Narozena 1982, absolvovala doktorské studium antropologie na Fakultě humanitních studií UK v Praze. V rámci studia získala Fulbright-Masarykovo stipendia na výzkumný pobyt na Columbia University v New Yorku, USA. Věnuje se ekonomické antropologii a výzkumu gastronomie a pohostinství. V současné době žije v Londýně, kde pracuje jako výzkumnice a konzultantka pro inovace. Kromě odborných textů publikovala také populární články (např. Nový prostor, Labyrint revue, VICE).

Narozen 1974, studoval dějiny umění na FF UK, vyučuje teorii umění a vizuální kultury na Fakultě humanitních studií UK, publikuje na blogu Malý teoretik a v různých jiných médiích. Věnuje se především vztahům mezi masovou vizuální kulturou a historií umění.

Narozena 1989, absolvovala bakalářský stupeň Estetiky na Filozofické fakultě MU a pokračuje ve studiu Estetiky a kulturních studií a Dějin umění tamtéž. Zajímá se o malbu a současné kurátorské přístupy. V rámci teoretické činnosti se věnuje fenoménům esteticismu a dekadence.

Narodená 1974, absolvovala Vedu o výtvarnom umení na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského a bakalársky tiež Filmovú vedu na VŠMU v Bratislave. Pracovala na Ústave Dejín umenia SAV, na Katedre vied o umení FTF VŠMU a na Inštitúte umenia a vedy VŠVU. Od roku 2008 je kurátorkou Zbierky iných médií v Slovenskej národnej galérii. Venuje sa teórii múzea, slovenskej filmovej a vizuálnej kultúre dvadsiateho a aktuálneho storočia a kurátorstvu výstav (napr.: 60/90, Slovak art for free, Nybüvitt – v spolupráci s A. Kusou; ako aj mnohých projektov na pôde SNG: napr. Stratený čas?, Július Koller: Vedecko-fantastická retrospektíva – v spolupráci s A. Hrabušickým, Delete – umenie a vymazávanie, Tekutá múza...).

Narozena 1990, vystudovala sinologii na FFUK a teorii umění na UMPRUM. Část studií strávila v Pekingu a Chang-čou. Specializuje se na asijské umění, které studovala na SOAS v Londýně. V letech 2016–2020 pracovala jako kurátorka zóny pro umění 8smička v Humpolci. V současné době je studentkou doktorského programu na UMPRUM.

Vizuální umělec a kurátor. Spoluvede ateliér Text, forma, funkce na Fakultě umění Ostravské univerzity. Pravidelně spolupracuje s Artyčok.tv a Polansky Gallery.

Vít Havránek působí jako prorektor Akademie výtvarných umění v Praze, byl mj. kurátorem evropského bienále současného umění Manifesta 8, Jakarta Biennale 2017, U3 Trienále současného slovinského umění, jeho texty byly publikovány mj. v antologii Art and Theory of Post-1989 Central and Eastern Europe, MoMA New York, katalozích Centre Pompidou (Yves Klein, Vide, Promesses du passé), ad.

Ema Hesterová (*1997) absolvovala bakalárske štúdium dejín umenia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského a magisterské štúdium teórie súčasného umenia a praxe na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave. V minulosti pôsobila v Krokus galérii a v galérii Zahorian & Van Espen. Od roku 2019 je aktívnou členkou kolektívu APART, kde sa venuje kurátorskej, výskumnej, publikačnej a organizačnej činnosti. V roku 2020 spolu-založila a je spolu-kurátorkou galérie A Promise of Kneropy v Bratislave.

John Hill je umělec, autor textů a pedagog žijící v Praze. Ve své práci a výzkumu se věnuje vlivu síťových technologií na kolaborativní a institucionální praxi.

