Artalk.cz

Autenticita a síla lidského vnímání

Výstavní prostory galerie NoD nyní hostí tři videoprojekce Slávy Sobotovičové. Z tvorby výrazné současné umělkyně slovensko-české výtvarné scény vybrala pro výstavu kurátorka Veronika Zajačiková autorčiny záznamy zvířat v prostoru, v jakési polodivočině. Zpracovávala-li Sobotovičová v předchozích videoperformancích své běžné životní zkušenosti, události a hledala-li tak kořeny svého chování, jednání a emocí, nyní centrum pohledu přesouvá z člověka na přírodu.

Sobotovicova01

V NoD se díky iluzornosti projekce diváka zmocňuje citlivost k podnětům podobným způsobem jako při spánkovém deficitu, nebo ve stavu rozšířeného vnímání. Záběry, které zachycují poměřování sil mezi lidským druhem a přírodou (ať už se zvířaty či živly), se k nám mírně a trochu křečovitě přibližují a zase se vzdalují, přičemž nechávají diváka ve střehu a napětí. Primárně tak není podstatné, jestli se kolem mihne lesní pták nebo psí oko. Iluzornost obrazu přesvědčivě demonstruje lidský rozměr pozorování okolí tak, že vytrhává jeden díl reality z kontextu – ten je právě zachycen a je předmětem zájmu. Jednotlivé části díla Slávy Sobotovičové představují určité kulturní kódy, které by – kdyby je autorka znovu složila – ukázaly naše sociální a kulturní prostředí ve své normalitě.

Divákovi videa rozkrývají, co všechno tato „každodennost“ skrývá, že je vlastně zajímavá a intenzivní. Obecně předpokládáme, že je důležité věci vnímat v kontextu. Zde si však uvědomíme, že když situace vytrhneme z neutrálního kontextu, tak teprve potom můžeme vidět jejich nevšednost, zvláštnost, pokřivenou krásu, bizarnost, důležitost nebo banalitu. A právě s tímto upozorňováním na situace video pracuje. Tento významový rozměr představuje onu lidskou rovinu, ať už je předmětem autorčina zájmu člověk nebo zvíře.

Sobotovicova02

Sobotovičová sice mění záběr z člověka na zvířata, neznamená to však změnu ani jejího zájmu ani tématu, spíše se jedná o jejich rozvíjení: další zpracování formy autentického vnímání. Právě dotýkání se podstaty lidskosti postupně vyplouvá na povrch i v na třech přítomných stěnách.

Video funguje jako určitý zprostředkovatel, který zintenzivňuje emoce, pro přímý kontakt s videem a jeho působením je však stanovena překážka – právě samotné prostředí prostoru v kavárenské atmosféře. Což nutí diváka být aktivnější. Na první pohled jako by kontext kavárny videa degradoval, či si z nich trochu utahoval. Můžeme jej však chápat jako demonstraci lidského vnímání, které sice funguje v různých situacích a krajinách, ale je vždy ve své podstatě „kulturní“. Buď se tak od místa na moment oprostíme, anebo z díla zbyde pouhá dekorace, jako při prvním pohledu do místnosti.

______________________________________________________________

Sláva Sobotovičová: Bestie se vrací / Galerie NoD / Praha / 9. 1. – 23. 1. 2013

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *