. Od roku 2013 pracuje jako lektorka v Alšově jihočeské galerii. Publikuje v tištěných (Ateliér, Semtam) i elektronických (Artalk) médiích. Věnuje se současnému umění, problematice definice umění, především institucionalistickým teoriím.