Andrea Průchová je teoretičkou vizuální kultury, badatelkou a pedagožkou. Vyučuje na Karlově Univerzitě, Prague College a Scholastice. V oblasti výzkumu spolupracuje s Národním filmovým archivem a Ústavem pro studium totalitních režimů, založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Je držitelkou Fulbrightova stipendia, stipendia Georg Eckert Institute a stipendií Hlávkovy nadace Nadání. Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera a spolupodílela se na překladu Teorie obrazu W. J. T. Mitchella. Dominik Gajarský je absolvent AVU v Praze (Ateliér nových médií II/škola Anny Daučíkové). V roce 2014 byl jedním z finalistů ceny Leinemann Foundation Award. Svou tvorbu pravidelně představuje na samostatných i skupinových výstavách a přehlídkách v Česku i v zahraničí, např. na Close-Up cinema v Londýně, na PAF v New Yorku, v Českém centru v Berlíně či v Národní galerii v Praze. Spolupracuje se Studiem Hrdinů, organizuje cenu pro české umělce nad 35 let a vyučuje filmový seminář. Vedle vizuálního umění je také aktivním hudebníkem.

Narodený 1992 v Košiciach, vyštudoval bakalársky obor dejiny umenia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V súčasnosti študuje dejiny a teóriu moderného a súčasného umenia na UMPRUM v Prahe, kde zároveň pôsobí v Ateliéri fotografie. Zaoberá sa teóriou fotografie, filmom, moderným a súčasným umením.

Flóra Gadó (*1989) je kurátorka, umělecké kritička a doktorandka působící v Budapešti. V současné době studuje doktorandský program věnovaný filmu, médiím a kulturní teorii na Univerzitě Eötvöse Loránda, v rámci nějž se věnuje současné umělecké praxi ve Střední Evropě, která je zaměřena na politiku paměti a reprezentaci historie. Gadó zkoumá rozličné strategie, které umělci při práci s minulostí užívají, především se pak věnuje strategii reinscenace. Jako kurátorka připravila několik výstav v Maďarsku a sousedících zemích, například pro Kisterem galerii a Galerii 2B (Budapešť), galerii Tabačka (Košice) nebo pro galerii Klubovna (Brno). Od podzimu 2018 pracuje jako kurátorka v centru pro současné umění Budapest Gallery. Jako organizátorka a kurátorka se také podílela na obou ročnících Budapešťského OFF-Bienále a zúčastnila se několika rezidencí, například v pražské Meetfactory, bratislavské Nové Cvernovce nebo v rámci programu East Art Mags.

Narodený 1983, študoval na Pedagogickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave a Fakulte výtvarných umění VUT v Brne. Počas doktorandského štúdia skúmal intermediálne presahy textu vo výtvarnom umení. V súčasnosti pôsobí ako pedagóg na Pedagogickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave.

Narozen 1992, absolvoval bakalářské studium v Ateliéru multimédií na FaVU VUT, magisterské pak v Ateliéru intermédií tamtéž. Nyní pracuje v IT jako inženýř kvality open source projektů. Působí jako umělec, experimentální hudebník a amatérský pedagog. Byl zakládajícím členem dnes již zaniklého studentského kolektivu Ateliér Pavla Ondračky působícího na FaVU, v současné době je členem performativního hudebního uskupení Evropská Unie. Zajímá se o angažované umění, šíření počítačové gramotnosti, DIY kulturu, hluk a nová média.

Narozen 1987, studuje obor dějiny umění na FF UK a současně pracuje v uměleckém oddělení Musea Kampa, zajímá se o současné umění, architekturu a české sklo.

Narodená 1980 v Bratislave, kde žije a pracuje. Absolvovala Vedu o výtvarnom umení na katedre Dejín umenia Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Od roku 2004 pravidelne publikuje v magazínoch o súčasnom umení, pôsobila ako šéfredaktorka časopisu Vlna. Ako nezávislá kurátorka realizovala niekoľko výstav v Bratislave aj v Prahe. V rokoch 2008 až 2014 koncepčne i organizačne zabezpečovala projekty pre Nadáciu – Centrum súčasného umenia (OPEN Gallery, Aukcia súčasného slovenského umenia, BLAF – Bratislava Art Festival). Od roku 2014 pracuje ako kurátorka Zbierky moderného a súčasného umenia v Slovenskej národnej galérii, od roku 2018 je riaditeľkou Nadácie - Centrum súčasného umenia a projektu Cena Oskára Čepana.

Narozen 1993, je umělecký kritik a publicista. Žije ve Varšavě a pravidelně přispívá do periodik Magazyn SZUM a KrytykaPoliticzna.pl. Zabývá se propojením uměleckých praktik a sociopolitického aktivismu a historií výstav v poválečné Evropě. V současné době studuje dějiny umění na varšavské univerzitě.

