Artalk.cz

TOP Týdne 12.–18. 11. 2018

Hockneyho obraz se stal nejdražším prodaným dílem žijícího umělce – Noví radní pro kulturu v Praze a v Brně – Německé kulturní instituce kritizují projevy extrémní pravice – Premiér Babiš nadále usiluje o institucionální spolupráci NGP a Centre Georges Pompidou

1/ Obraz Davida Hockneyho se stal nejdražším prodaným dílem žijícího umělce.

Ve čtvrtek, 15. listopadu 2018, bylo během newyorské aukce Christie’s za necelých deset minut vydraženo dílo Davida Hockneyho Portrét umělce (Bazén s dvěma figurami) z roku 1972. Obraz, jenž je jedním z Hockneyho ikonických děl, získal za 90,3 milionu amerických dolarů, což je v přepočtu téměř 2,1 miliardy korun, neznámý sběratel. Původní majitel taktéž nebyl zveřejněn, podle dostupných informací se však jedná o britského multimilionáře Joa Lewise, jenž toto plátno získal již v roce 1995 od Davida Geffena. Obraz byl naposledy vystaven na souborné výstavě Davida Hockneyho, která se konala v Centre Georges Pompidou v Paříži a probíhala až do února tohoto roku. Historie vzniku Portrétu umělce z roku 1972 je poměrně dobře zmapována. Jeho kompozice je dílem náhodného seskupení fotografií. Během roku 1971 a 1972 vzniklo hned několik verzí. Modelem muže stojícího u bazénu byl umělcův bývalý přítel Peter Schlesinger. Dílo kombinuje dva motivy a dva různé způsoby práce, které jsou typické pro umělcův oeuvre.

David Hockney, Portrét umělce (Bazén s dvěma figurami), akryl, plátno, 213,5 x 305 cm, zdroj: Wikipedia

2/ Praha a Brno mají nové radní pro kulturu.

Novou radní pro kulturu se v Praze stala Hana Třeštíková (nar. 1982 v Praze), producentka a absolventka AVU. Od roku 2014 byla zastupitelkou městské části Praha 7. Filmy z její produkce byly nominovány na cenu Český lev v kategorii Nejlepší dokumentární film (Bratříček Karel a Zkáza krásou, oba 2016). V těchto volbách kandidovala jako nezávislá kandidátka za sdružení Praha sobě. Její prioritou bude rozvoj kultury ve spolupráci s městskými částmi a upření pozornosti i na okrajové oblasti Prahy. Rozhovor s Hanou Třeštíkovou naleznete zde.

Hana Třeštíková (vpravo), zdroj: Flickr, Filmfestival Linz

Dnešním dnem se na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna stane novým radním pro kulturu Marek Fišer (nar. 1982, Piráti, dříve Žít Brno). Původně se radní měla stát Markéta Gregorová (Piráti), avšak kvůli nesouhlasu s koaliční smlouvou se o tento post dále, po dohodě se straníky, neucházela. Marek Fišer vystudoval v bakalářském programu brněnské Filozofické fakulty obor nizozemština, v současnosti údajně studuje tamtéž polonistiku a portugalštinu. Navštěvoval též obor management cestovního ruchu na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracoval jako sportovní komentátor pro brněnskou Rovnost nebo též na nizozemském velvyslanectví. V současnosti je členem představenstva Starez Sport a. s. a ambasadorem značky Pubquiz.cz, pod níž pořádá soutěžní kvízy. Na brněnském magistrátu byl v posledních dvou letech zaměstnán jako vedoucí týmu připravujícího rekonstrukci fotbalového stadionu Lužánky. Dlouhodobě prosazuje legalizaci marihuany. V kultuře by rád docílil vícezdrojového financování městských příspěvkových organizací, především prostřednictvím zapojení soukromého sektoru. Rozhovor s Markem Fišerem naleznete zde.

