Otevřený dopis ministru kultury kvůli podzemním garážím pod Zelným trhem v Brně
12. 8. 2010Komentář
Dne 10. 8. 2010 byl ministru kultury Jiřímu Besserovi odeslán dopis, ve kterém ho zástupci občanského sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média společně s téměř padesáti architekty, urbanisty a historiky umění upozorňují na úskalí městem schváleného záměru vybudovat soukromé garáže pod nejstarším brněnským náměstím. Svoje stanoviska dnes také někteří z nich sdělili médiím na tiskové konferenci, která se konala jen několik hodin po tiskové konferenci investora stavby, kde byl projekt obhajován. Odpůrci projektu kritizují i nedávné souhlasné stanovisko Rady města Brna se zrychleným územním řízením, které rada vydala bez dostatečné obeznámenosti s hrozícími riziky pro historické jádro a na základě chybně vypracované projektové dokumentace.
Otevřený dopis ministru kultury MUDr. Jiřímu Besserovi
V Brně dne 10. 8. 2010Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás formou otevřeného dopisu, abychom Vás požádali o pomoc zvrátit záměr vedení statutárního města Brna vybudovat soukromé podzemní garáže pod nejhodnotnějším brněnským náměstím – Zelným trhem. Vjezdová rampa i vlastní stavební konstrukce zamýšlených podzemních garáží by nejen zcela změnila historický charakter a tvář náměstí, ale samotný průběh stavebních prací by vážně ohrozil existenci barokní kašny Parnas a zejména rozsáhlého historického sklepení, které se pod povrchem Zelného trhu nachází již od středověku.
Náměstí Zelný trh by mělo být chráněno jako urbanisticko-památkový celek i kulturně-společenská a památková priorita města Brna. Jedná se o nejstarší a nejcennější dochované brněnské náměstí se staletou a stále živou tržní tradicí. Patří k srdci historického jádra Městské památkové rezervace s vysoce frekventovaným pěším i turistickým provozem. Přímo ve středu náměstí se nachází jeden ze skvostů brněnské historie - barokní kašna Parnas rakouského autora Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, která je symbolem Zelného trhu již od 17. století. Neméně významná a historicky cenná je i soustava podzemních sklepů, tzv. Labyrint, jejichž rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti se v současné době realizuje za finanční podpory evropských strukturálních fondů.
Podnět realizovat soukromé podzemní garáže o kapacitě 58 parkovacích míst pod veřejným prostorem Zelného trhu podali dva soukromí investoři. Majitelé nově vznikajícího hotelu Classis (Aleš Vavruška a Michalis Dzikos) si v garážích nárokují 25 míst pro své hotelové hosty, přestože stavební povolení k rekonstrukci budovy bývalé Cyrilometodějské záložny ze dne 20. 5. 2009 bylo vydáno s podmínkou 2 parkovacích míst v prostoru před hotelem a s využitím servisní parkovací služby. Druhým investorem je soukromá firma Magnum Real Estate, s. r. o. (majitel Ing. M. Vymazal), který vlastní několik nemovitostí v okolí Zelného trhu a garážemi hodlá zajistit 33 parkovacích stání pro obyvatele těchto bytů.
V současné době (dne 14.7.2010) Rada města Brna odsouhlasila návrh na zjednodušené územní řízení, které směřuje k realizaci tohoto podnikatelského záměru zmíněných soukromých investorů ve veřejném prostoru, a to navzdory nesouhlasnému stanovisku a námitkám mnoha odborníků i široké veřejnosti. Pro podrobnější seznámení s tímto záměrem uvádíme následující fakta:
- Výstavba podzemních garáží pod Zelným trhem je v rozporu s platným Regulačním plánem Městské památkové rezervace (RP MPR), jehož autory jsou Ing. arch. Josef Němec, Csc., a Ing. arch. Jiří Mikšík. Oba poukazují na fakt, že dle RP MPR jsou v tomto prostoru připuštěna pouze omezená stání veřejného nadzemního parkování a obsluhy (viz přiložené vyjádření autorů). V žádném případě zde není možné realizovat podzemní garáže soukromého investora. Navíc RP MPR počítá s realizací celé soustavy podzemních i nadzemních garáží na vhodnějších místech ve věnci okolo vlastního historického jádra. Nezbytná parkovací místa pro rezidenty a nájemníky bytů, stejně tak i pro hotelové hosty, je možné zajistit stávajícími garážemi v areálu Velkého Špalíčku a v blízké budoucnosti také parkovacími domy na ulicích Panenské a Kopečné, jejichž realizace je již připravována.
