Artalk.cz

TZ: Milena Kalinovska a Marius Winzeler novými řediteli sbírek Národní galerie v Praze

Milena Kalinovska a Marius Winzeler novými řediteli sbírek Národní galerie v Praze / Národní galerie v Praze / Praha / 9. 11. 2015

Milena Kalinovska

Milena Kalinovska a Marius Winzeler novými řediteli sbírek Národní galerie v Praze

Oba plánují oživit prezentaci sbírek a více provázat české umění se zahraničním.

Ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze je od 1. října 2015 Milena Kalinovska, na pozici ředitele Sbírky starého umění nastoupí 1. ledna příštího roku Marius Winzeler. Oba se shodují na společném cíli, kterým je nejen seznámit svět se sbírkami galerie a oslovit více tuzemských návštěvníků, ale také vytvořit jedinečný kulturní prostor evropského významu, jenž se stane neodmyslitelnou součástí návštěvy Prahy.

Milena Kalinovska působila před příchodem do Národní galerie v Praze ve washingtonském Hirshhornově muzeu. Během dosavadní kariéry se jako kurátorka podílela na desítkách výstavních projektů především ve Spojených státech a Velké Británii, kde byla nominovaná na nejprestižnější britskou uměleckou cenu Turner Prize. Sbírka moderního a současného umění by měla s nástupem Mileny Kalinovské doznat stěžejních změn v oblasti prezentace stávajících sbírek a akvizice nových uměleckých děl. „Národní galerie v Praze má silný potenciál pro vytváření pevných vazeb s tuzemským i mezinárodním publikem – důležitý je strategický přístup. Sbírka moderního a současného umění zahrnuje unikátní díla českého a světového umění, která by měla být představena promyšleně a atraktivně tak, aby diváka inspirovala k dalšímu zájmu o galerii i výtvarné umění jako takové,“ říká Milena Kalinovska.

Prezentace sbírky bude v budoucnu spíše než na geografickém členění postavena na představení uměleckých směrů v mezinárodním kontextu či umění v kontextu s politickým či společenským vývojem nebo na aktuálních tématech. Pro sbírku bude zásadní rovněž diskuze o rekonstrukci Veletržního paláce, respektive stavbě nové budovy Národní galerie v Praze zaměřené na prezentaci současného umění, přičemž obě varianty by měly přilákat místní i mezinárodní pozornost a stát se atraktivními jak pro diváky, tak pro mecenáše a sponzory.

Ve sbírce chybí současné umění

Spolu se změněnou koncepcí prezentace sbírky se chce Milena Kalinovska zaměřit také na její rozvoj. „Od roku 1948 neprobíhala v Národní galerii v Praze aktivní a kontinuální akvizice děl současného umění. Tuto mezeru je nutné vyplnit a obsah sbírky vyvážit – je tudíž třeba věnovat se získávání poválečných děl zejména západní Evropy, severní a jižní Ameriky. Změnit je třeba také přístup k současnému umění včetně českého, které bych ráda zviditelnila na zahraniční výtvarné scéně prostřednictvím mezinárodních výstavních programů, které by poskytly prostor pro prezentaci českých autorů, a tudíž by podpořily růst sbírky Národní galerie,“ popisuje plány Kalinovska.

Dalším důležitým aspektem v oblasti budování kvality a prestiže sbírky je podle Kalinovské navazování partnerství jak s institucemi, tak se soukromými vlastníky. „Dlouhodobým i recipročním zápůjčkám je třeba věnovat významnou pozornost. Soukromí sběratelé se často nechtějí vzdát vlastnictví unikátních děl, ale zajímají je možnosti jejich dlouhodobé prezentace veřejnosti. Spolupráce se zahraničními galeriemi by se měla soustředit zejména na zápůjčky umělců, jejichž díla nemají diváci v českých muzeích umění možnost zhlédnout, či na společné výstavy,“ dodává Milena Kalinovska. Sbírka moderního a současného umění v blízké i vzdálenější budoucnosti představí například díla Henri Rousseaua, Ragnara Kjartanssona, Franze Westa, Jiřího Kovandy či Gerharda Richtera, jehož tvorba bude ve střední a východní Evropě prezentována vůbec poprvé. Ve spolupráci s londýnskou Royal Academy of Art je plánována také výstava Warhol-Matisse.

