RE: Za Rudolfem do Sportsbaru
21. 3. 2013Komentář
Současný stav paláce Kinských, budovy spravované Národní galerií v Praze, zdokumentoval při náhodné procházce Prahou umělec Tomáš Svoboda. Jeho fotografie artalk publikoval doplněné krátkým redakčním textem v příspěvku Za Rudolfem do Sportsbaru. Podle NG je spojení textu s fotografiemi irelevantní a fotografie inscenované, jak uvádí oficiální stanovisko Národní galerie v Praze, které redakci zaslala Petra Schmalzová, ředitelka oddělení magketingu komunikace NG. Otiskujeme jej společně s reakcí Tomáše Svobody.
Oficiální stanovisko Národní galerie v Praze
Považujeme za irelevantní spojení textu vycházejícího z oficiálních informací Národní galerie v Praze (o dočasném uzavření expozice v paláci Kinských z úsporných důvodů a o plánované dislokaci stálých expozic) s inscenovanými fotografiemi z parteru paláce Kinských. Konstatujeme, že před pořízením těchto fotografií bylo manipulováno s propagačními stojany nájemců za účelem dosažení zamýšleného efektu. S výjimkou propagačních materiálů NG v Praze náleží stojany a informační tabule nájemcům prostor, které NG nevyužívá pro svou činnost a které má - s péčí řádného hospodáře - subpronajímat, protože výnosy z toho jsou nedílnou součástí jejích příjmů.
Většina nájemců působí v paláci Kinských více než několik let. Jejich propagační materiály se řídí smlouvami o pronájmu a pravidly pražských památkářů. Pokud došlo k jejich porušení, pak Národní galerie v Praze postupuje dle těchto smluv a v souladu se zákonem. Tak činíme i v jednom konkrétním případě v současné době. Plocha před budovou směrem na Staroměstské náměstí není ve správě NG v Praze a proto můžeme jen upozorňovat na porušení, což činíme také.
Pokud jde o prezentaci fotografií z vítězství českého hokejového týmu na ZOH 1996 v Naganu, požádal o ni Český olympijský výbor, který je dlouhodobým partnerem Národní galerie v Praze, a bylo nám ctí této žádosti vyhovět. Staroměstské náměstí je logickým místem, protože zde se bouřlivé oslavy vítězství odehrály. Nabídli jsme jim nevýstavní prostor a myslíme, že je škoda tuto výstavu, která měla za cíl připomenout krásný zážitek a hrdost, spojovat s objektivně nepěknými reklamními stojany nájemců.
______________________________________________________________
Reakce autora fotografií Tomáše Svobody
Text vycházející z oficiálních informací Národní galerie v Praze (o dočasném uzavření expozice v paláci Kinských z úsporných důvodů a o plánované dislokaci stálých expozic) se týká provozu jedné z budov spravovaných NG a zcela informativně popisuje aktivity, které se v objektu dějí. „V současnosti v prostorách objektu stále probíhá Národní galerií organizovaná výstava Rudolf II. a mistři grafického umění, expozice našich sladkovodních ryb, či vzpomínková výstava na turnaj století v Naganu.“ Fotografie pořízené na tomto místě pouze ilustrují současný stav využití objektu. Proč by mělo být toto spojení irelevantní? Chce nám tedy NG tvrdit, že se tam tyto aktivity nedějí? Těžko tomu rozumět... Je to přeci úplně jednoduché: aktuální text o objektu, aktuální fotografie objektu.
Zajímavé je ovšem, co paní Schmalzová myslí oním „zamýšleným efektem“, který měl být autorem fotografií inscenován? Ať nám to, prosím, sdělí. Pokud má na mysli totéž co autor fotografií, tzn. že současné využití paláce Kinských na Staroměstském náměstí je nedůstojné povahy, smyslu a poslání instituce nejen po obsahové, ale i formální stránce, pak se jistě s autorem shodne. Zamýšleného efektu však bylo dosaženo nikoli autorem fotografií, který pouze mírně konsternován zdokumentoval tento stav ve čtvrtek 14. 3. před polednem, ale institucí samotnou.
