Spolupracují už od roku 2000. Jejich společnou tvorbu pohání touha nalézt způsob, jak uvést v soulad politickou a estetickou platnost umění. Jejich dílo je „vizuální i teoretické a nespokojuje se s utopickým snem propojení života a umění, ale otvírá se možnosti uvažovat jak o umění, tak o životě jinak. Když si berou na paškál náš postpolitický a postfeministický vesmír, vyjadřují svůj feministický skepticismus tím, že prorážejí povrch přítomného okamžiku, odhalují v jeho hlubinách kapilární fungování moci a kriticky hloubají, jaké má jejich tvorba dopady na umění a společnost, jak je známe“ (Bojana Pejić, 2019). Žijí a pracují v Praze a ve Vyhních.

Nela Pietrová (*1995) vystudovala fotografii na University of the Arts v Londýně a nyní studuje navazující magisterský program v ateliéru Intermediální tvorby I na AVU v Praze. Ve své tvorbě se zabývá procesy fyzické i digitální materiálové přeměny. Dotýká se tak témat současného feminismu, queer futurismu a queer ekologií. Věnuje se také aktivistické činnosti skrz spolek Na*hlas a jeho projekt Proč jsme to nenahlásili, který se zabývá problematikou sexuálního násilí. Ondřej Trhoň se pohybuje mezi publicistikou a uměním, je doktorand katedry teorie a dějin umění Akademie výtvarných umění, pracuje v herním průmyslu (Charles Games) a vydává nezávislý interdisciplinární časopis Dýpt. Publikoval v časopisech Fotograf či A2, pravidelně píše pro Cinepur nebo ČT Art. Je autorem pořadu Otevřené hlavy na stanici Radio Wave ČRo, pro který připravuje rozhovory s předními zahraničními intelektuály a intelektuálkami.

Zuzana Bodnárová vyštudovala na prelome tisícročí Vedu o výtvarnom umení v Bratislave. Po niekoľkoročnom pobyte v Prahe sa v roku 2009 presťahovala do Banskej Štiavnice, kde so Svätoplukom Mikytom založila rezidenčnú platformu Banská St a nica Contemporary. Viac ako desaťročie iniciuje a organizuje rezidencie, sieťuje ľudí, vydáva knihy a kurátoruje výstavy. Častokrát cielene zostáva v úzadí. Lucia Tkáčová je umelkyňa, žije a pracuje vo Vyhniach v okrese Žiar nad Hronom. Zaoberá sa možnosťami umenia zmeniť svet v telesnej, mentálnej a duchovnej rovine, introspektívnym aktivizmom a planetárnou akupunktúrou. Okrem umenia sa v poslednom čase venuje aj kurátorstvu, okresnému kultúrnemu aktivizmu a tkaniu. Dlhé roky spolupracuje v umeleckej dvojici s Anettou Monou Chisa.

Peter Tajkov (*1974) vyštudoval dejiny umenia a archeológiu n FF UK v Bratislave. Na Fakulte umení Technickej univerzity v Košiciach vedie Katedru dejín a teórie umenia a prednáša dejiny umenia 20. storočia. Venuje sa kurátorstvu, ale aj stredovekej archeológii.

Je kurátorka a teoretička súčasného umenia. Pracuje v Slovenskej národnej galérii ako kurátorka Zbierok moderného a súčasného umenia a spolutvorí aj Podcast SNG. Publikuje a kurátoruje v SNG aj inde. Venuje sa témam ako telo, telesnosť, príroda, queerness, feminizmus, outsider art a vizionárske/psychedelické umenie.

Lucia Tkáčová je umelkyňa, ktorá v súčasnosti žije vo Vyhniach v okrese Žiar nad Hronom. Zaoberá sa možnosťami umenia zmeniť svet v telesnej, mentálnej a duchovnej rovine, introspektívnym aktivizmom a planetárnou akupunktúrou. V roku 2019 sa venuje projektu Zlaté časy, v ktorom sa spolu s tímom Galérie HIT stará o program v Galérii Jozefa Kollára v Banskej Štiavnici.

Vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Zajímá se o různé formy současného volného umění, zejména o interdisciplinární přesahy v něm. Publikovala na webu ČT art, byla redaktorkou v kulturním měsíčníku Artikl, kde psala pro výtvarnou rubriku, pro odborný kulturní časopis Kontexty napsala studii o propojení zátiší Juana Sanchéze Cotána a Josefa Sudka.

Narodená 1986, je výtvarníčka. Je absolventkou Ateliéru S+M+L_XL na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave. Venuje sa šperku, objektu a inštalácii, zaoberá sa vzťahom tela a priestoru a ich subtílnymi hranicami. Všíma si fenomény, ktoré ťažko vidieť, ale ľahko (po)cítiť.

Denisa Tomková je teoretička umenia a kurátorka. V roku 2019 získala doktorát z University of Aberdeen vo Veľkej Británii. Bola členkou medzinárodného výskumného projektu Comparing WE’s. Cosmopolitanism. Emancipation. Postcoloniality na Lisabonskej univerzite. Pracovala pre Európsky rómsky inštitút pre umenie a kultúru (ERIAC) v Berlíne. Ako kurátorka pracovala na projekte Secondary Archive a bola výskumnou pracovníčkou pre SixtyEight Art Institute v Kodani. Pravidelne publikuje v medzinárodných umeleckých periodikách (Third Text, Yishu: Journal of Contemporary Chinese Art, FIELD: A Journal of Socially-Engaged Art Criticism, ART Margins Online, Camera Austria a pod.). V súčasnosti pracuje ako kurátorka edičného programu v Kunsthalle Bratislava.

Ondřej Trhoň vystudoval žurnalistiku na FSV UK a Studia nových médií na FF UK. Pohybuje se mezi publicistikou a uměním, pracuje v herním průmyslu (Charles Games) a vydává nezávislý interdisciplinární časopis Dýpt. Publikoval v časopisech Fotograf či A2, pravidelně píše pro Cinepur nebo ČT Art, a to převážně videoherní kritiku. Je autorem pořadu Otevřené hlavy na stanici Radio Wave ČRo, pro který připravuje rozhovory s předními zahraničními intelektuály a intelektuálkami.

Barbora Trnková (*1984) vystudovala v Ateliéru tělového designu na Fakultě Výtvarných umění při VUT v Brně. V současné době zde dokončuje doktorské studium. Její aktivity vyplývají ze zájmu o fotografii také v rozšířené podobě na současné technologie. Jako umělkyně tvoří nejčastěji v dvojici s Tomášem Javůrkem pod pseudonymem & na doméně metazoa.org. Je spoluzakladatelkou a kurátorkou online galerie ve spořiči obrazovky ScreenSaverGallery a výzkumnou pracovnicí v projektu Datatata. Je členkou umělecké skupiny zaměřené na performance Marína Abramovič Po Sebe Neupratuje.

Narozena v srpnu. Architektka, absolventka brněnské Fakulty architektury. Studovala v zahraničí na University of Brighton a Technické univerzitě v Grazu. Interdisciplinární přesahy a limity oboru stále objevuje skrze texty, kritické myšlení a praxe v architektonických ateliérech. V současné době je doktorandkou na Fakultě architektury v Brně zabývající se tématem architektury jako politického fenoménu zejména v kontextu režimů minulého století.

Peter Tuka (*1988) je doktorandom v odbore dejín umenia na University of Glasgow s plánovaným ukončením v roku 2022. Zaujíma sa o umenie východnej a strednej Európy dvadsiateho storočia, so zameraním na spoločensko-politické pozadia totalitných režimov, s osobitným záujmom o kultúru a históriu bývalého Československa. Vo svojej dizertačnej práci sa snaží priniesť nové pohľady na prácu Slovenského umelca Júliusa Kollera, a prostredníctvom jeho príkladu načrtnúť metodologickú cestu k zvýšenému povedomiu o unikátnosti a inakosti východoeurópskeho umenia druhej polovice dvadsiateho storočia.

Narozena 1990, absolvovala magisterské studium oboru Dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Během studia působila jako redaktorka mezinárodního uměnovědného periodika Convivium a podílela se také na redakci několika knih, zaměřených (nejen) na umění středověku. Aktuálně je na volné noze, pracuje pro Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, zajímá se o současné umění, příležitostně píše a překládá.