Marius Winzeler

Nová prezentace starého umění

Historik umění a kurátor Marius Winzeler je autorem významných výstavních projektů v Německu, Švýcarsku i Česku, jeho publikační činnost zahrnuje témata od středověkého umění po současnost. Do Prahy přichází z Městských muzeí v Žitavě, která vedl od roku 2009. Pod jeho vedením dojde k revitalizaci Sbírky starého umění a zrušení již od poválečné doby tradičního rozdělení na české a ostatní evropské umění – obě sbírky budou prezentovány společně novým způsobem.

„Rád bych navázal na skvělou práci, která byla ve sbírce učiněna v posledních letech a desetiletích. Mým cílem je společně s kolegy přetvořit Schwarzenberský palác v galerii celoevropského manýrismu a baroka, kde se české a moravské umění navrátí v novém světle zpět mezi své holandské, italské, francouzské a německé současníky. Proč by neměly být obrazy od Rubense, které vytvořil pro Prahu, prezentovány s díly českých mistrů, kteří se jimi nechali inspirovat, jako byli Willmann a Reiner? Důležitým základem sbírky je historická nostická sbírka, v níž domácí a evropští mistři byli prezentováni vedle sebe. Zohlednit chceme také sběratelskou tradici a využít cennou architekturu paláce jako ideálního prostředí pro působivou instalaci. Naší vizí je galerie, která vypráví velký příběh spolu s mnoha menšími,“ říká Marius Winzeler.

V Klášteře sv. Anežky České bude pokračovat další etapou nová prezentace sbírek s velkoryse pojatým panoramatem evropského umění středověku a rané renesance – od Trecenta po Dürera – spolu s vrcholnými díly z Čech, Moravy, střední Evropy z období Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců. V roce 2016 budou po rozsáhlé revitalizaci otevřeny dosud nepřístupné prostory areálu kláštera, který se tak stane i místem pro současné umění či film a bude více začleněn do života města. „Čas a prostor, minulost a přítomnost by se měly v budoucnu více prolínat všemi prostorami Národní galerie v Praze. Nové koncepty sbírek budou podpořeny mezinárodní vědeckou spoluprácí s významnými muzei umění Evropy či Spojených států, stejně důležitou zůstane i úzká spolupráce s českými  galeriemi a muzei, církví, univerzitami, Národním památkovým ústavem či Akademií věd,“ dodává Winzeler.

Do Prahy se vrátí poklady uloupené Švédy

V současné době jsou ve Sbírce starého umění ve fázi příprav mezinárodní výstavní projekty ve spolupráci se Slovenskou národní galerii v Bratislavě, Umělecko-historickým muzeem ve Vídni a Státními uměleckými sbírkami v Drážďanech. Připravuje se výzkum historie sbírek se zaměřením na obrazy, které byly v 18. století z císařských sbírek v Praze a sbírek české šlechty prodány do Saska. Vedle toho se na rok 2020 společně s Drážďanami, Vídní a Centrem společenských věd pro studium historie a kultury středovýchodní Evropy v Lipsku chystá velký evropský projekt, který je věnován dvorskému umění v Praze a Drážďanech okolo roku 1600, změnám po bitvě na Bílé hoře a třicetileté válce. „Výstava by měla být ojedinělá mimo jiné v tom, že by se ze Švédska do Prahy měla vrátit velká část tehdy uloupených děl,“ říká Winzeler. Další myšlenky se týkají projektů s vazbami například na Itálii a Francii, Národní galerie v Praze ve spolupráci s madridským Museo Nacional del Prado plánuje také výstavu El Greca.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *