Artalk.cz

Obsáhlý a propracovaný výstavní projekt Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury, který je prezentován v brněnském Místodržitelském paláci, vyvolal mnoho diskuzí o současném výstavnictví a feminismu. Ladislav Zikmund-Lender reaguje ve svém komentáři na opominutí queer narativu v souvislosti s některými osobnostmi představenými v rámci výstavy. Civilizovaný feminismus je

Již potřetí jsme oslovili na konci roku několik osobností současného umění, aby se zamyslely nad tím, co nám přinese následující rok. Ačkoliv se může zdát, že budoucnost jsme už „projedli“ či „spálili“, my v redakci Artalku si myslíme, že je dobré mluvit a psát i o tom, jaký svět (nejen

Dnes vychází šesté číslo Artalk Revue, které editorsky připravila kurátorka a kulturní antropoložka Ivana Rumanová. Po těžbě, diagnóze, střetu, návratu a záměru se šestým klíčovým slovem stávají komunity. Tento název naznačuje téma letošní edice: tím je komunitní obrat a kolektivita na umělecké scéně. Texty vybrané do Artalk Revue 6 nemají zpochybnit potenciál komunitních

Karolína Vojáčková přináší komentář k současné diskuzi o pozici umění ve veřejném prostoru u nás. Ta je podle ní nejasná především kvůli tomu, že neexistuje ucelená koncepce a chybí zde komunikace a propojení oborů architektury, urbanismu a současného umění. Nejasné místo umění ve veřejném prostoru Pod slovním spojením „veřejný prostor“

Lukáš Senft pojal text o letošním ročníku Fotograf Festivalu jako úvahu nad kurátorským konceptem Lukáše Likavčana. Mimo jiné se Senft ptá i na to, jaké mimolidské formy (organické i neorganické) příhodně vyprávějí o změnách klimatu v našem středoevropském prostoru. Mimolidská svědectví ve střední Evropě Letošní Fotograf Festival nese název Pozemšťané*ky.

Na konci září byly v nově vystavěném Humboldtově fóru v centru Berlína otevřeny dlouho očekávané expozice Etnologického muzea a Muzea asijského umění, a to navzdory výrazné kritice a protestům (viz například text Anny Remešové o výstavbě Humboldtova fóra nebo esej o retrotopii od Matěje Forejta). O tom, jak konkrétně je

Pokračujeme v sérii textov o vysokoškolskom umeleckom vzdelávaní, systémových problémoch výučby a alternatívach. Po komentároch Martiny Smutnej a Barbory Šimkovej, ktoré sa venovali genderovej nerovnosti, normalizovanému nevhodnému správaniu sa či fungovaniu ateliéru pod vedením jednej silnej umeckej osobnosti, rozširujeme tému o aspekt šikany. Kristína Országhová rozmýšľa v komentári o tom,

Na konci června byl v Havaně zatčen Hamlet Lavastida (* 1983), jeden z mezinárodně nejvýraznějších kubánských umělců současnosti a zároveň jeden z nejhlasitějších kritiků totalitního režimu v zemi. Jeho situace není ojedinělá – perzekuce i zatýkání nepohodlných umělců jsou na Kubě zejména v posledních měsících na denním pořádku. Darina Zavadilová v komentáři

Ve druhé části textu se Jakub Stejskal vrací k důležitosti studia kontextu a na otázce původu a návratu předmětů vystavovaných ve sbírkách etnologických, ale i uměleckých muzeí ukazuje, že zacházení s těmito objekty v budoucnu musí projít změnou. Zároveň připomíná, že je důležité  rozlišovat mezi „znamenáním“ a „fungováním“ těchto artefaktů.

Do rubriky Detail vybral Jakub Stejskal tzv. Asmatskou lebku, jež je součástí tzv. Stěny prezentující pozůstalost André Bretona v pařížském Centre Pompidou. Vedla jej k úvaze nad rolí kontextu v otázce vystavování artefaktů nacházejících se na hraně mezi uměním a etnografickými objekty. Publikujeme první část, druhá bude následovat. „Zde není nic k vidění“: Kultura