Zuzana Gažíková je absolventka estetiky a vedy o výtvarnom umení na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V rokoch 1989 – 2012 pôsobila v Liptovskej galérii P. M. Bohúňa v Liptovskom Mikuláši ako kurátorka a v rokoch 2004 – 2012 ako jej riaditeľka. Od roku 2013 pracuje v SNG ako riaditeľka Galérie Ľudovíta Fullu v Ružomberku. Kurátorsky sa koncentruje najmä na slovenské výtvarné umenie 20. storočia a súčasné umenie. V cykloch Kolaboratórium, Viac Fullu a. i. predstavuje tvorbu slovenských umelcov a dizajnérov mladšej a strednej generácie, v cykle Probibliotická kultúra slovenských ilustrátorov. Autorka a koordinátora viacerých domácich a medzinárodných multimediálnych, interaktívnych, vzdelávacích a výstavných projektov (GalériaDesign; Vizuálna komunikácia; 5 zmyslov pre umenie; Moderna je moderná; The Wall – umenie na hranici; Inšpirácia – citácia – interpretácia; Bohúň – maliar, ktorý nás spája; Hoka no Haiku; Vyučovanie v galérii; Fullove dni atď.) a projektov Rady galérií Slovenska (Zbierkotvorné galérie Slovenska; Umenie na čerstvom vzduchu; Bližšie ku galérii; The Best of; Výročné správy galérií; Štandardy zbierkotvorných galérií).

Ladislava Gažiová je umělkyně a kurátorka, spoluzakladatelka Knihovny Romafuturismo zaměřující se na literaturu utlačovaných národů a etnik. V současné době je členkou Aver Klubu, který provozuje centrum kulturních a volnočasových aktivit na mosteckém sídlišti Chanov. Knihovna je součástí Aver Klubu pod názvem Knihovna Josefa Serinka.

Lýdia Grešáková je urbánna sociologička, publicistka a aktivistka. Zaoberá sa udržateľnosťou miest, možnosťami spoločnej mestotvorby všetkými, facilitáciou, kritickou reflexiou úlohy umenia a intervencií v spoločenskom dianí, a svojou vlastnou zvedavosťou. Je členkou kolektívu architektiek a sociologičiek Spolka (spolka.cc), Kolektívu Imaginace (kolektivimaginace.cz), a pôsobí v Inštitúte mestského a regionálneho plánovania (ISR) na Technickej Univerzite v Berlíne.

Narozena 1976, působí jako umělkyně. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze a postgraduální institut pro vizuální umění, HISK v Gentu v Belgii. Po dobu šesti let se věnovala profesionálně architektuře, nejprve jako člen ateliéru Ing. Arch. Josefa Pleskota v Praze a později také v ateliéru Vito Acconciho v New Yorku. V současnosti je doktorandkou na Akademii výtvarných umění v Praze, a její dizertační práce má název Gravitace umělecké kompetence.

Narozen 1992. Působí jako intermediální umělec a kurátor. Studoval na FF MU a FaVU VUT v Brně, absolvoval stáže na pražské AVU, HfG v Karlsruhe, v albánské Tirana ArtLab a srbské Kvaka 22. Snaží se pohybovat napříč scénami.

Je historik umenia, kurátor a spisovateľ. Študoval dejiny umenia na Trnavskej univerzite v Trnave. V roku 2009 ukončil doktorandské štúdium dizertačnou prácou o výtvarnej kritike v Československu šesťdesiatych rokov. Podieľal sa na realizácii medzinárodnej retrospektívy Júliusa Kollera One Man Anti Show vo viedenskom mumok-u. Venuje sa umeniu po roku 1945 v strednej a východnej Európe, archívom umelcov a súčasnému umeniu. Prednáša na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave, vedie výskum na Ústave dejín umenia SAV a riadi občianske združenie The Július Koller Society. Žije a pracuje v Bratislave.

Okrem prednášania na Univerzite Komenského (hlavne neštandardnej a neklasickej logiky) sa venuje kultúrnej publicistike. Založil a 4 roky viedol kultúrny mesačník/revue K&S.

Jonáš Gruska je slovenský zvukový umelec a experimentálny hudobný tvorca. Študoval na Inštitúte Sonológie v holandskom Hágu. Jeho hlavným zameraním sú chaotické rytmy, skúmanie psychoakustických vlastností nahrávania zvuku v teréne. Pracuje v netradičných prostrediach a verejných priestoroch, ktoré sa pokúša meniť s konkrétne vytvorenými zvukmi. V roku 2011 založil vydavateľstvo LOM. V súčasnosti sa paralelne venuje novej platforme bioLOM, kde skúma fermentáciu, pestovanie húb a rias.