Artalk.cz

Městská galerie v Ostravě: zklamání, nebo naděje?

Vznik ostravské městské galerie provází vlna kritiky ze strany ostravské umělecké i odborné veřejnosti. Ta usiluje o založení městské galerie již více než 20 let a nyní, když je její založení na spadnutí, je rozčarována. Situaci v Ostravě přibližuje Ilona Rozehnalová, která se v případu neexistující kunsthalle dlouhodobě angažuje.

Jiri-Suruvka-Kunsthalle-2006

Já osobně jsem se problematikou neexistence městské galerie v Ostravě začala intenzivněji zabývat v roce 2008, kdy jsem v klubu Fiducia uspořádala debatu s názvem „Potřebuje Ostrava městskou galerii nebo ne?“, které se zúčastnil tehdejší náměstek primátora Lukáš Ženatý, historik architektury Martin Strakoš či ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza. O potřebě městské galerie se v té době pochybovalo a ze strany města o ni nebyl zájem. Přitom snahy o její založení tady byly již v devadesátých letech a v roce 2001 dokonce tehdejší zastupitelstvo zamítlo projekt vzniku příspěvkové organizace městské galerie, který tehdy vypracovali ostravští umělci, historici a kurátoři. Na zmíněné debatě ve Fiducii náměstek primátora občanům sdělil, že město nemá, co se týče městské galerie, s kým jednat a že samo její vznik iniciovat nebude.

Ostravská umělecká obec proto založila občanské sdružení Kunsthalle Ostrava a zároveň prosadila ideu městské galerie ve strategickém týmu pro koncepci kultury Statutárního města Ostrava, kde jsem byla také členem. Sdružením byly také vypracovány podklady pro přihlášku Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015.

V letech 2010–2012 proběhla celá řada schůzek sdružení Kunsthalle Ostrava s vedením města, některých z nich jsem byla osobně účastna jako jedna ze zakládajících členů tohoto občanského sdružení a majitelka nezávislého klubu Fiducia a Galerie DOLE. Sdružení vypracovalo řadu materiálů a stanovisek k návrhům budov, ve kterých by městská galerie podle vedení města mohla fungovat (Hotel Palace, pavilon G na výstavišti Černá louka). Poslední verzí, na které se sdružení s vedením města shodlo, bylo její umístění v kompresorovně v Dolní oblasti Vítkovic (DOV). Zde sdružení spolupracovalo při vypracování odborných podkladů pro dotační řízení na rekonstrukci kompresorovny. Zároveň od počátku požadovalo, aby – stejně jako v podobných jiných zařízeních – městskou galerii zřídilo město a jejím vedením pověřilo ředitele, jmenovaného po transparentním výběrovém řízení. Tento požadavek se stal podle mne klíčovým momentem diskuse o budoucí podobě městské galerie.

Při jednáních na jaře 2012 bylo ze strany města požadováno, aby sdružení Kunsthalle Ostrava připravilo žádost o vznik instituce městské galerie. Sdružení tomuto požadavku vyhovělo a daná žádost byla v roce 2012 sdružením podána na červnové zastupitelstvo, které schválilo záměr zřídit instituci plnící funkci městské galerie. Sdružení poté vyzvalo vedení města k vytvoření pracovní skupiny, tato výzva však nebyla nijak reflektována. Na posledním jednání, které iniciovalo sdružení Kunsthalle Ostrava a jež proběhlo na magistrátu počátkem listopadu 2012, bylo pouze městem sděleno, že se uvažuje o více variantách vzniku městské galerie, ovšem bez bližší specifikace, jaké varianty jsou ve hře. Z této schůzky také vyplynulo, že verze městské galerie v kompresorovně již není aktuální, protože DOV na její opravu údajně nezískala dotaci. Zástupci Kunsthalle Ostrava navrhnuli možnost využití památkově chráněného industriálního objektu bývalé prodejny nábytku na Sokolské třídě, který byl v té době nabízen ke koupi či dlouhodobému pronájmu a byl po celkové rekonstrukci.

O to větší bylo nejen pro mě překvapení, když se čtrnáct dní před prosincovým jednáním zastupitelstva v médiích objevilo, že existuje zcela nový koncept městské galerie zájmového sdružení právnických osob Trojhalí Karolina, který rada města doporučuje ke schválení. Tento nový koncept, stažený z webu města, jsem zaslala třem uznávaným českým historikům umění a nezávislým kurátorům (Jiří Ptáček, Petr Vaňous, Otto M. Urban) s prosbou, aby k němu vydali pro potřeby další debaty svá odborná stanoviska.

Oslovení odborníci v zaslaných stanoviscích označili ideu Trojhalí Karolina za nekvalitní, obsahující řadu chyb a sporných momentů, kriticky se ke konceptu postavilo také občanské sdružení Kunsthalle Ostrava. Já jsem se rovněž vyjádřila ke konceptu do médií v tom smyslu, že jde o nekvalitní materiál, který postrádá základní prvky, jež by měla koncepce městské galerie obsahovat.