Marek Fišer, zdroj: FB profil

3/ Nezisková organizace Die Vielen (The Many) vydala deklaraci, pod níž se podepisují německé kulturní instituce.

V den výročí Mnichovského puče a Křišťálové noci, 9. listopadu 2018, vyhlásila německá nezisková organizace Die Vielen (The Many) v Berlíně svůj program, jenž bojuje proti sílící ultrapravici, kterou mimo jiné označuje za jednu z největších nepřátel kultury. Deklaraci Die Vielen podepsalo již více než 140 kulturních organizací v Berlíně a podle článku v Artforum, jenž byl publikován v minulém týdnu, se dále přidávají a deklaraci podepisují i další kulturní organizace po celém Německu (zejména Hamburk a Severní Porýní-Vestfálsko). V Deklaraci mimo jiné stojí: „Pravicový populismus útočí na kulturní instituce jako nositelky této společenské vize, a stojí tak v nepřátelské opozici vůči umění mnoha (the many – odkaz na název organizace Die Vielen, pozn. redakce). Pravicové skupiny a strany často přerušují kulturní události, usilují o vliv na skladbu repertoáru, polemizují proti svobodě umění, a především pracují na renacionalizaci kultury.“ Text celé deklarace naleznete zde.

4/ Premiér Andrej Babiš nadále usiluje o spolupráci s Centre Georges Pompidou v Paříži.

Český premiér Andrej Babiš před necelými čtrnácti dny překvapil svým plánem postavit novou budovu Národní galerie na pozemcích s nevyjasněnými majetkovými právy poblíž stanice metra Hradčanská. Informovala o tom ČT24. Tento plán byl mimo jiné zveřejněn nedlouho po setkání s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, jenž Prahu navštívil u příležitosti oslav 100 let vzniku Československa. Babiš jej zavedl do Veletržního paláce, kde mu prezentoval zejména francouzskou kolekci. Český premiér následně podnikl cestu do Francie u příležitosti oslav konce 1. světové války, kde navštívil též Centre Georges Pompidou a setkal se s jeho ředitelem Sergem Lasvignesem, s nímž měl jednat o možné úzké spolupráci s Národní galerií v Praze, kterou osobně podpořil také Macron. V této souvislosti se od počátku hovoří o tzv. licenci Pompidou. Zatím však nebylo vysvětleno, co konkrétně by tato licence v případě NGP měla znamenat. S Lasvignesem se premiér dohodl na setkání, které proběhne v Praze do Vánoc tohoto roku a na němž by obě strany měly předložit své představy a prezentovat podmínky spolupráce. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt v této souvislosti zprvu kvitoval stavbu nové budovy, avšak důsledně bude vyžadovat, aby byla vyjasněna majetková práva pozemků. Licenci Pompidou však nezpochybnil, ačkoliv se kolem tohoto sporného momentu vyrojilo nejvíce kritik, zejména na sociálních sítích. (HN, 19. 11. 2018). Ivana Kalinová Kyzourová, bývalá ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, publikovala svůj názor v Lidových novinách (LN, 14. 11. 2018): „Pokud by se touto pobočkou stala, Národní galerie by si podle Babiše zasloužila ‚zcela novou budovu‘ /…/. Aniž by se premiér opřel o analýzu skutečných potřeb města, předpokládá budovu zřejmě podobně extravagantní, jaká vznikla v Metách či Málaze, do níž proudí davy návštěvníků. Přitom opomíjí fakt, že Praha je už teď přetížená turistickým provozem, který ničí historické město a život v něm. /…/ Nevím, proč tolik lidí, když mluví o kultuře v Praze, prahne po světovosti. V každém případě by bylo smutné, pokud by globalizace měla vést k tomu, že v každém městě najdeme vedle identického podniku rychlého občerstvení také identicky ‚odvážnou‘, tedy pouze na efekt navrženou architekturu identického muzea.“ Více zde.