Krátká zpráva z Pluta

Na začátku února se Berlín přesunul zpátky v čase. Transmediale každoročně představuje to nejčerstvější z nových médií a elektronické hudby. Letos ale organizátoři poslali návštěvníky do dob, kdy byl telefon ještě hloupá krabička s knoflíky, v práci jste používali fax, kamarády jste nepotkávali na Facebooku, ale u piva. A hlavně: kolem Slunce obíhalo devět planet.

Performance Gatekeeper a Demdike Stare

Zkratka BWPWAP (Back when Pluto was a planet), která byla letošním tématem celého festivalu, evokuje dlouhé ztracené idylické dny, kdy byl život jaksi jednodušší. V Berlíně se ale nikdo nostalgicky neohlížel. Cílem návratu do dob světa bez smartphonů a života bez emailu bylo otevřít méně jasný a nenalinkovaný pohled na to, co se to vlastně kolem nás dnes děje. Program festivalu měl zpochybnit to, co pokládáme za samozřejmé a zdůraznit důležitost přemýšlení nad věcmi, které se nám zdají být automatickou součástí našich životů. Protože kdo jen tak může vyřadit Pluto z planetárního systému? Co za podivné definice si to kolem sebe vytváříme a pak jim bezmezně věříme? Kromě přehodnocení pohledu na svět technologií festival představil i změny, které od roku 2006, kdy bylo Pluto nejmenší planetou, proběhly.

První Transmediale se konalo v roce 2001 a společně s kanadským Mutekem a rakouskou Ars Elektronikou se jedná o jednu z největších událostí na pomezí umění, vědy, nových médií a technologie. Tento rok festival tvořily tři výstavy a pětidenní konference, během které denně probíhalo několik workshopů, promítání filmů a hudebních i divadelních performance.

Pohled do výstavy Sonia Landy Sheridan, která na Transmediale představila, jak můžou stroje fungovat jako nástroje přemýšlení a imaginace.

Aby toho nebylo málo spolu s Transmediale probíhal i hudební festival Club Transmediale, který představil experimentální zákoutí současné hudby. Pokud jste zvyklí na festivaly, kde se většina programu nekříží, v Berlíně na tento luxus zapomeňte. Přes den, ale hlavně ve večerních hodinách, tu na různých místech probíhalo obrovské množství velmi zajímavých akcí. Nezbývalo tak, než se pořád dokola rozhodovat, čemu to vlastně dáte přednosta v mentální kapacitě návštěvníka není možné strávit všechno, co se v Berlíně dělo.

Čekala jsem obrovskou teatrální show, která bude diváky bavit a udivovat, aby odcházeli s uspokojivých pocitem, že 130 euro zaplacených za lístek stálo za to. Vedle obrovských vizuálních a zvukových show „na odiv“ tu ale byl velký prostor věnovaný workshopům a přednáškám, kde se často dost neotřelým způsobem znovu-promýšlela role a možnosti nových médií. Aby se návštěvníci v celém programu aspoň trochu vyznali, rozdělili ho organizátoři do čtyř sekcí: Users, Networks, Paper a Desire. Záběr tedy dosti široký: stihl se tu představit koncept imaginárního muzea a to, jak může takovéto muzeum fungovat dnes, Kenneth Goldsmith, který hovořil o tom, proč není třeba psát nové texty, a proč jsou nejkreativnější spisovatelé současnosti ti, kteří své texty jen kopírují, nebo Allucquére Rosanne, která posluchačům předvedla, jak si můžou volně po těle přemisťovat své erotogenní zóny.

Workshop na téma "Post-digital publishing, open access and open learning"

Nová média jsou, jak bylo v Berlíně vidět, bouřlivě se vyvíjející oblastí, která ale stárne velmi rychle. Kdo nestihl Transmediale v a trochu se bojí, že během dlouhých osmi měsíců, které zbývají do začátku Ars Electronica, nabere ve světě současných technologií a umění pořádný skluz, může vyjet už 21.-23. března na Resonate do Běleradu. Letošní program je velmi slibný.

______________________________________________________________

Transmediale 2013: BWPWAP / Berlín / 29. 1. - 3. 2. 2013

 

 

 

 

Barbora Ševčíková | Narozena 1989, vystudovala Katedru teorie a dějin umění na UMPRUM.