Katarína Hládeková (*1984) je umělkyně, kurátorka a pedagožka. Absolvovala studium volného umění na košické KVUaI a brněnské FaVU, kde v roce 2018 dokončila doktorandské studium. Jejím hlavním autorským zájmem je zkoumání povahy vizuálního zobrazení, kterou dlouhodobě prověřuje prostřednictvím tématu modelu. Zajímají ji sebereferenční postupy v umění a napětí mezi nápodobou a realitou. Formálně se pohybuje na pomezí médií objektu, instalace, fotografie a občas také pohyblivého obrazu. Od roku 2012 se kromě volné tvorby věnuje také pedagogické činnosti. Aktuálně působí na FaVU v Brně jako asistentka ateliéru Kresba a grafika a proděkanka pro studium. V roce 2016 byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého; v roce 2018 pak na Cenu NOVUM. Jako kurátorka je (spolu)autorkou několika výstavních projektů realizovaných Galerií TIC, kde se aktivně podílí i na koncepci a realizaci výstavního programu. V minulosti prošla řadou projektů stojících na hranici volného umění a vystavování (Galerie 1k15, Galerie Jádro, Solo offspace, GRAU kllktv). Ve volném čase píše recenze pro artalk.cz. Je autorkou knih Štyri modely (Brno, 2016) a Model a metoda (Brno, 2015) a spoluiniciátorkou knižní řady Popteorie zaměřené na průniky umění a teorie (spolu s Václavem Janoščíkem a NSCU Praha). V roce 2019 spoluzaložila kolektiv Café Utopia (se Zuzanou Janečkovou, Marikou Kupkovou a Markétou Žáčkovou), který kurátoroval 7. ročník mezinárodního bienále umění ve veřejném prostoru Brno Art Open 2019 s názvem Jsem závislý objekt.

Narozen 1940, vystudoval dějiny umění na FF UK, pracoval v památkové péči, v ÚTDU ČSAV, v podniku České dráhy, byl redaktorem Výtvarného umění, samizdatu Někdo Něco, ředitelem SCSU Praha. Dnes působí jako ředitel Nadace pro současné umění a jako pedagog FUD UJEP. Zajímá se o záhady současného umění a světa.

Narozena 1981, je historička umění, kurátorka a dokumentaristka. Věnuje se feministické teorii dějin umění, architektuře a kritické prostorové praxi. Stála u založení 4AM Fóra pro architekturu a média, kde kurátorovala výstavy Compact City, Zabij svého Fuchse nebo Psychoanalýza jednoho prostoru a iniciovala vznik laboratoře zaměřené na pohyb ve vztahu k architektuře a veřejnému prostoru Move the City. Publikuje v českých a zahraničních periodikách. V současné době studuje film na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

Narozen 1976, studoval dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2004–2014 působil v Národním památkovém ústavu v Praze. Spolupracoval s četnými institucemi a přispíval do řady odborných časopisů (Art+Antiques, Umění, Zprávy památkové péče atd.). Působí jako kritik a kurátor umění. Kromě univerzální specializace na umění 19.–21. století se zajímá o sochařství.

Narodená 1989, je historička umenia. Absolvovala magisterské štúdium na FF UK v Bratislave, odbor dejiny umenia. V súčasnosti študuje na Rudolfínskej akadémii v Prahe, ktorá je zameraná na teóriu umenia, znalectvo, aukcie, marketing a umelecké remeslá. Vyučuje dejiny výtvarnej kultúry, divadla, filmu a televízie na strednej umeleckej škole.

Matěj Hollan je muzikolog, dlouholetý občanský aktivista proti hernám a automatům, bývalý náměstek primátora pro oblast sociální a kulturní (za Žít Brno). Byl politickým nositelem projektu transformace barokní Káznice na Kreativní centrum a Místo paměti a spolu s kolegou Martinem Freundem nositelem projektu Housing First. V Bronxu rok žil spolu s partnerkou Miriam Kolářovou, bývalou místostarostkou Brna-sever pro školství, kulturu a sociální věci (za KDU-ČSL), která je pod těmito projekty také značně podepsána.

Narozen 1976, autor výstavních a popularizačních projektů. Autor projektu Benzinka (2006-10, s M. Sybolovou), spoluautor mezinárodního projektu Cargo (2007-10), iniciátor přednáškového cyklu a sborníku Místa počinu (Školská 28, 2010). Autor debatních pořadů Křeslo pro hosta (MeetFactory 2010-11), pořadu Nažive! (SNG, 2012) či autor námětu projektu Nejošklivější architektura (2015-16). Externí lektor v NG v Praze (2005-09), vedoucí Lektorského centra GASK (2009-11). Autor prezentačních projektů Obrazy pro nevidomé, Obrazy u seniorů (2011),Věznice: místo pro umění (2011-12) a soutěže Máš umělecké střevo? (od 2010). Autor doprovodných programů Ceny Jindřicha Chalupeckého (2011-15), spolupracovník galerie tranzitdisplay (od 2012). Je autorem rubriky Na oprátce v časopise A2 (od 2012) a publikace "Proč obrazy nepotřebují názvy" (2014, společně s J. Frantou).