Argumentace „péčí řádného hospodáře“ je očekávanou omluvou tohoto stavu, stejně jako vzdání se zodpovědnosti za něj. „Stojany jsou přece sportbaru, ne naše.“ Ze strany nájemce se jedná o pochopitelnou snahu na svůj podnik upozornit a navést tápající návštěvníky k pivu za 39,- Kč, případně k akváriím se sladkovodními rybami. Ale o to přeci nejde. Jde o to, že deklarovaně nejprestižnější instituce svého druhu v zemi poskytuje ve svém objektu zázemí komerčním aktivitám, které nejen že nemají s jejím profilem nic společného, ale naopak jí diskreditují. Jak brát vážně hrdý nápis na balustrádě, když je naplněn tímto obsahem? Není třeba jedním z důvodů propadu návštěvnosti právě tento stav? Opět je to vlastně jednoduché: palác Národní galerie poskytuje mimo jiné útočiště sport baru a expozici sladkovodních ryb. Je to tak? Ano? Nebo ne? Nebo stojí otázka tak, že můžeme být vděční za toto? Mohlo by jistě být hůř. S vědomím péče řádného hospodáře by se jistě našel ještě výnosnější typ podnikatelské aktivity, který by umožnil vyšší výnosy z pronájmu prostor...
Jak si již všimli i v mainstreamových médiích „NG vymyslela, jak nejefektivněji sloužit veřejnosti: zavírá expozici“ (lidovky.cz, 1. 3. 2013), posláním veřejné instituce zřejmě není generovat zisk, ale „sloužit veřejnosti“. Domnívá se tedy NG, že její službou veřejnosti je pivo u přenosu Premier league a okukování kaprů s candáty?
S tím souvisí i poslední odstavec textu paní Schmalzové týkající se expozice fotografií z vítězství českého hokejového týmu na ZOH 1996 v Naganu. Není ctí nabídnout Českému olympijskému výboru prostor k výstavě, „která měla za cíl připomenout krásný zážitek a hrdost“. Pokud chce Národní galerie pořádat výstavu k tomuto tématu, které je mimochodem zajímavé a skutečně na Staroměstské náměstí z uváděných důvodů vlastně patří, pak je její povinností k němu přistoupit jako k předmětu zkoumání, stejně jako by měla přistupovat k jakékoli jiné výstavní aktivitě na své půdě. Nabízí se mnoho způsobů, jen ne ten, který je zde aktuálně k vidění. Vzdává se tím vlivu na obsah svého provozu, který však současně zastřešuje svou vlastní značkou.
Tomáš Svoboda Autor fotografií
PS: Musím se zásadně ohradit proti nařčení z jakékoli manipulace čehokoli v rámci objektu paláce Kinských. Představa, že si pro „zamýšlený efekt“ poponáším cokoli po Kinčáku mě upřímně pobavila. Možná, že jsem si všechny ty stojny, bannery a cedule sám vyrobil a pěkně pokomponoval, abych z fotografií vytloukl co možná nejvíc? Než se paní Schmalzová sníží k takovému obvinění, může si například projít záznamy bezpečnostních kamer, či se přeptat ostrahy.
______________________________________________________________
Vyjádření redakce artalku
Snímky zaslané do redakce Tomášem Svobodou jsme se rozhodli publikovat proto, že považujeme za podstatné informovat o stavu Národní galerie, byť vizuální formou; tématu se navíc věnujeme dlouhodobě (viz Art&Interior v NG). V centu Prahy nalezneme mnoho dalších míst, která vypadají podobně či mnohem hůře než palác Kinských, rozdíl je však v tom, že se nejedná o budovy spravované institucí, jejímž cílem je přispět k vizuální kultivaci občana. Taktéž jsme si vědomi toho, že se v případě smluv o dlouhodobých pronájmech prostor se nejedná o stav, který by se v posledních dnech aktuálně změnil. Obdobný fotoreport bychom s největší pravděpodobností publikovali i v případě, že by v současné době byla otevřena stálá expozice umístěná v paláci Kinských, jejím uzavřením však Národní galerie na celý objekt o to více upozornila. Doplňující text k fotografiím dodala redakce s tím, že se nejedná o emotivně zabarvený komentář, ale o vysvětlující sdělení, které má uvést do kontextu potenciálního neinformovaného čtenáře. Osobně jsem velmi ráda, že Národní galerie na příspěvek reagovala a tajně si dovolím doufat, že by mohl být základem diskuze o formě pronájmů a jejich propagaci a v širším slova smyslu o rozšířeném poslání Národní galerie.
Silvie Šeborová šéfredaktorka artalk.cz