Artalk.cz

Pojišťovat je krásné…

Ministerstvo kultury v půlce března vypsalo výběrové řízení na pojištění majetku svých příspěvkových organizací. Podle zadávacího protokolu je úřad na pojištění připraven během čtyř let vynaložit 95 milionů korun (zde). Co vlastně má být pojištěno a jak ministerstvo k této částce dospělo, však nevědí ani ministerští úředníci. Jak upozornila Česká televize, ministerstvo se dokonce ještě ani nerozhodlo, zda se pojištění má vztahovat i na sbírkové předměty (zde).

Art+Antiques v této souvislosti v pátek 23. 3. 2012 na ministerstvo vznesl několik otázek. Odpovědi přišly až po týdnu (30. 3. odpoledne), tedy až několik dní po uzávěrce dubnového čísla. Na základní otázky, o jak velký majetek se jedná a s jakou výší pojistného plnění se počítá, ministerstvo konkrétní odpovědi nedává. Bude se prý rozhodovat až na základě nabídek jednotlivých pojištoven.

Zjednodušeně řečeno: Máte dům plný uměleckých děl – v tomto případě jde spíše o několik desítek či stovek domů – a nevíte, jaká je celková cena tohoto majetku. Vlastně ani moc nevíte, jak ji penězi vyjádřit, protože v řadě případů jde o díla zcela uníkátní či předměty, které mají především historickou hodnotu. Máte však volných 95 milionů korun, které je z nějakého důvodu potřeba utratit, tak vypíšete výběrové řízení a budet čekat, jaké typy pojištění a v jaké výši vám pojišťovny nabídnou.

1) Paní ministryně včera (22. 3. 2012) říkala, že má jít i pojištění sbírek. Podle mě to musí být omyl, nedokážu si představit, jak by vůbec šlo provést nacenění hodnoty sbírek, o které se jedná. Můžete to prosím ověřit?
Nejedná se o omyl. I v dnešní chvíli jsou některé sbírkové předměty pojištěny (NM). Nacenění těchto hodnot dělá specializovaná instituce – pojišťovna, ve spolupráci s odborníky příslušných PO.

2) O co se opírá rozhodnutí, že je vhodné tak rozdílné organizace jako je Národní památkový ústav a Národní divadlo pojistit společně?
Nejde o společné pojištění. Jde o zajištění jedné generelní smlouvy mezi MK a vítěznou pojišťovnou či konsorciem pojišťoven. Na základě této generelní smlouvy budou uzavírány pojistné smlouvy jednotlivými PO na jejich specifická rizika.

3) Na základě čeho byl stanoven odhad zakázky na 95 milionů korun?
Odhad byl stanoven na základě dnešních hodnot pojistného PO v resortu. Odhad hodnoty VZ je odhadem, tedy ne finální sumou; tu bude známa po vyhodnocení nabídek pojišťoven.

4) Včera jste říkali, že kolik se za pojištění platí nyní, není známo, ale analýzu na toto téma si ministerstvo objednávalo již loni v červnu. Jaké jsou tedy její závěry?
– Dnes platí PO celkem za pojištění ca 20 mil korun ročně.
– Hodnoty majetku, které jsou svěřeny PO jsou v průměru pojištěny nedostatečně.
– Příspěvkové organizace přistoupily k pojistné ochraně majetku různými způsoby – buď se snažily ohodnotit majetek co možná nejpřesněji i za cenu vysoké částky placené za pojištění, nebo naopak použily nesprávné účetní hodnoty a jejich svěřený majetek, který sice je pojištěn, není dostatečně ochráněn.

5) Opravdu se pojištění týká všech příspěvkovek? Kolik je to tedy objektů (městských domů, paláců, hradů, zámků)?
Ano, jedná se o VZ na pojištění majetku všech PO, tedy 29 institucí.

