První předzvěst finále Chalupářů

24. července ve čtvrt na osm zastavila na křižovatce mezi ulicí Veletržní a Dukelských hrdinů menší bílá dodávka, otevřely se dveře úložného prostoru a Jiří Franta s Davidem Böhmem z jeho útrob začali vypouštět desítky černých balonků napuštěných heliem. Jednalo se o první ze série pěti akcí, které na různých místech v České republice i na Slovensku v rámci doprovodného programu k Ceně Jindřicha Chalupeckého organizuje Ondřej Horák. David s Böhmem pro tuto příležitost připravili dva performativní vstupy, založené na rozvinutí jejich hlavní tvůrčí domény, jíž je kresba.

Balonky začaly rychle stoupat k obloze a po hejnech zamířily směrem na Letnou, některé se intuitivně mírně odklonily k AVU. Jakmile jich bylo vypuštěno všech 231, Franta s Böhmem vystoupili a auto odjelo. Stran uměleckých asociací si mnozí diváci mohli vzpomenout třeba na stříbrné balonky Andy Warhola nebo vzduchem plněné létající objekty Otto Pieneho. Bezprostředně ale vypuštění balonků spíš připomínalo různé slavnostní příležitosti jakými jsou nejrůznější průvody nebo sportovní utkání. Pro Frantu s Böhmem byl určitě podstatný také moment překvapení – situace, kdy se auto z ničeho nic přiřítilo k semaforu, zastavilo na přechodu a otevřel se nákladní prostor, z nějž někdo vyskočil, mohla v nejednom přihlížejícím vyvolat vzpomínku na modelové scény v akčních filmech, kde se podobně chovají lupiči, teroristi nebo zásahové jednotky...

Podstatné bylo ale především to, co se s balonky dělo dál. Dokud poletovaly ještě relativně blízko od místa vypuštění, měly charakter jakési měnící se sochy nebo instalace a důležitou roli hrál jejich rozpoznatelný pohyb. Postupně se ale vzdalovaly směrem ke kopci a stoupaly do výšky, až nebylo možné rozeznat jejich kapkovitý tvar a staly se z nich jen černé body s proměnlivou kompozicí na pozadí nebe. Menší a menší. Tehdy se jakoby odhmotnily a místo „sochy“ se z nich stala kresba tvořená spoustou černých teček na obloze.

Tečky měly ale ještě „druhý život“. Na každý balonek totiž přivázali David s Böhmem černou fixu bez víčka. V momentě, kdy balonek praskl nebo začal klesat nedostatkem nadnášejícího plynu, měl ještě možnost vytvořit stopu – skutečnou kresbu fixou. Tato část díla už zůstala neviditelná pro bezprostřední diváky přítomné při vypuštění balonků, zřejmý však byl její symbolický charakter: balonky-tečky nesou kresbu do světa.

Do druhé akce, která plynule následovala, zapojili Franta s Böhmem zájemce z publika. Umělci využili architektonického modulu, který navrhl Jakub Kopec, a který má spojovat všech pět doprovodných akcí. Protože pravoúhlá prostorová struktura před vstupem do Veletržního paláce je natřená na černo, umělci ji využili jako tabuli. Franta a Böhm drželi v rukou bílé pastelky a kdokoli z publika mohl jejich rukami libovolně manipulovat a kreslit. Tato interakce byla samozřejmě oboustranná: divák se stal aktivním účastníkem a vyzkoušel, jaké to je manipulovat s umělcem, David s Böhmem sami se podvolili aktivitě někoho druhého. I tato akce tedy rozvíjela zájem obou výtvarníků o rozšiřování možností kresby a zřeknutí se absolutní kontroly nad jejím vytvářením. Podle očekávání měla tato část programu největší ohlas mezi dětmi, takže se tabule brzy pokryla kresbičkami i spletí čáranic.

Ti, kdo se dostatečně vynadívali i kresebně vyřádili, mohli pokračovat v zábavě v suterénu (kinosálu) Veletržního paláce, kde bylo připraveno slavnostní občerstvení a DJ, jehož nepochybně neuvědomělá bizarnost mohla na leckoho působit jako vtipný koncept. Společenské švitoření pak dokreslovalo video Echolog, které Jiří Franta a David Böhm prezentovali už na letošní výstavě v Galerii Jiří Švestka, a které důmyslně a s vtipem ilustruje to, co oba umělci charakterizují jako „kresbu s handicapem“.

Příští doprovodnou akci k CJCH bude v srpnu realizovat Jiří Thýn v Bratislavě.

______________________________________________________________

Jiří Franta, David Böhm: 231 teček / akce byla součástí doprovodného programu k Ceně Jindřicha Chalupeckého 5 finalistů, 5 měsíců, 5 míst / NG: Veletržní palác / Praha / 24. 7. 2012