Všemi výše jmenovanými byly kritizovány zejména tyto body konceptu městské galerie Trojhalí Karolina: materiál nepočítal s výběrovým řízením na ředitele, na post ředitele byla navržena osoba bez jakýchkoliv zkušeností s řízením podobné instituce (ostravská výtvarnice Ivana Štenclová), kritice byl podroben zbytečně vysoký rozpočet (například položka za nájem činila 280 tisíc korun za 1000 metrů výstavní plochy, zatímco Wannieck Gallery platila v centru Brna za 3000 metrů výstavní plochy jen 150 tisíc korun, což znamená téměř polovinu peněz za trojnásobný prostor). Za velmi problematický byl považován záměr, ve kterém má městskou investici 10 milionů korun ročně spravovat zájmové sdružení, v němž bude mít město jen 33% podíl (dalších 33 % má DOV a 33% Moravskoslezský kraj – Vítkovice a.s. ze sdružení vystoupily dne 20. 3. 2013 s odůvodněním, že jde o reakci na kritické výroky opozičních zastupitelů města a odborné veřejnosti ke konceptu městské galerie v Trojhalí). Navíc nebylo nijak zdůvodněno, proč město nechce vytvořit příspěvkovou organizaci, když plánovaná investice 10 milionů korun z rozpočtu města by bohatě pokryla provoz příspěvkové organizace včetně nájmu a za sporným bod konceptu lze označit i nevyhovující prostory (například navrhované Trojhalí bude bez topení a klimatizace). Přes zmíněná kritická stanoviska předložená městu byl koncept Trojhalí Karolina zastupitelstvem v prosinci 2012 schválen.

Letos v březnu uspořádalo vedení města besedu, týkající se vzniku městské galerie v Ostravě, jíž jsem se rovněž zúčastnila jako občan v publiku. Ředitel víceúčelového projektu Trojhalí Karolina Petr Šnejdar na besedě oznámil, že výběrové řízení na ředitele nebude vypsáno. Galerii podle jeho slov povede umělecký manažer, který bude naplňovat projekt Trojhalí Karolina a bude podřízen řediteli Trojhalí Karolina. Jméno uměleckého manažera nebylo sděleno, stejně jako jména avizované umělecké rady, a to i přesto, že projekt by měl být veřejně prezentován již za dva měsíce – v květnu 2013 (zastupitelstvo bude projekt schvalovat v červnu 2013). Jediná konkrétní osoba, jež byla v průběhu besedy v souvislosti s projektem Trojhalí Karolina zmíněna, je historik umění Ladislav Kesner, který nyní podle Šnejdara s projektem pomáhá – jaká je jeho role v projektu, ale nebylo Šnejdarem blíže specifikováno.

Na debatě také znovu padla otázka přemrštěného rozpočtu. Náměstkyně primátora města Ostravy Simona Piperková veřejnost ujistila, že „materiály byly podružné, pracovní skupina města projekt dopracuje i po stránce ekonomické s tím, že projekt se nyní detailizuje a rozpočet bude racionalizován“. Na dotaz z publika ohledně pracovní skupiny náměstkyně oznámila, že takovou pracovní skupinu, složenou z ostravských odborníků a zástupců města, již magistrát má a že by měla fungovat jako oponentní orgán projektu Trojhalí. Myslím si, že neúčast odborníků z jiných měst než Ostravy je bohužel zásadním nedostatkem zmiňované pracovní skupiny. Den po debatě jsem spolu s kurátorem Galerie Dole Martinem Mikoláškem zaslala vedení města návrh několika českých expertů, kteří by mohli být pozváni do pracovní skupiny, případně byli vyzváni k napsání oponentních posudků projektu Trojhalí Karolina.

Na konečnou podobu městské galerie v Ostravě si nyní budeme muset počkat do května. Jak na besedě naznačila náměstkyně, půjde o provizorní variantu a ve hře dle jejích slov stále zůstává klastr Černá louka. Navíc – pokud projekt Trojhalí Karolina nenaplní požadavky na provoz městské galerie – může se podle ní uvažovat i o jiném řešení; podpora projektu Trojhalí Karolina totiž bude poskytována jako jednoletá neinvestiční dotace. I při této situaci tak stále můžeme mít naději, že v Ostravě vznikne městská galerie jakožto samostatná instituce, vedená ředitelem, který vzejde z výběrového řízení a bude garantovat její kvalitní a dlouhodobou koncepci.

Komentáře

    • Hanna

    Městská galerie by jistě přišla vhod. Vždyť Ostrava je plná kultury, památek a galerie tady zoufale schází. Rozhodně by se nemuseli bát o to, že nebude co vystavovat vždyť je to tak bohatý kraj, dokonce i v místních restauracích je k vidění část zdejší kultury http://www.jan-maria.cz/www/cz/galerie/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *