Artalk.cz

RE: Kurátorská fraška v Národní galerii

Na článek Samuela Pauča, který vedle artalku vyšel také v Lidových a v Literárních novinách, se na žádost artalku vyjádřila kurátorka ceny Karolina Dolanská.

Milá paní Šeborová,  je mi líto, že panu Paučovi se instalace výstavy 333 nelíbí, ale za sebe mohu říci jen to, že jsem pro Cenu 333, její osud, instalaci výstavy i existenci katalogu udělala v roce 2011 maximum, co bylo v mých silách (ve velmi komplikovaném období, kterým Národní galerie v minulém roce procházela a stále prochází). Jsem ráda, že jsem ve svých snahách uspěla natolik, že poté, co byla Cena 333 počátkem nového období v Národní galerii takřka odsouzena k zániku, je nyní středem pozornosti jak v Národní galerii, tak do jisté míry v mediích. S instalací výstavy a výstavním prostorem (Malá dvorana Veletržního paláce je podle mého názoru jedním z nejkrásnějších výstavních prostorů vůbec) jsem spokojena a nevidím řešení, jak by za daných okolností šla výstava udělat lépe; katalog (na kolik jsem měla vliv na jeho obsah a tím i podobu) mi přijde povedený a graficky krásný, stejně tak jako celková grafika výstavy. Pokud to bylo prostorově a technicky možné, brala jsem velmi vážně v potaz představy, záměry a přání finalistů (a to specificky v případě zmiňovaného Epose a Jakuba Janovského; s panem Paučem, který nesídlí v Praze, jsem komunikovala prostřednictvím koordinátorky, Jany Šmidmajerové, neboť instalace jeho díla mi připadala potenciálně neproblematická). Nových světel jsem nakoupila tolik, kolik mi dovoloval celkový rozpočet. Co se týče průběhu a podoby vernisáže, toto nebylo v mé gesci ani režii.