SPEJS končí svou činnost v Záhřebské ulici

V letech 1998 – 2000 proběhla na Královských Vinohradech v Záhřebské ulici rekonstrukce domů č. 23-25. Za uličním traktem vytvořil architekt Petr Franta namísto dvoru atriový prostor, umožňující krytý průchod do zadního kancelářského křídla. Tato pasáž vykazuje viditelnou ocelovou konstrukci a je velkoryse prosklená. Její strop tvoří monumentální ovál zasklené mříže, vestavěný skleněný výtah a otevřené, výrazné schodiště zdůrazňují vertikální, otevřený ochoz v patře pak horizontální osu celého krychlového atria.

Na popud ředitele tehdy objekt vlastnící anglické firmy Willbrook management int., Petera Goudese, vyvinul Pavel Liška na jaře 2011 koncept dlouhodobého výstavního projektu, který měl tento prostor výtvarně oživit. Kurátor vycházel ze skutečnosti, že prostor pasáže je velmi členěný a vykazuje jen minimum volných stěn, takže je pro běžnou výstavní praxi naprosto nevhodný. Tento „ready made“ bylo nutné využívat a pojednávat jako celek a koncipovat pro něj speciální instalace, které by ho hmotně minimálně zatížily. V tomto smyslu se v Praze jednalo o unikát a výzvu pro každého přizvaného umělce.

Koncept výstavního projektu vycházel z rytmu čtyř výstav v roce, navrhovaných přednostně studenty a absolventy ateliérů katedry volného umění VŠUP v Praze – ateliérů sochařství, malby, intermediální konfrontace, supermédií a fotografie. Mimo rámec měli být přizváváni i mimoškolní umělci.Od března 2011 do dubna 2012 se uskutečnilo celkem šest výstav, které proběhly bez zásadních problémů. Projekt otevřela světelná instalace Roberta Loskota „Dvě slunce“, která simulovalo pohyb dvou sluncí mimo a potažmo i stínů v daném prostoru. Ján Slovenčík „označkoval“ celý prostor jasně červenými „kapkami krve“ a tím ho výtvarně předefinoval. „Posed“ tří studentů VŠUP Lenky Vackové, Ondřeje Kopeckého a Filipa Dvořáka tematizoval kontrast mezi funkčním kancelářským prostorem a volnou přírodou, animační projekce Tomáše Bujňáka přinesla „komiksový“ přepis „příchodu“ zaměstnanců do firem a pocit jejich práce v kancelářích, zářivkové znaky stromů Markéty Jáchimové přeměnily celý prostor v lesní scénu a konečně vysoko v prostoru visící „Anděl současnosti“ Michala Trpáka využil prostor k dialogu mezi mytologií a současností.

Na jaře 2012 přešel objekt Záhřebská 23 z vlastnictví anglické firmy Willbrook do rukou italské firmy AMRES, která již delší dobu v Praze působí na realitním trhu s nemovitostmi. Převážně se věnuje prodeji, pronájmu a financování nemovitostí pro klienty, kteří se rekrutují z nových zbohatlých středních a vyšších vrstev. Jejich příslušníci se pomalu stále více kultivují a přerůstají od původních jednoduchých zbohatlíků do zájemců o kulturu. Ačkoliv se majitel firmy AMRES, pan Filippo Bianchini Scudellari, ústně vyjádřil velice pozitivně k programu a provozu SPEJSu a přislíbil jeho další podporu, cítil jsem naprosto změněnou atmosféru. Zatímco se pan Peter Goudes osobně velice zajímal o umění a vykazoval radost nad objevováním nových výtvarných přístupů, jak je převáděli pozvaní umělci, byl „zájem“ nového majitele velice shovívavý a ostentativně neosobní.

Letos v úterý, 9. října se konala vernisáž sedmé výstavy ve SPEJSu, zvukové instalace Františka Kowolowského s názvem RE:ACTIVE. Autor umístil do prostoru pět skrytých reproduktorů, z nichž každý vydával vlastní zvuk: čtyřikrát zaznívaly subjektivní popisy daného prostoru atria a jednou umělec zesílil a přemístil již v prostoru nalezený zvuk ventilátoru. Návštěvník byl vyzván k rozuzlení a identifikaci tohoto prostorového šumu – procházením prostorem nakonec náhodně objevoval a identifikoval jednotlivé zdroje a mohl si vyslechnout jejich znění. Zde není místo na kunsthistorickou interpretaci této instalace, stačí poukazy na Johna Cage a Josepha Kosutha a jejich konceptuální práci se zvukem či pojmy, aby se ujasnilo, v jakých výtvarných souvislostech se instalace nacházela. Vernisáž byla uvedena autorovou performancí a proběhla k naprosté spokojenosti kurátora i přítomných zájemců.

O to bylo větší překvapení druhý den, když se ozvala správkyně objektu v Záhřebské ulici a rezolutně oznámila, že instalace šumem zatěžuje pracovní prostředí, je naprosto nepřípustná a musí být neodkladně odstraněna. Na nabídku umělce, aby byl zvuk naprosto minimalizován a pouze v případě žádosti případného návštěvníka zesílen, správkyně vůbec nereagovala a i další ústupek kurátora, aby v pracovní době zůstala instalace vypnutá a pouze mimo ni a o víkendu se zapínala pouze na žádost návštěvníků, ji nepřesvědčil, ba naopak, po poradě s majitelem i nadále trvala na odstranění instalace, což se nakonec stalo v pondělí, 15. října večer.

Pro kurátora to znamenalo jasné porušení domluvených pravidel i výraz naprosté intolerance nejen vůči neobvyklým pozicím výtvarného umění. Tvrdě obchodnický přístup majitele firmy AMRES se tak projevil jako nekulturní a netolerantní, což však dalekosáhle koresponduje s všeobecnou politickou kulturou v Česku. Kurátorovi je jasné, že tento konflikt a jeho následná medializace znamená ukončení činnosti SPEJSu u firmy AMRES v Záhřebské ulici a že si bude muset hledat nové působiště.

Kurator: Dr. Pavel Liška liskapavel@gmx.de +420 739 298 033

_____________________________________________________________

AMRES je nezávislá, na klienta orientovaná, společnost působící na realitním trhu s nemovitostmi. Společnost byla založena panem Filippem Bianchinim Scudellarim, absolventem renomované univerzity Bocconi v Miláně. Pan Bianchini Scudellari se stal důležitým hráčem v prominentní skupině poradců pro Římskokatolickou církev v Itálii a známým specialistou na nemovitosti v Praze.

Z homepage firmy AMRES