Směšný markrabě Jošt Moravský

V článku Bude Jošt na koni? jsme informovali o stavu jednání týkajícího se jezdecké sochy markraběte Jošta, která by měla být součástí rekonstrukce Moravského náměstí před Místodržitelským palácem v Brně. Odborná porota vybrala jako vítězný návrh akademického sochaře Maria Kotrby, který brněnská veřejnost nepřijala s nadšením. Kotrbově návrhu lze vytknout hlavě válcovitou modelaci figury, která zachází do směšnosti. Stylizované nohy a výrazy obou postav staví markraběte spíše do role dětské hračky než důstojného státníka.

V prostorách bývalého Design centra na Radnické ulici nyní lze Kotrbův návrh srovnat s dalšími 49 návrhy sochařů, kteří se o realizaci Joštovy sochy ucházeli. Na první pohled překvapí, že Kotrbův návrh není jediný, ke kterému lze připsat adjektivum směšný. U návrhu Josefa Faltuse se není jisté, zda se opravdu jedná o návrh na sochu, která má být umístěna na jednom z hlavních brněnských náměstí, či o zvětšeninu pěkně pomalované šachové figurky.

Podobně působí například návrh Davida Moješčíka a Michala Smetaly, na kterém Jošt vypadá jako cirkusový akrobat, vítězné gesto na návrhu Ondřeje Císlera se ztrácí pod nedůstojným posedem. Když k výčtu přidáme sochu Ladislava Sokoráče, začíná být patrné, že právě stylizovanost s prvky primitivismu ubírá Joštovi na jeho důstojnosti a staví jej do směšné role. Na druhou stranu zcela realistické návrhy, které nejsou ozvláštněny zajímavou strukturou nebo materiálem, a kterých je v soutěži také nemalé množství, nepůsobí jako moderní socha 21. století.

Na některých dalších návrzích zase působí Jošt jako poražený, nešťastný, (Radek Nivnický a Martin Skalický, Vojtěch Kokeš), i když podle popisu autorů nebylo takovéto vyznění záměrem. Za originální řešení lze považovat to od Dokoupila, Hlušičky a Macka, které se umístilo na druhém místě. Jeho autoři pracují s skleněnou deskou, avšak právě kvůli ní se na návrh snesla z řad sochařů vlna kritiky, protože skleněný materiál podle nich nesplňuje podmínku trvanlivosti. Z návrhů, které ocenila porota, tak rozhodně nejlépe vychází ten od Michala Gabriela, který však skončil až na třetím místě.

Hlavní chyba však není v sochařích samotných, ale v zadání soutěže, ve kterém je určeno, že se má jednat o jezdeckou sochu a je zde přímo dáno, že to má být socha člověka a koně. Je docela dobře možné, že kdyby nebylo zadání natolik specifikované, vznikly by realizace mnohem zajímavější, jenž by mohly více vycházet z alegorie či abstrakce. O tom, který z Joštů bude nakonec na Moravském náměstí stát, či zda bude vypsána soutěž nová, zatím není pevně rozhodnuto. Svým hlasem mají možnost se do ankety zapojit sami návštěvníci výstavy, zda na jejich názor bude brát rada ohled však není jasné.

Fotografie jednotlivých návrhů