- Plánovaný vjezd do garáží hodlá investor řešit pomocí otevřené kruhové rampy o průměru 17 m, a to přímo ve frekventované ploše náměstí. Takový zásah by nenávratně poškodil jeho historickou podobu. Přitom v únoru 2008 nechalo město Brno zpracovat návrhy pěti brněnských atelierů na úpravu plochy Zelného trhu. Pro dopracování byl vybrán atelier RAW a dle jeho návrhu bude plánovaná rekonstrukce náměstí realizována. Toto rozhodnutí učinila Rada města Brna na základě doporučení odborné komise a s přihlédnutím k výsledku hlasování veřejnosti. V průběhu schvalovacího řízení zmíněného návrhu byl vznesen požadavek Magistrátu města Brna zapracovat do projektu kruhovou vjezdovou rampu podzemních garáží, který atelier RAW odmítl. Projednaný návrh tedy podzemní garáže neobsahuje a z toho důvodu v současné době zpracovává dokumentaci garáží jako samostatný projekt firma Arch.Design, s.r.o. Tato projekční firma navrhuje rampu i garáže nejen bez ohledu na autorská práva atelieru RAW a kulturně památková kritéria, ale také bez jakékoli prezentace veřejnosti.
- Technické řešení podzemních garáží v prostoru Zelného trhu se odborníkům jeví jako nerealizovatelné bez destruktivních a znehodnocujících zásahů do podoby náměstí. Ohroženo je zejména historické podzemí a sekundární kolektorová síť (Ing. Aleš Svoboda – odborník na problematiku brněnského podzemí) a kašna Parnas (Ing. Radek Veselý – statik, projektant statického zajištění kašny Parnas). Spojitá soustava historických podzemních sklepů, kterou je Zelný trh protkán, je chráněna obecně závaznou vyhláškou města Brna č. 28/2006 a RP MPR. Do tohoto, již velmi zaplněného prostoru by měly být vtěsnány výše uvedené garáže. Kolize s historickým podzemím i kolektory technických sítí je na několika místech taková, že hrozí jejich poškození. Vynucené řešení by mohlo znamenat i zvýšení nivelety dolní části náměstí, což by vzhledem k jeho historické hodnotě bylo fatálním destrukčním zásahem.
- Samotný průběh prací na realizaci podzemních garáží by znamenal vážné ohrožení statiky historických sklepů, které jsou v současné době rekonstruovány a připravovány ke zpřístupnění pro veřejnost (plánováno na počátek roku 2011). Město Brno realizuje projekt „Zpřístupnění brněnského podzemí“ s finanční spoluúčastí Evropské unie v celkové částce 62 mil. Kč. Připravovaná výstavba garáží nejen že nebyla s probíhajícím zpřístupněním podzemí koordinována, ale dokonce ohrožuje povinnou udržitelnost projektu s hrozbou pokuty ze strany EU.
- Fatální důsledky může mít stavba garáží i pro barokní kašnu Parnas, která by měla být dle stávajícího projektu garážemi těsně obklopena ze dvou stran. Jedná se o sochařské dílo sestávající z mnoha rozměrných kamenných bloků umístěných na nestabilním geologickém podkladu vrstev sprašových hlín. Při jakýchkoli otřesech při realizaci podzemních garáží v tak těsné blízkosti hrozí nenávratné narušení jejich soudržnosti. Kašna si již v minulosti vyžádala opravy v důsledku zvýšené stavební činnosti v blízkém okolí (oprava divadla Reduta, výstavba kolektorů atd.), kdy se jednalo o výrazně menší zásah ve srovnání s plánovanou stavbou garáží, která navíc zásadně změní geologické prostředí v dané lokalitě.
