Artalk.cz

Až na druhý pohled

Od konce února není nic v Domě umění města Brna takové, jak se na první pohled zdá – místo obrazů počmárané zdi, místo abstrakce konkrétní otisky přírody a místo gestické malby promyšlené tahy. Pánové Hayek a Zitko se představují …

Brněnský rodák Pavel Hayek vytváří od devadesátých let charakteristické černobílé kompozice dekorativního vyznění, které až po bližším a důkladnějším pozorování odhalují svůj pravý původ. Znásobené elementy vyabstrahované přírody tak vytváří dojem čistě abstraktní malby, ponechávající nás v nejistotě, zdali vnímáme negativ či pozitiv daného díla. Pohled do koruny stromu v černobílém provedení zpočátku připomíná Pollockův abstraktní expresionismus, než si uvědomíme, že se jedná o jeho pravý opak – statický záznam reálné přírody.

Linie Otto Zitka již pronikly do řady výstavních síní v New Yorku, Berlíně či Benátkách. České prostředí ale poprvé zasáhly až nyní. Rakušan Otto Zitko je známý svými energetickými čarami, jež se linou prostorem a drze si ho přivlastňují. Jeho pulzující linie zářivých barev nerespektují vymezený prostor, prorůstají architekturou a jejich podkladem se stává stěna výstavní síně. Zitkovo site-specific umění se sice tváří jako spontánní akční gesto, ale za tímto dojmem stojí promyšlené a usměrněné vedení čar po stěně.

Krom shodného roku narození spojuje oba umělce „tvůrčí spřízněnost“ vycházející z formálního utváření jejich děl, jež však v divákovi nejprve vyvolává představu něčeho vskutku odlišného. Po odhalení tohoto klamu pak zůstává jasně čitelná strukturálnost a dekorativnost. Uzavřená definitivní Hayekova plátna odosobněné černobílé barevnosti dokonale vyvažují divoké nekonečné změti Zitkových zářivých čar a poskytují tak návštěvníkovi ohraničenou jistotu uprostřed tvůrčího chaosu.

Bezesporu právě „tvůrčí spřízněnost“ vyvažována kontrasty přivedla Karla Tutsche k myšlence společné výstavy obou autorů. Brněnský sběratel a galerista se však konečné podoby vlastního záměru nedožil. Výstava byla zahájena téměř přesně čtyři roky od jeho úmrtí a konečnou podobu Tutschově impulzu vtiskla až Edith Jeřábková.

Oba umělci jsou na společné výstavě zastoupeni rovnocenně – množství Hayekových pláten je v rovnováze s rozsahem Zitkova díla. Tvůrčí propojenost autorů umocňují volně průchozí místnosti evokující v návštěvníkovi ono vzájemné umělecké prostoupení v tvorbě umělců.

Celkové vyznění výstavy není ničím rušeno, dokonce ani popiskami, které by zde byly zcela nadbytečné. Nic tak nebrání meditativnímu pohroužení se do působivosti tvůrčích zásahů a klidnému rozpoznávání společných rysů Zitkova a Hayekova umění, stejně jako svobodnému prožitku z rozpoznávání přírodních motivů v Hayekově díle.

______________________________________________________________

Pavel Hayek – Otto Zitko / Dům umění města Brna: Dům umění / Brno / 29. 2. 2012 – 1. 4. 2012

foto: Martin Polák