Vystudovala slovenský jazyk a literaturu na Fakultě humanitních věd UMB v Banské Bystrici a konceptuálně orientovaný Ateliér environmentu brněnské FaVU. V roce 2022 na FaVU obhájila disertační práci na téma průniků literatury a pohyblivého obrazu. Od roku 2015 působí jako dramaturgyně a kurátorka v rámci nezávislé i zřizované umělecké scény, aktuálně je kurátorkou brněnské Galerie TIC.

Narozena 1991, absolvovala magisterské studium Katedry dějin a teorie umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, bakalářský titul získala na katedře Dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Absolvovala studijní pobyt v belgické Liège a pracovní stáž v německé galerii D21 v Lipsku. Podílí se na vedení platformy UMA Audioguide a na vzniku audioprůvodců pro nezávislé galerie. Jako kurátorka provozovala prostor NIKA – malá galerie VŠUP. Spolupracuje na přípravě a realizaci Fotograf Festivalu.

Narozena 1969, přednáší dějiny a teorii moderního umění a designu na UMPRUM v Praze, v současné době se zabývá tématem Aranžérství výkladních skříní v meziválečné době.

Helena Huber-Doudová je kurátorkou Sbírky architektury v Národní galerii Praha. Doktorské studium dějin umění absolvovala na Curyšské univerzitě. Angažuje se v oblasti architektury a medií a žen v architektuře. Je řešitelkou výzkumného projektu "Ženy v architektuře" (GAČR, 2021–2023) a publikovala mj. Moderní žena-architeketka. Projekce a realita od roku 1900 (Praha 2022). Získala mezinárodní stipendia, jako např. DAAD, Aktion Österreich, či International Museum Fellowship Spolkové kulturní nadace. V letech 2011–2012 působila v rámci programu nadace Robert Bosch Stiftung v Muzeu architektury Technické univerzity v Mnichově, Pinakothek der Moderne. Byla kurátorkou výstav mj. Nebourat! Podoby brutalismu v Praze (2020), Image Factories. Infographics 1920–1945 (Lipsko 2017–2018).

Narodená 1993, absolvovala bakalárke štúdium Dejín umenia na Filozofickej fakulte MU, v rámci ktorého strávila semester na Wroclawskej univerzite v Poľsku. V štúdiu pokračuje na magisterskom odbore Teórie a dejín moderného a súčasného umenia na UMPRUM. Tiež pôsobí ako stážistka a pomocná sila vo výskumnej skupine Ladislava Kesnera na Národnom ústave duševního zdraví v Klecanech. Zaujíma sa o povojnové výtvarné umenie, súčasné konceptuálne umenie, fotografiu, spôsoby prepájania psychológie s umením a hudbu.

Narozena 1993, je absolventkou bakalářského oboru Dějiny umění na FF UK a v současné době dokončuje magisterské studium Teorie a dějin moderního a současného umění na UMPRUM. Věnuje se vizuálním studiím, architektuře a designu a od roku 2019 kurátorsky zaštiťuje výstavy v Galerii NIKA.

Narodená 1972, je historička umenia, zakladateľka a riaditeľka Bratislava Design Week (od 2009). Predtým pracovala v SCD ako hlavná redaktorka časopisu DESIGNUM. V roku 2017 založila a edituje online mag MAG D A (www.magdamag.sk) pre dizajn a architektúru. Pravidelne píše o dizajne. Je spoluautorka knihy European Design Stories.

Andrea Průchová Hrůzová je teoretičkou vizuální kultury a badatelkou. Pedagogicky působí jako odborná asistentka na katedře sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vyučuje na Scholastice. Založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Je editorkou mezinárodního časopisu Mediální studia/Media Studies. V zahraničí publikovala formou samostatných kapitol věnovaných zejména vztahu vizuální kultury a kolektivní paměti a tématu vizuálního aktivismu v Amsterdam University Press (2022), Palgrave Macmillan (2021, 2015), Knize Zlín (2021), Springer Publishing House (2017) a Turku University Press (2018). Časopisecky mezinárodně publikovala ve Visual Studies (2021) a European Journal of Cultural Studies (2020). Je spoluautorkou umělecké knihy We Have Never Been Earth (VSW Press, 2019). Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera (2016) a spolupodílela se na překladech Teorie obrazu W. J. T. Mitchella (2016) a Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa (2018).