Děkujeme Vám za porozumění i pomoc z Vaší strany,
za občanské sdružení 4AM-Fórum pro architekturu a média:
Mgr. Šárka Svobodová, historička umění
Mgr. Petra Hlaváčková, historička umění
K otevřenému dopisu se připojují:
Ing. arch. Josef Němec, CSc. - autor Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno
Ing. arch. Jiří Mikšík - autor Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno
Prof. Ing. arch. Ivan Ruller – architekt a vysokoškolský pedagog, v l. 1990-1994 děkan FA VUT v Brně
Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. - historik umění, děkan FaVU VUT v Brně
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. - stavební inženýr, děkan Fakulty architektury VUT v Brně
Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - urbanista
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. - historik umění, Katedra dějin umění (AVU Praha)
Prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. - architekt a vysokoškolský pedagog
Ing. arch. Zdeněk Müller – architekt, urbanista a teoretik architektury
Ing. Aleš Svoboda – odborník na problematiku brněnského podzemí
Mgr. Milena Flodrová – historička
PhDr. Bohumil Samek – historik umění, emeritní ředitel Národního památkového ústavu v Brně
Mgr. Marek Pokorný – ředitel Moravské galerie v Brně
PhDr. Iloš Crhonek – historik umění
Ing. arch. Dušan Riedl, CSc. - architekt a teoretik architektury
PhDr. Rudolf Procházka, CSc. - archeolog
PhDr. Lubomír Konečný – historik umění
Mgr. Jindřich Chatrný – historik umění
Ing. Radek Veselý – statik, projektant statického zajištění kašny Parnas
Ing. Radoslav Ulrich - statik, projektant statického zajištění kašny Parnas
Ing. arch. Jaroslav Josífek – architekt, působil ve funkci hlavního architekta města Brna
Doc. Ing. arch. Jiří Oplatek - architekt a externí pedagog na FA VUT v Brně
Ing. arch. Jan Kratochvíl – architekt, Ústav zobrazování FA VUT v Brně
Ing. arch. Zdeněk Michal – architekt
Ing. arch. Jiří Kučera – architekt
Ing. arch. Miloš Klement – architekt, atelier Tišnovka s.r.o.
Ing. arch Mojmír Kopecký – architekt, atelier Tišnovka s.r.o.
Ing. arch. Petr Todorov – atelier Tišnovka s.r.o.
Ing. arch. Vladimír Čuhel – atelier Tišnovka s.r.o.
Ing. arch. Michal Říčný – atelier Tišnovka s.r.o.
Ing. arch. Roman Mach – architekt, 1. Černopolní s.r.o.
Ing. Jindřich Černík - statik
Ing. arch. Martin Hrdina – architekt a designér
Prof. ak. soch. Tomáš Ruller – vedoucí ateliéru performance (FaVU VUT v Brně)
Doc. Mgr. Jana Preková – ateliér tělového designu (FaVU VUT v Brně)
Ing. arch. Eva Staňková – architektka
Ing. arch. Petr Hlavatý – architekt
Ing. Petr Daniel – statik, Stabil s.r.o.
Ing. arch. Robert Sedlák – architekt
Ing. Jiří Vítek – projektant, JV PROJEKT VH s.r.o.
Ing. arch. Ivan Lejčar – urbanista, ALEJ-architektonický atelier
Ing. Eva Wágnerová – zahradní architektka
Ing. arch. Šárka Vomelová – architektka
Ing. arch. Jan Gadziala – architekt
Ing. Vojtěch Holík – projektant
Ing. arch. Roman Antl – architekt a urbanista
Ing. arch. Ivana Antlová – architektka
Ing. arch. Zdeněk Kolář – architekt
Ing. arch. Mojmír Hudec – architekt, ateliér Elam
Související články: