Hladina embryí vystavená v obývacím pokoji

V prostoru mezi schody visí patnáctimetrová spermie vyřezaná z polystyrénu. V přízemí je z ní patrná jen špička bičíku, hlava se nachází někde u půdy. Je to jen začátek, stvoření světa, dno oceánu. Přiblížíme se k hladině – v prvním patře odemyká Pavel svůj byt…

Pavel Kafka se teprve připravuje na studium na AVU, se svými sochami a možná i kresbami se však již letos hodlá zúčastnit soutěže 333 ve Veletržním paláci. Zpočátku jej ovlivnila spolupráce s Davidem Černým, ale brzy pocítil nutnost se z jeho vlivu vymanit. Jeho tvorba je daleko více mystická, založená na volných asociacích bez jakéhokoli politického kontextu. Už dlouho připravuje instalaci hovořící o stvoření světa, o zrození jedince, o evoluci, proměně z draka v měsíc, ze dvou měsíců v rybu… Výstavní projekt je sice ve fázi rozpracování, přesto však čítá skoro stovku objektů vyřezaných polystyrénu. Většinou jsou to postavy a jejich detaily v životní velikosti, embrya lidská, zvířecí nebo embrya tvorů, které autor sám vymyslel. V obývacím pokoji z nich vytvořil pod stropem hladinu.

Vše začalo, když Pavel Kafka dostal na čas hlídat malého Jakuba. Pětiletý kluk si chtěl hrát a tak Pavel vyřezal pár postav z filmu Lovci draků a v protikladu k drakům medvídka Pú v několika provedeních (včetně masky). Soustředil se vždy na okamžik zrodu – embryo draka získalo tvar měsíce, Medvídek Pú se ustálil v podobě slunce. Miniatruní skulptury v mnoha variacích – stádiích vývoje - vychází z buddhistických kontrastů dobra a zla, denních cyklů a v neposlední řadě z potřeby provázat takto vzniklý svět mnoha symboly a asociativními souvislostmi. Na hladině se objevuje Matka s dítětem, lidská ruka, nebo naopak postavy bez končetin; kolibříci, roh jednorožce a také plastické symboly: klíč, jablko, list, ryba, srdce. Pod hladinou visí na zdi kresby a fotografie delfínů.

Pavel Kafka využívá „energii předmětů“ a vytváří k nim nové protiklady. Návštěvníkům pak přednáší souvislosti jednotlivých detailů: ryba – tělo, kolibřík – duše, delfín – rozum. Umělec nepřestává vyprávět o významu vody, kolibříků, souboje, o Králi Davidovi, vše směřuje k lásce, která umí tvořit. Mluví už dvě hodiny a nebýt Inés Fárové a její pomoci při tvorbě nových významů, utopil by návštěvníka ve světě, který stále vzniká.

Pavel Kafka výstavu otevřel ve svém vlastním bytě. Je a bude stále dostupná na pražské adrese U akademie 11 (po domluvě na telefonu 737371464) a to až do vyhlášení výsledků soutěže 333. K připravovanému projektu vzniká i kniha, která mísí poezii s prózou, osobní s mystickým příběhem a s rozbory symbolů. Vše záleží na tom, nakolik Pavel Kafka dokáže svůj osobní mýtus přiblížit divákovi. Pokud je totiž hladina příliš hluboko, stává se skok do vody sebevraždou.

foto: Pavel Kafka