Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art+Antiques, od roku 2018 je součástí redakce časopis Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny. Zajímá se o kritiku umění, paměť, ekologii, feminismus a jejich přesahy ve veřejném prostoru. V roce 2014 získala Cenu Věry Jirousové pro mladé kritiky umění. Publikuje v časopisech Art+Antiques, čtrnáctideníku A2, Alarm.cz a občasně přispívá do kulturní rubriky Deníku N. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, pro kterou připravila brožuru Sociální postavení umělce/umělkyně, kurátora/kurátorky a kritika/kritičky (2018). Johana Lomová (*1984) je historička umění, od roku 2013 působí jako asistentka Katedry teorie a dějin umění UMPRUM, kde se věnuje přednáškám ze současného umění a tématu kritiky umění. Pracovala jako redaktorka Deníku referendum a časopisu Art+Antiques, do kterých přispívá dodnes. Je členkou Spolku Skutek.

Narozen 1976, vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliérech konceptuální tvorby Miloše Šejna a nových médií Michaela Bielického. V současnosti studuje v doktorském programu UMPRUM pod vedením Davida Kořínka a Mileny Bartlové. S podporou slovenského Fondu na podporu umění realizuje svůj project "a post-practice artist".

Narodená 1974 v Košiciach, je absolventkou dejín umenia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde potom neskôr ukončila aj doktorandské štúdium. Je zamestnaná na Pamiatkovom úrade SR, KPÚ Košice a externe pedagogicky pôsobí na Fakulte umení Technickej univerzity v Košiciach. Špecializuje sa na dejiny architektúry 19. storočia, dejiny a teóriu dizajnu, robí kurátorskú činnosť a publikuje články a štúdie.

Narodená 1989 v Banskej Bystrici, je absolventkou odboru dejiny umenia. Bakalársky titul získala v Bratislave na Univerzite Komenského a magisterský na Masarykovej univerzite v Brne. V súčasnosti je zamestnankyňou Pamiatkového úradu SR v Bratislave na referáte výtvarných a umelecko-remeselných pamiatok.

Narozen 1985, výtvarný umělec, teoretik, spisovatel a polyglot. Absolvoval VŠUP v Praze. Od roku 2011 provozuje neziskový výstavní prostor etc. galerie v Praze, kde působí jako kurátor a dramaturg výstavního programu (společně s Markétou Vinglerovou a Martinem Prudilem). Od téže doby příležitostně publikoval kritiky, recenze a rozhovory v kulturním tisku (A2, Lidové noviny, Labyrint Revue, Fotograf, Ateliér, Artalk.cz). Mezi lety 2011-2014 zpracoval řadu uměleckých profilů na serveru Artlist.cz. Od roku 2015 působí jako asistent v ateliéru Nová média II na AVU v Praze (ateliér Anny Daučíkové). V roce 2016 nakladatelství Revolver Revue vydává jeho první prózu Manuály.

Narozena 1948, do roku 2011 působila v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze a věnovala se české poezii 20. století. Naposledy publikovala knihu Hnízda snění (2011), společně s Josefem Vojvodíkem vydala Symboly obludností. Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy 40-60. let (2009) a Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (2014).

Kristina Láníková (*1988) se věnuje literární tvorbě a vizuálnímu umění s důrazem na text. Jejími tématy jsou intimita, léčení, tělesnost, fragment a láska. Na AVU absolvovala v Ateliéru nových médií I Tomáše Svobody, v současnosti studuje v doktorandském programu na AVU v Ateliéru intermediální tvorby II u Pavly Scerankové. Zaměřuje se na pojem intimity v prostředí českého polistopadového vizuálního umění, intimitu přitom chápe jako odvislou od mocenských a ekonomických vztahů. Deficit jakožto ekonomie tvorby spolu s otázkou, jak nakládat s omezením, jsou v její práci často výraznými činiteli. Knižně vydala sbírky básní Pomlčka v těle (Fra 2015), Krátké dějiny zraňování (Sam83 2017) a Úvahy nad zájmeny (Fra 2020).

Martina Lehmannová v současné době připravuje v roli výkonné ředitelky Českého výboru ICOM (Mezinárodní rady muzeí) generální konferenci ICOM Praha 2022. V minulosti působila jako ředitelka Památníku Lidice, kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Muzea hlavního města Prahy a Moravské galerie v Brně. Připravovala, nebo se podílela na přípravě řady výstav a stálých expozic Rodném domě Josefa Hoffmanna v Brtnici, vlastní vile Dušana Jurkoviče v Brně, připravovala expozici Řemesla v pořádku na zámku ve Ctěnicích, nebo se podílela na publikaci Jaroslav Horejc. Mistr českého art deca. Od roku 2007 je členkou ICOM, v letech 2015–2020 ve funkci předsedkyně.

