Nové reality

Jiří Thýn minulý rok zapůsobil především autorskou výstavou fotografií Archetypes, Space, Abstraction na pražské Staroměstské radnici, na kterou následně volně navázal v Centru současného umění DOX projektem Základní studie v rámci své nominace v soutěži Jindřicha Chalupeckého. Pokračováním těchto projektů je výstava Základní studie 3, vytvářená přímo pro prostory Domu umění v Českých Budějovicích.

Jiří Thýn tím zahajuje činnost českobudějovického Domu umění v roce 2012 a může se tak zařadit mezi výrazná jména umělců jakými jsou Christopher Williams nebo Carsten Nicolai, kteří zde vystavovali v minulém roce. Pro Thýna je typické neustálé zkoumání možností fotografie, kdy testuje hranici mezi fotografovaným a reálně vnímaným, z čehož pak vznikají cykly nenarativních fotografií. Běžná fotografie jakoby umělci již nestačila, vyčerpala se. Snad ji považuje za překonanou formu, v níž už není co měnit a dokazovat. Tudíž zkoumá a zkouší nové přístupy, jimiž ve svých abstraktních fotografiích cíleně vytváří nové reality. Například v projektu Zátiší z roku 2007 se zabýval systematickým hledáním ideální kompozice na pracovním stole, které fotografoval dva týdny, aby dospěl k vybrání 2 snímků (Kompozice č. 17 a Kompozice č. 27).

Dalším zajímavým projektem, který přibližuje výtvarnou zkušenost Jiřího Thýna, byla realizace pro galerii Hunt Kastner Artworks, kde se zabýval tématem zrcadlení a celkově možností či nemožností zachycení reality ve fotografii: vystavil zde rozměrný objekt s pochromovaným nápisem Zánik západu, ztracený kontakt s východem, v němž se galerie odrážela. Za zmínku stojí i jeho cyklus 50% šedá, v němž fotografii podroboval nejrůznějším zkouškám a dospěl tak k dílům, která již svým zobrazením informace nesdělovala, ale zprostředkovávala je pouhým odhalením samotného média fotografie. V jeho tvorbě můžeme tedy pozorovat přirozené snoubení fotografické tradice se současným konceptuálním uměním.

Uvedené realizace naznačují jen jednu z možných linií Thýnova uměleckého výrazu, jejíž jednotlivé prvky nadále rozvíjí právě výstavou v Českých Budějovicích. Silně v ní vnímáme autorovu snahu o překračování zavedených hranic, hledání nových postojů či vytváření netradičních názorů a vztahů za pomoci různých druhů experimentů.

Samotný cyklus nenarativních fotografií v Domě umění Thýn vnímá spíše jako rámec meditace nad určitým tématem. Abstraktní fotografické obrazy nemají vztah k žádnému konkrétnímu místu či času, tudíž snaha oprostit fotografii od základní výpovědní hodnoty je prostoupena celým tímto projektem. Výstavu tak můžeme vnímat jako mnoha pohledový rozbor určité problematiky vyjádřený nejen pomocí fotografií, ale i trojrozměrných objektů. Thýn však vždy klade důraz na vzájemné vztahy předmětů. Žádný prvek není samoúčelný, ale je elementem komplexní realizace, čímž se mu daří vytvářet poměrně rytmizovaný celek výstavy. Celý projekt by se dal rozdělit na 3 základní okruhy. V prvním autor pracuje s již zmíněnou nenarativní fotografií, ve druhém se jedná o jasněji identifikovatelné klasické fotografie s jistou symbolickou výpovědní hodnotou a konečně okruh třetí tvořený objekty dokreslujíce celistvost celé instalace.

Inspirována citací Jiřího Thýna: „Chápu to jako vyjádření politického postoje, který vychází z reflexe současnosti, která je zahlcena sděleními a postoji, které ihned nahrazují jiné a které už přestáváme vnímat.“ bych projekt interpretovala jako autorovo přemítání nad otázkami typu: Co má ještě smysl ve světě, kterému již sami pořádně nerozumíme? Co je v našem životě vlastně podstatné? Umělec metaforicky se vyjadřující za pomoci dramaturgie prostoru a prací s fotografickými obrazy má však dar ironického nadhledu, který dokáže diváka pobavit i vyzvat k zamyšlení.

______________________________________________________________

foto: Jiří Thýn

______________________________________________________________

Jiří Thýn: Základní studie 3 / kurátor: Michal Škoda / Dům umění v Českých Budějovicích / České Budějovice / 10.1.2012 – 5.2.2012

 

Eva Slunečková | Narozena 1989, absolvovala dějiny umění na Filosofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v magisterském studiu pokračuje na UMPRUM v oboru Dějin a teorie moderního a současného umění. Publikovala texty v časopisech Art+Antiques, Hospodářských novinách nebo na Artalk.cz. Do nedávna byla součástí kurátorského týmu Galerie KIV v Praze nebo editovala publikaci Co to je, Design a výzkum (CZECHDESIGN, 2016). Věnuje se kurátorství, zajímá se o zprostředkování umění divákovi, videoart, repetitivní strategie v současném umění a o design.