Kukaččí hnízda

Během měsíce listopadu probíhá v ulicích Ostravy projekt KUkačKA, iniciovaný Fakultou umění Ostravské univerzity. Jeho cílem je využít potenciálu urbánního prostoru a prostřednictvím intervencí, site-specific objektů, street a stick artu, videoinstalací, sound artu a dalších výrazových forem reflektovat identitu daného místa a kontextualizovat veřejný prostor, do něhož vstupují.

KUkačKA nechce a ani se nesnaží stavět na efektních realizacích, její páteří jsou spíš nenápadné vstupy, které invenčním způsobem komunikují se svým okolím. Příznačně tak k zahajovací přednášce projektu přizvala Tomáš Vaňka, který tímto systémem pracuje dlouhodobě. Samotný tvůrčí příspěvek tohoto neoficiálního kmotra KUkačKY představuje particip č. 118, kterým vyzval devět v Ostravě žijících lidí, lépe si uvědomujících kontext domovského města, k jeho oživení. Slovy autora z facebooku KUkačKY: „a už to běží ... particip č. 118. / au au au au au au au au au / ... tvůrčí platformu Kukačka v Ostravě jsem požádal o najití devíti dobrovolníků, ti budou mít k dispozici každý jednu stejnou šablonu – bublinu s nápisem „AU“ a nasprejují – umístí – dají do souvislostí s místem ve městě dle svého vidění...“

Smyslem kladení metamorfovaných „kukaččích vajec“ není upozorňovat na sebe sama, nýbrž nabídnout nový pohled na již existující věci, prostředí a situace v městském prostoru, které nám svojí neměnností zevšedněly. V intencích této nenápadnosti se například efemérní svítící kostička Patrika Kriššáka, „přisátá“ uvnitř informační vitríny Kam za kulturou v centru na pěší zóně, jen stěží dostane do hledáčku zájmu kolemjdoucích. Je pouze pro zasvěcené či pozorné diváky, stejně jako práce Libora Novotného, zprostředkovatele nečekaných radostí, manipulátora reality, který zrcadlovými nápisy osídlil lampy veřejného osvětlení (instalace Válka je jen formou hry), okenní římsu či jeden z obchodů v centru (videoinstalace Situace a Poltergeist I-III).

Pro vnímavého pozorovatele KUkačKA připravila i další lahůdky: Dveře přímo uprostřed Masarykova náměstí (Juraj Jakubčiak), videoinstalaci Negative Fireworks v obchodě s elektronikou (Kamera Skura), Nomádskou strategií Františka Kowolowského infikované plakátovací karusely či zvukovou instalaci Jany Zhořové (Arkadia), která občerstvuje zpěvem ptáků zatuchlý vzduch městské pasáže s názvem mnohem vznosnějším, než vypadá (Vesmír). KUkačKA infiltrovala také do foyer městské radnice (Jan Šnébergr – Still Life), do vestibulu ostravského Hlavního nádraží (Martin Kubica – Přenašeč, Michal Zych – Mé největší srdce) a na další místa.

Proces stále není uzavřen, počet vstupů se bude zvyšovat. KUkačKA je platforma záměrně otevřená, kdokoli, komu je její myšlenka sympatická, a bude se držet podstaty projektu, se může připojit. Prozatím to potvrdili Jiří Surůvka (Přijdu hned), Vladana Fuchsová (Rohožka) či Alberto Facondini (obraz na pozůstatku schodiště po zbouraném Příbytku milovníka umění). Právě touto interakcí se naplňuje hlavní smysl akce, která vzdává hold svobodomyslnému a trochu poťouchlému způsobu života kukačky obecné, zvolené českými ornitology ptákem roku 2010.

Spoluautorkou textu je Hana Vorlová

autoři jsou spoluorganizátory projektu KUkačKA

______________________________________________________________

Další informace a mapu s udáním souřadnic míst aktuálního výskytu „kukaččích vajec“ najdete na stránkách www.kukacka.org