Narodený 1988 vo Vranove nad Topľou, estetiku a slovenský jazyk a literatúru vyštudoval na FF UKF v Nitre. Žije v Bratislave, venuje sa organizácii, kurátorstvu a recenzovniu výstav súčasného umenia. Ako externý lektor pôsobí v Slovenskej národnej galérii a ako kurátor spolupracuje s galériou DOT.

Narozena 1989, vystudovala obor Dějiny umění na FF JU a Učitelství výtvarné výchovy a společenských věd na PF JU. Pracovala jako kurátorka sbírky moderního umění Alšovy jihočeské galerie. Současně produkčně a kurátorsky vedla Galerii D9 v Českých Budějovicích. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.

Lukáš Likavčan se odborně zabývá environmentální filozofií a filozofií technologií. V současnosti působí jako postdoktorand na New York University v Šanghaji a je členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet pod záštitou Waag Futurelab. Je autorem knižní eseje Úvod do komparativní planetologie (2019, česky vyjde 2022).

Narozena 1960, je výtvarná kritička a kurátorka, vedla umělecké časopisy Umělec a Art&Antiques, pět let byla ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého pro oceňování mladých výtvarníků, natočila dva dokumenty o současném umění, publikuje v různých médiích a je autorkou knihy Mezera. Mladé umění v Česku 1990-2014.

Narozena 1979, absolventka UMPRUM v Praze. Od roku 2018 je doktorandkou na Kvv Pedf MUNI v Brně, obor Teorie výtvarné a galerijní pedagogiky, kde se prakticky i teoreticky věnuje audiovizuální tvorbě a výchově.

Vystudoval magisterský obor teoretická a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě UK a tamtéž pokračuje ve studiu doktorského programu (Filozofie a dějiny přírodních věd). V letech 2020-2022 působil jako výzkumník na Centru pro teoretická studiu (CTS, UK & AV ČR) v rámci projektu Ten druhý smysl, kde se zabýval zvukem a sluchem, zejména na poli dějin vědy a filozofie. Dále studuje na FMV VŠE a The New Centre for Research and Practice.

Narozena 1995, vystudovala Galerijní pedagogiku a zprostředkování umění a Výtvarnou výchovu pro základní a střední školy. Momentálně je studentkou doktorského programu v oboru Teorie výtvarné a galerijní pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě ji fascinuje propojování písma a obrazu, specificky pak zprostředkování umění skrze slovesné aktivity. Zabývá se poezií (vlastní i cizí), autorskými knihami, vizuální poezií a lettrismem. V současné době pracuje na vydání autorské básnické sbírky.

Narozena na přelomu let 1991 a 1992, v roce 2015 dostudovala bakalářský program v ateliéru Malířství 1 na brněnské FaVU VUT. V současné době navštěvuje Ateliér bez vedoucího a magisterský program na pražské UMPRUM v ateliéru Supermédií. Momentálně pracuje na svých i cizích videoprojektech, obdivuje kočky a je členkou aktivistické skupiny SocSol.

Veronika Lukášová (1974) zkoumá vztah mezi uměním a vědou v uměleckých projektech spjatých s původním výzkumem od základních stavebních prvků reality po exploraci vesmíru. V roce 2019 získala doktorský titul za dizertační práci Posvítit si do tmy na FaVU v Brně, která byla zaměřena na problematiku vztahu umění, vědy a fotografie v současné kultuře s konkrétním praktickým výstupem, zkoumajícím hranice možného přesahu fotografií částicové fyziky do umění. Navázala tím na magisterský projekt Machinate Mammal (2012) zrealizovaný v rámci oboru fotografie na London College of Communication / University Arts London, který analyzuje vztah technologií a člověka. Je členem výzkumné skupiny Nuclear Research Group při Goldsmith University, vedenou Ele Carpenter a spolupracovala na publikaci Nuclear Culture Source Book (2016). Společně se sochařkou Helenou Lukášovou tvoří umělecké duo HEVER. Zároveň působí jako ředitelka britské společnosti AMR - Art Market Research, která od roku 1978 zkoumá trendy na trhu s uměním pomocí statistické analýzy a nezávislého výzkumu v oblasti umění. Po získání magisterských titulů v oborech Muzikologie a Český jazyk a literatura na MUNI v Brně v roce 1998 se Veronika odstěhovala do USA, kde se živila fotografí. Od roku 2010 žije a tvoří v Londýně.