Vídeňská Albertina se programově soustředí na monografické výstavy představující významné osobnosti umění minulého století. Aktuálně je k vidění retrospektiva feministické umělkyně VALIE EXPORT, již v recenzi přibližuje Kateřina Štroblová. 

Tělo (n)a Export

Vídeň, 1967. Waltraud Lehner, provdaná Höllinger, se vzdává svého občanského jména a nadále působí jako VALIE EXPORT (psáno programově verzálkami). Zatímco VALIE je čitelná podoba jejího křestního jména, přídomek EXPORT lze vykládat víceznačně. Obvykle je spojován s oblíbenou značkou rakouských cigaret Smart Export. Na jednom ze svých inscenovaných snímků pózuje EXPORT právě s krabičkou „Smartek“, ovšem s pozměněným designem: název Smart nahrazuje sebevědomé VALIE a místo obrysu evropského kontinentu zabírá tvář umělkyně. Definitivně tak „exportuje“ svou identitu k nové značce a také k novému životu v rámci vídeňské umělecké komunity.

Tento krok, vědomé opuštění předchozího života a rozkol s vlastní minulostí souvisí nejen s odmítnutím jména otce i bývalého manžela v rámci narušení patriarchálních struktur, ale rovněž s historií a ukotvením tehdejší rakouské společnosti. To se týká celé mladé generace rakouských – a především vídeňských – umělců, kteří nastoupili na scénu během bouřlivých 60. let, tedy do prostředí pokrytecké společnosti ovládané tradicionalismem a církví, v čele stále ještě s bývalými příslušníky či sympatizanty nacismu. Tento impuls vygradoval především v okruhu tzv. vídeňských akcionistů, k nimž bývá EXPORT, jako jediná žena, řazena. Mnoho prvků mají jejich práce jistě společných, ať už je to práce s vlastním tělem, v mnohdy bolestivých procedurách (Rudolf Schwarzkogler), konfrontace kolemjdoucích ve veřejném prostoru (Günter Brus, Otto Mühl), či díla mířící proti zkostnatělé katolické církvi (Hermann Nitsch). Přesto se však úhel pohledu a metody práce VALIE EXPORT od mužské sekce akcionistů liší, a to zejména feministickou perspektivou. Vídeňská Albertina nyní nabízí této první dámě evropského feministického umění rozsáhlou retrospektivu, která rozšiřuje řadu „blockbusterů“ této instituce představujících nejvýznamnější světové umělce. Po Tonym Craggovi, Jeanu-Michelu Basquiatovi či Alexi Katzovi tak dostává rozsáhlý prostor tato rakouská rodačka.

Výstava pokrývá období od počátků tvorby EXPORT po první dekádu milénia a věnuje se všem důležitým tvůrčím okruhům autorky: od prvních průzkumů filmového obrazu přes performance, konceptuální fotografie a analytická díla založená na médiu jazyka až po intervence s architekturou a veřejným prostorem. Podobně jako pionýrky feminismu za oceánem, i EXPORT vnímala své tělo především jako (umělecký) materiál, médium pro vyjádření a reflexi postavení ženy ve společnosti, její role, očekávání a proměny. Tělo jako společenský i kulturní konstrukt, vystavené mnoha normám a předsudkům.

Emblematickým dílem je v tomto ohledu cyklus černobílých snímků s názvem Body Sign Action (1970) zachycujících stejnojmennou akci, při níž si umělkyně nechala na veřejnosti vytetovat na stehno motiv podvazku držícího lem punčochy. Tento klasický – a typicky ženský – kus oděvu pro EXPORT symbolizuje kromě sexuálního fetiše útlak a předurčenou společenskou roli. Sílu společenských norem nad ženskou individualitou reprezentuje i cyklus performancí Homometer z počátku 70. let, v němž EXPORT využívá symboliku chleba jako archetypální matérie typicky spjaté s domácností a povinností zajistit jídlo rodině. Radikální změnu prizmatu na genderové role nabídla EXPORT v ikonické akci From the Portfolio of Dogness (1968), kdy po vídeňských ulicích vodila svého tehdejšího uměleckého partnera Petera Weibela jako psa: naznačuje nejen krajní obrácení do podřízené role, ale rovněž kritiku mocenských mechanismů patriarchální společnosti.