6) O jaké typy pojištění se jedná – povodeň, požár, krádež, nehoda…?
Každá PO má svá specifická rizika, která je nutno pokrýt. Jaká přesně to budou rizika vyjde z rozhodnutí PO, z diskuse mezi MK, PO a pojišťovnami a z dat jednotlivých PO o škodním průběhu.

7) S jakou maximální cenou plnění počítáte?
Viz bod 3.

8) Kde ministerstvo na toto pojištění vezme prostředky, respektive jak se centralizace pojištění projeví na příspěvcích poskytovaných jednotlivým příspěvkovým organizacím?
Model platby pojistného zůstane stejný – jednotlivé PO budou platit pojišťovně pojistné smlouvy uzavřené na základě generelní smlouvy.

9) Proč se včera o zakázce hovořilo v tom smyslu, že se připravuje, když byla vyhlášena již před týdnem?
VZ byla vyhlášena 13.03.2012.
Do 25.04.2012 by měly pojišťovny prokázat splnění kvalifikačních předpokladů.

10) Jak to bude v praktické rovině, když statutárním orgánem příspěvkové organizace je její ředitel a organizace hospodaří s majetkem ČR „vedeným v jejím účetnictví a v inventářích sbírek“? Znamená to, že půjde o X dílčích smluv, pro každou organizaci jinou? Nebo jednu společnou podepsanou všemi řediteli, nebo jen paní ministryní? Pokud se ředitel nějaké organizace bude domnívat, že smlouva vyjednaná ministerstvem je pro organizaci, kterou reprezentuje, nevýhodná, tak se bude dít co? (Pořád nechápu rozdělení kompetencí a hlavně zodpovědnosti ve věci správy svěřeného majetku mezi zřizovatele a organizaci tímto pověřenou, která má právní subjektivitu a vlastního statutárního reprezentanta.)
Viz body 2, 6, 8.

11)  Jak a kým budou došlé nabídky posuzovány? 
—-zůstalo bez vyjádření—–

Státní majetek ze zákona nemusí být pojištěn. Podle ministryně Aleny Hanákové je však pojištění výrazem svědomitého hospodaření. Nedávný požár slovenského hradu Krásná Horka, kde vznikla škoda v přepočtu téměř 200 milionů korun a jehož opravy budou hrazeny i z pojištění, ministryni zdánlivě dává za pravdu. Ve skutečnosti ani tento extrémní případ není jednoznačným argumentem pro pojištění. Ačkoliv byl hrad pojištěn na víc jak 340 milionů korun, není jisté, že pojišťovna uhradí plnou výši vzniklých škod. Pokud se ukáže, že hodnota objektu a jeho vybavení byly podhodnoceny – což je dosti pravděpodobné, neboť pro nacenění památek a sbírkových předmětů neexistuje jednoznačná metodologie –, může být výše plnění ze strany pojišťovny výrazně nižší.

Slovenské ministerstvo financí loni vypracovalo analýzu existujících pojišťovacích smluv, na základě které pak vláda jednotlivým ministerstvům doporučila, aby komerční pojištění zrušila. Státní instituce totiž za pět let zaplatily na pojištění pětinásobně více, než inkasovaly za pojistné události. Na tom, že by stát měl pojistné smlouvy vypovědět, ministr financí Ivan Mikloš trvá i po požáru Krásné Horky (zde).

I když odhlédneme od všech problematických momentů nastíněných ve výše položených otázkách, celý projekt vzbuzuje nedůvěru i v personální rovině. Se záměrem na centrální pojištění přišel již loni ministr Jiří Besser. Ministryně Alena Hanáková jej pouze převzala, přičemž tuto agendu ponechala v rukách své poradkyně Hany Červenkové, kterou si na ministerstvo přivedl právě její předchůdce. Podle ČTK je Červenková partnerkou Besserova přítele Pavla Hrácha (zde). Tento berounský podnikatel byl pravomocně odsouzen za uplácení manažerky České konsolidační agentury a Besser s ním spoluvlastní firmu registrovanou ve Spojených státech, kterou opomněl zmínit ve svém majetkovém přiznání (zde).