Vzestup a pád Davidovy hvězdy
17. 10. 2013Recenze
Galerie Arcidiecézního muzea v Olomouci hostí od poloviny září výstavu shrnující působení arcibiskupa Theodora Kohna jako moravského metropolity. Ač se jedná o mladší sestru loňské expozice v Kroměříži, mohou se návštěvníci těšit na krátký a výstižný exkurz do života preláta, jehož život připomínal loď na rozbouřeném moři.
Osobnost Theodora Kohna, muže z chudých poměrů, který se probojoval až na arcibiskupský stolec, vzbuzovala pozornost už na konci 19. století. V roce 1892 byl jako sedmačtyřicetiletý zvolen olomouckým arcibiskupem, což vzbudilo velký rozruch v nejvyšších kruzích. Tento úřad patřil k nejvýznamnějším ve střední Evropě a po mnoha staletích usedl do jeho čela nešlechtic, navíc s židovskými kořeny. Kohn se brzy ukázal nejen jako schopný hospodář, ale i absurdní formalista. Po celý zbytek kariéry se tak potýkal s řadou problémů, jež vyústily v roce 1904 v nucenou rezignaci. I přes poměrně krátké funkční období zanechal Kohn nesmazatelnou stopu v arcibiskupských sbírkách. Snad proto se po Františku z Dietrichsteina (2008) a Jindřichu Zdíkovi (2009) rozhodlo Arcidiecézní muzeum zhodnotit mecenát církevního hodnostáře, jemuž se přezdívalo „biskup z lidu“.
Od každého trochu
Galerie, umístěná v přízemí západního křídla Arcidiecézního muzea, nenabízí mnoho prostoru pro rozsáhlé instalace. I tak se našel dostatek místa pro osmdesát exponátů přibližujících arcibiskupovo působení v oblasti uměleckých akvizic. Kohn, který nastoupil do funkce moravského metropolity po kardinálu Bedřichu z Fürstenbergu, se snažil navázat na jeho dílo, stejně jako reprezentovat úřad olomouckého arcibiskupa skrze štědrý umělecký mecenát. Ve čtyřech místnostech Galerie lze tak objevit řadu uměleckých skvostů zasahujících jak do oblasti výtvarného umění, tak uměleckého řemesla.
Úvod je věnován sochám a obrazům. Vedle ústředního exponátu, Kohnova portrétu od Josefa Šichana, zaujme především plátno Oplakávání Krista z konce 16. století od Marcella Venustiho, zv. Mantovano. Obraz reprezentuje jednu z mnoha arcibiskupových akvizic pro olomouckou rezidenci. Mezi nejcennější předměty z oblasti užitého umění patří pak drahokamy posázená mitra pretiosa, stejně jako tři pontifikální prsteny, umístěné v druhé místnosti. Skrze třetí prostor, zaměřený na osobní a společenský život samotného arcibiskupa, lze projít do místnosti věnované nábytku, stolnímu stříbru a porcelánu.
Snaha zanechat stopu
Je až překvapivé, do jaké míry záleželo Kohnovi na reprezentaci vlastní osobnosti. Jeho osobní znak: loď na rozbouřeném moři, s Davidovou hvězdou na nebi, který odkazoval na jeho židovský původ, nalezneme na heraldicky zdobeném nádobí, knižních vazbách i stolním stříbře (např. slánka ve tvaru loďky). Vše bylo zhotovené v těch nejlepších dílnách v tehdejší monarchii. I z těchto důvodů je škoda, že se na výstavě alespoň okrajově nepromítly další aspekty Kohnova života, spojené například s jeho výraznou potřebou reprezentace, stejně jako uměleckým mecenátem v Rakouském exilu. Je ale pravdou, že na malý prostor Galerie, která je specifická svým architektonickým řešením, by to mohlo být příliš. Zvídavost návštěvníka tak uspokojí až obsahově velmi hodnotná publikace reflektující nejen akviziční a stavební činnost, tak aspekty společenského vzestupu a pádu této dosud opomíjené osobnosti.
Méně je někdy více
Na rozdíl od kroměřížské výstavy, která probíhala od května do září 2012 v intaktních prostorách arcibiskupské rezidence, má expozice v olomoucké Galerii tu nevýhodu, že je vyjmuta z kontextu. Díky umístění na drátěném programu však jednotlivé exponáty neztratily na kráse, ale staly se výraznějšími. Návštěvníci mají tak možnost postřehnout řadu detailů, jež by jim za jiných okolností unikly. Olomoucká repríza „Neklidných osudů talentovaného muže“ je proto hodnotným exkurzem do působení Theodora Kohna na arcibiskupském stolci a nezbývá než se těšit na další výstavu, tentokrát věnovanou Kohnově předchůdci, kardinálu Bedřichu z Fürstenbergu.
Autor je historik umění
______________________________________________________________
foto: archiv MUO
Jan Štěpánek | Narozen 1983, vystudoval výtvarnou kulturu na Západočeské univerzitě v Plzni. Mezi lety 2009–2010 působil jako asistent ředitele Moravské galerie v Brně, kdy také začal spolupracovat s Artalk.cz. V letech 2011–2012 měl na starosti obchod a marketing v pražském Rudolfinu. V současné době je doktorandem na UDU FF UK v Praze a kurátorem na volné noze. Zabývá se hlavně uměním 17.–19. století a na svém kontě má několik výstav a publikací.