Artalk.cz

Nejnovější články
Inzerce

Kubánská nezávislá kultura v krizi

Na konci června byl v Havaně zatčen Hamlet Lavastida (* 1983), jeden z mezinárodně nejvýraznějších kubánských umělců současnosti a zároveň jeden z nejhlasitějších kritiků totalitního režimu v zemi. Jeho situace není ojedinělá – perzekuce i zatýkání nepohodlných umělců jsou na Kubě zejména v posledních měsících na denním pořádku. Darina Zavadilová v komentáři

Zde není nic k vidění / druhá část

Ve druhé části textu se Jakub Stejskal vrací k důležitosti studia kontextu a na otázce původu a návratu předmětů vystavovaných ve sbírkách etnologických, ale i uměleckých muzeí ukazuje, že zacházení s těmito objekty v budoucnu musí projít změnou. Zároveň připomíná, že je důležité  rozlišovat mezi „znamenáním“ a „fungováním“ těchto artefaktů.

Zde není nic k vidění / první část

Do rubriky Detail vybral Jakub Stejskal tzv. Asmatskou lebku, jež je součástí tzv. Stěny prezentující pozůstalost André Bretona v pařížském Centre Pompidou. Vedla jej k úvaze nad rolí kontextu v otázce vystavování artefaktů nacházejících se na hraně mezi uměním a etnografickými objekty. Publikujeme první část, druhá bude následovat. „Zde není nic k vidění“: Kultura

Gather Together

Počasie je téma, na ktorú môžeme priviesť reč s kýmkoľvek a kedykoľvek po celom svete. Zároveň je veľa oblastí a miest, kde je predpoveď počasia aj otázkou života a smrti. Aktuálne sme pozorovateľmi veľkých klimatických zmien a predpoveď počasia začína byť veľmi náročná. Nedávne tornádo ohlasovalo svoj príchod špecifickým typom

Jedna párty skončila, a co dál?

Je mistrovský model výuky opravdu jedinou možností, jak lze studovat výtvarné umění? V čem je vedení ateliéru jednou silnou uměleckou osobností problematické a jaké existují alternativy? Barbora Šimková ve svém komentáři nabádá k hledání jiných forem výuky a popisuje, proč je to nezbytné. Pokračujeme tak v sérii textů o vysokém

Kapitoly z koloniálního dějepisu umění. Kapitola 3: Ráj, bál, vesnice nebo výstava?

Série textů Rado Ištoka zkoumají, jakým způsobem bylo české prostředí zapojeno do kolonizace mimoevropského prostředí a jak se kulturní a obchodní výměna mezi koloniemi a evropskými metropolemi promítala do českého umění a designu 19. a 20. století. Třetí kapitolu zaměřil Ištok na ústřední osobnost moderního československého malířství Toyen, jejíž obrazy

O síle, mlčení a svobodě v uměleckém vzdělávání

V komentáři se umělkyně Martina Smutná zabývá analýzou uměleckých škol z hlediska genderových nerovností a zároveň popisuje normalizované nevhodné chování, které může vést k mnohým traumatům studentů i studentek. V textu se opírá o poznatky ze svého doktorského výzkumu, v rámci něhož zkoumá jazyk hodnocení diplomových prací převážně malířských ateliérů z let

Anketa Živá kultura očima příští vlády

Jaká kulturní témata budeme řešit po říjnových volbách? Zákon o veřejnoprávních institucích? Prosazení „statusu umělce“ po vzoru jiných evropských zemí? Budování regionálních kulturních a kreativních center, modernizaci muzeí, galerií a knihoven a nebo větší podporu tvůrčích a studijních stipendií? Jedno, nebo dokonce jedno a půl procenta státního rozpočtu na kulturu?

Po pandemii: Performatívne telo

V dalším textu ze série zkoumající svět umění „po pandemii“ jsme poprosili performerku a redaktorku slovenské redakce Artalk.sk Maju Štefančíkovou, aby formulovala odpověď na otázku, jak se změní performance po více než roce, kdy nebylo možné se fyzicky potkávat, zkoušet, hledat a společně tvořit. Po pandémii: Performatívne telo Pohybová akcia, ktorá sa odohráva