Artalk.cz

TZ: Fotografie jako fotografie

Fotografie jako fotografie / Bořek Sousedík, Karel Kameník, Josef Moucha / Komunikační prostor Školská 28, Šedý pokoj / Praha / 8. – 30. 10. 2011

Výstava v Galerii Školská a v Šedém pokoji představuje výběr z díla tří výrazných osobností generace českých fotografů, jejichž tvorba se formovala během osmdesátých let. Pro kurátora Tomáše Pospěcha byl referenčním rámcem pojem „vizualismus“, který v roce 1980 definoval a aplikoval fotograf, mediální umělec a teoretik Andreas Müller-Pohle. Otázkou zůstává, zda se u nás jednalo o vizualismus, o lokální rozvíjení podnětů blízkých „subjektivnímu dokumentu“, nebo o reflexi programu tzv. „elementární fotografie“ jak byla tehdy diskutována v Polsku. Každopádně v osmdesátých letech ovlivňoval „styl vizualismu“ výrazně přemýšlení o dobové fotografii a hlásily se němu desítky evropských autorů. Fotografie Josefa Mouchy, Karla Kameníka a Bořka Sousedíka byly v posledních letech v pražském prostředí vystavovány jen zřídka. Výstava proto nabízí unikátní příležitost je vnímat v širším kontextu fotografické retrospektivy osmdesátých let v československé fotografii.

Andreas Müller-Pohle ve svém textu publikovaném v časopise European Photography, Göttingen, Nr. 3, 1980 rozdělil scénu na začátku 80. let do třech tendencí: vizualismus, konceptuální fotografie a dokument. K vizualismu přiřazoval fotografické přístupy, „…které se soustřeďují na zkoumání a zviditelňování vizuálního světa ve smyslu narušování, znejisťování a modifikování konvenčních forem vnímání.“ V českém prostředí se k němu hlásili nebo s ním byli spojováni především autoři, kteří se odkláněli od převážně sociálně formulovaného dokumentu směrem k subjektivnější autorské výpovědi. Momentní fotografie pro ně přestávala být reprodukcí objektů a reflexí společensky formulovaných témat. Stávala se „zážitkem“ vidění, spojeného s hledáním autonomního fotografického projevu. Přes různé odlišnosti spojuje tyto autory snaha o hledání nového „jazyka“ fotografie, založeném především na „zastavení času“, specifickém vidění reality, jejího „vysekávání“ hledáčkem fotoaparátu a transformaci do černobílého dvojrozměrného obrazu. Fotografové akceptovali nově „vyprázdněnost“ obrazu a jeho „dekompozici“, jejich pozornost se přesouvá ze středu obrazu k jeho okrajům. Autoři se obvykle brání iluzivnosti a „zrcadlovosti“ fotografie, vedle toho je spojuje kvalita vizuální citlivosti, důraz na intuici a radost z vidění. „Vizualistická fotografie“ není zatížena tím, co ukazuje, protože odkazuje hlavně na sebe. Vizualismus je proto mimo jiné také vizuální úvahou o fotografii, jejím metajazykem. Toto stvrzování i přehodnocování ontologie fotografie jsou atributy blízké tvorbě i Josefa Sudka a především Jana Svobody.

Vizualismus je také jednou ze strategií „flusserovské diverze“, namířené proti funkci předem naprogramovaného technického aparátu. Předjímá zásadní posuny, spojené s blížícím se nástupem digitálních přístrojů, opatřených možnostmi „dematerializace“ snímku a funkcí instantního zobrazení na displeji přístroje. To, co dnes považujeme za samozřejmé, vyžadovalo ještě nedávno velkou technickou i obrazovou zkušenost a pohotovost, co je dnes vlastně dílem náhody bez následné introspekce, tehdy podléhalo jasně formulovanému programu.

Vystavující autoři:

Karel Kameník (*1959-1997, Ostrava-Praha), absolvoval fakultu architektury ČVUT (1983), pracoval jako projektant, od roku 1987 působil jako odborný asistent pro obor fotografie na katedře žurnalistiky UK.

Josef Moucha (*1956, Hradec Králové), absolvoval fakultu žurnalistiky UK (1980), byl redaktorem časopisů Revue Fotografie, Architektura ČSR, působil jako odborný asistent pro obor fotografie na katedře žurnalistiky UK, v letech 1990-1992 byl vedoucím redaktorem RF. Fotograf, výtvarný teoretik a kritik, volný kurátor řady výstav české fotografie.

Bořek Sousedík (*1946, Ostrava), absolvoval ekonomii na VŠ báňské v Ostravě a v letech 1976-78 studoval FAMU. Dlouhodobě působil jako lektor výtvarné fotografie na Lidové konzervatoři v Ostravě (1972-1992), nyní vyučuje na Vysoké škole báňské v Ostravě. Pedagog fotografie, autor teoretických i uměleckohistorických textů o fotografii, organizátor výstav. Fotografie systematicky od roku 1970. V 80. letech měl řadu následovníků z řad svých žáků (Martin Smékal, Pavel Ondračka, Igor Šefr aj.)