Jiří David o novém ministrovi kultury

Přebíráme komentář Jiřího Davida ke jmenování starosty Berouna Jiřího Bessera ministrem kultury. Svůj komentář nazvala "Předem prošlých 100 dní".

Nikdo samozřejmě neumí předem říci co se bude za 100dni. Možná bychom si měli pořídit onu pověstnou německou fotbalovou chobotnici - vědmu. Nám v mírném pásmu a pozvolných dolinách však bude muset stále stačit ona zdejší manažersko-politická. Předpokládaný ministr kultury Jiří Besser, jak známo, očekával spíše ministerstvo zemědělství, avšak na cestě za in-line hokejem do Švédska ho dostihla Kalouskova zpráva, že je to holt kultura.

Tak jednoduše a snadno se starosta města Berouna dostává do čela ministerstva kultury, které by podle některých zkušených, letitých státních úředníků mohl z fleku řídit i „cvičený pudl“. Po letošní tristní osobní zkušenosti z poradního grémia na ministerstvu kultury pro přípravy výběrového řízení na generálního ředitele NG tomu snad i věřím. Tolik neprofesionality a následného zákopového taktizování spojené s politickým nátlakovým lobbingem bylo sice očekávatelné, ale přesto svým rozměrem nevídané.

Nový ministr kultury, který vstoupí do tohoto prostředí, však bude nutně svázán svou neznalostí a zásadní kulturní neorientovaností; a křtění knih, návštěvy kin či poslouchání Kabátů mu opravdu moc nepomohou. Nepomohou mu ani jím avizované přednosti zkušeného berounského manažera. Personální změny jsou přece na podobných úřadech jištěny pracovně-právními smlouvami, na jejichž základě lze neschopné jedince a třeba i náměstky propustit jen po zjevných, většinou kriminálně-hospodářských deliktech. To si jistě každý na ministerstvu kultury plně uvědomuje. Potom lze odchod řešit i vzájemnou dohodou s finančním vyrovnáním; pak se budu muset právem daňového poplatníka ptát, za co a za kolik?

Jiří Besser si žádá „svých“ obligátních 100 dní ochrany. A chci pominout jeho mistrně „načasovaný“ vstup do KSČ těsně před listopadem 1989, pominu i jeho neustále opakované zásluhy na rozkvětu Berouna, neboť znám řadu kultury milovných obyvatel tohoto malého města, kteří chtě nechtě za kulturou museli a musí jezdit do Prahy. Potřebuje ochranu, resp. čas pro to, aby se zorientoval? Proč?! Proč nebyl na ministra kultury navržen člověk, který je s kulturou jaksi vnitřně spjat? A nemusel, lépe řečeno neměl by to být činný umělec (NG by mohla vyprávět!) ani kulturní lobbista jednotlivých zájmových skupin.

Komu a proč tedy vyhovuje, že se na ministerstvo dostává kulturní elév, kterému ani těch pověstných 100 dní nemůže stačit. Všichni víme, jak složité je proniknout do podstatných kulturních vazeb živé kultury, jelikož kultura není pouze onen  stále alibisticky omýlaný ministerský evergreen o nemovitých památkách a církvích. Co ví například pan Besser o ministerských příspěvkových organizací, co je jejich posláním, jak fungují a zda je vedení galerií a muzeí, divadel, orchestrů a dalších na svém místě? Které umělecké časopisy a proč potřebují finanční podporu a které ne, kdo by měl dosáhnout na všemožné granty, kdo má zasednout jako odborník v rozhodovacích grantových komisích atd.? Podle jakého klíče se má řídit  přerozdělování státních peněz, což se jistě nedá vyřešit například v Pupu v Karlových Varech během filmového festivalu, ač je to společensky atraktivní a nesporně příjemné. Co spadá už do kulturního průmyslu, zábavy a co si stále zachovává, byť menšinově, statut výjimečnosti samotného umění. Kdo a jak vytváří seriózní kvalitativní kritéria pro další generace? Na to vše má opravdu stačit pouhých 100 dní a jeden údajně úspěšný manažer? Silně o tom pochybuji! Je jisté, že se na ministerstvu kultury kultura a umění nevytváří, ale není to přece jen ministerstvo pro zajišťování finančních zdrojů.

Je dnes tak jednoduché mediálně zabodovat tím, že se vypíše konkurs na ředitele České filharmonie - na to by ostatně přišel každý  vrátný na ministerstvu … Je však do nebe volající dovolit si říct, že se možná bude muset vypsat nový konkurz na ředitele NG poté, co jeden již regulérně  a legitimně proběhl na vysoce respektuhodné mezinárodní úrovni. Na ministerstvu klidně mohl být člověk odborně erudovaný, vzdělaný, charismatický s mezinárodní zkušeností i reputací a především - vysoce kompetentní; takoví jsou i v Čechách, není jich sice moc, ale jsou tady!

Na rozdíl od těch, kteří v dnešní situaci z různých důvodů nabádají k trpělivosti (to za každých okolností vypadá moudře a do budoucna to přece může v lecčems pomoci, třeba získat státní dotace), se ale domnívám, že Jiří Besser není člověkem s jasnou kulturně-uměleckou vizí. Nevyčítám mu to osobně. Nemůže za to, že jej TOP 09 oslovila a tím jednoznačně prokázala svou politickou preferenci na úkor vznešených předvolebních prohlášení. Ano, především TOP 09 se touto nominací ministra kultury vysmála celé umělecko-kulturní veřejnosti! Kdo to dosud nevidí, ten to také vidět nechce a očekává ze své účelové slepoty jen výhody. Dokud u nás politici a političtí manažeři nepochopí to, co už je dlouho v kulturních zemích známo, že totiž vzdělání, věda a kultura jsou pro zdravý rozvoj společnosti mnohem zásadnějším odvětvím nežli například těžký průmysl či stavebnictví, pak budeme jako celek stále klopotně kulhat a přešlapovat na místě.

Jiří David | Narozen 1956, vystudoval AVU Praha (1983-1987). Vizuální umělec zabývající se malbou, instalacemi, fotografií, videoartem, tvorbou objektů, kritikou. V roce 1987 spoluzaložil s umělci své generace skupinu Tvrdohlaví, v pozdějších letech skupinu Reality. V druhé polovině 90. let působil jako pedagog na AVU v Praze, kde vedl atelier Vizuální komunikace. Od roku 2002 do současnosti vede ateliér pod Intermediální konfrontace na UMPRUM. Od roku 2010 je souběžně pedagogem FVU v Bánské Bystrici. Roku 2012 byl jmenován profesorem pro obor výtvarná výchova. Vystavuje a je zastoupen ve sbírkách v zahraničí i doma.