Důležitým, a neustále přehodnocovaným médiem je pro VALIE EXPORT film. Ve filmu v „rozšířeném poli“ („expanded cinema“) je pro autorku stěžejní důraz na jiný úhel vidění, netradiční kontext dívání se bez potřeby samotného promítaného obrazu a filmu jako procesu. I její dvě patrně nejznámější práce – Tapp und Tastkino a Aktionhose-Genital panik vlastně souvisí s možnostmi nového pohledu na pohyblivý obraz a reprezentaci ženy a ženského těla v něm a se snahou oprostit se od „mužského pohledu“ („male gaze“). Obě akce, jejichž dokumentaci výstava samozřejmě nabízí, jsou založeny na přímé konfrontaci „publika“ s autorčiným tělem, respektive jeho distinktivními znaky – ňadry a genitáliemi. První akce posouvá vizuální zážitek spojený s vysoce sexualizovaným motivem do sféry hmatu a představivosti, druhá pak přenáší pasivní roli žen na filmovém plátně do revolučního a bojovného gesta přímého kontaktu.

Průzkum filmového jazyka pak ilustruje i jediná monumentální instalace, přítomná na výstavě, Fragmente der Bilder einer Berührung (1994). Poetický soubor osmnácti žárovek, visících ze stropu, které se v pravidelných intervalech zanořují do skleněných válců na podlaze pod nimi, vyplněných tekutinami. Podle hustoty a barvy kapaliny (použita byla voda, mléko a olej) se světlo žárovek tlumí či zcela mizí, než se z ní opět vynoří. Rytmický pohyb a světelný efekt vytváří koncentrovaný vizuální zážitek, který je metaforou filmové projekce: 18 je počet snímků za sekundu, vytvářejících iluzi pohybu; černá, bílá a průhledná emulze je symbolem základního barevného schématu.

Performativní složka, přítomná ve většině děl VALIE EXPORT, je často propojena nejen s jazykem těla, ale rovněž s jazykem jako prostředkem komunikace – a možnostmi těla jako jejím prostředníkem. Silný je v tomto kontextu cyklus performancí z roku 1973, reflektující patologické stavy v komunikaci a přeneseně i ve společnosti: Asemia (neschopnost rozumět symbolům či znakům), Causalgia (stav permanentní bolesti, způsobený poškozením nervu) a Hyperbulia (manická nutkavost k aktivitě). EXPORT v těchto performancích znehybňuje a uzavírá své tělo, aby jej následně osvobodila nejen fyzicky, ale i symbolicky: Zalévá se horkým voskem, plazí se přes dráty s elektrickým proudem. Sebezraňování, bolest a katarzivní úleva pak vrcholí jako hlavní motiv snímku …Remote… Remote… (1973), v němž sledujeme, jak si autorka, sedíc před reprodukcemi policejních fotografií zneužitých dětí, stříhá nehtovou kůžičku až do krve, aby si ruce následně omočila ve sklenici s mlékem.

Experimentálních filmů VALIE EXPORT by na výstavě mohlo být zastoupeno ještě mnohem více, klidně by si zasloužily samostatnou výstavu. Například ten, který vyplňuje poněkud slabší cyklus Reenactments (od 1976), v němž autorka napodobuje pózy žen ze slavných uměleckých děl a údajně tak odhaluje ženské role a stereotypy, by zasloužil aspoň víc prostoru.

Kromě těchto známých děl se vídeňská výstava věnuje i možná méně známé umělecké činnosti VALIE EXPORT, a to její konceptuální tvorbě, především ve fotografii a kresbě, ale i výzkumu jazyka a jeho sdělovacích možností. S konceptuální fotografií je rovněž spojena rozsáhlá série autorčiných interakcí s architekturou či krajinou, jimž se EXPORT věnovala převážnou část sedmdesátých let (Körperkonfigurationen, 1972–1982). Tělo užívá opět jako nástroj – pro zdůraznění, zviditelnění či vytvoření kontrastu mezi jazykem těla a městského prostředí. Svým trupem obepíná roh budov, vleže kopíruje oblouky obrubníků, objímá nároží atp. Budovy poničené válkou, stále stojící jako mementa v centru Vídně, či monumentální architektura jako symbol síly a moci, zosobňující ideologii formující veřejný prostor, vstupují do dialogu s křehkou, feminní individualitou.

Od výstav v Albertině jsme si zvykli očekávat, že v rámci retrospektivních výstav jakožto diváci obdržíme rozsáhlý exkurz do díla předních osobností světového umění. Výstavy zde představují autora/autorku nejširším vrstvám návštěvníků, kteří se s dílem setkávají poprvé, ale uspokojí i lehce znuděného kunsthistorika, jenž má možnost objevit nové souvislosti, třeba výše zmíněné filmové experimenty či pokusy autorky o konceptuální ztvárnění smyslového vnímání. Retrospektiva VALIE EXPORT v tomto ohledu nezklame a zcela právem patří mezi velké události rakouské výstavní scény.

---

VALIE EXPORT. Retrospektive / kurátor: Walter Moser / Albertina / Vídeň / 23. 6. – 1. 10. 2023