Zemřel ukrajinsko-americký konceptuální umělec Ilja Kabakov

Ve věku 89 let zemřel konceptualista Ilja Kabakov, jeden z nejvýraznějších představitelů undergroundu bývalého Sovětského svazu, který v 80. letech emigroval do USA.

Ilja Kabakov v roce 2017. Foto: Wikimedia Commons

Původem sovětský umělec narozený v ukrajinském městě Dněpr Ilja Kabakov, představitel a zakladatel tzv. moskevského konceptualismu, se proslavil především svými „totálními instalacemi“ – prostorově rozsáhlými komplexními díly zachycujícími bezútěšný život v Sovětském svazu i utopické vize budoucnosti. Instalace, které od roku 1989 vytvářel ve spolupráci se svou ženou Emilií (nar. 1945), byly vystavovány po celém světě; jejich díla představilo několikrát Benátské bienále, documenta v Kasselu, newyorské MOMA, Guggenheimovo muzeum, Centre Pompidou a další.

Kabakov se narodil v roce 1933 v Dněpropetrovsku (dnes ukrajinský Dněpr) a později přesídlil do Moskvy, kde vystudoval grafický design a knižní ilustrace. Těm se také oficiálně profesně věnoval před emigrací ze Sovětského svazu; během svého života ilustroval více než stovku knih pro děti. Neoficiálně však zároveň maloval, kreslil a tvořil umělecké instalace a v průběhu třiceti let se stal vedoucí postavou skupiny Šretěnskij Bulvar, stejně jako hnutí moskevského konceptualismu, mezi jehož členy patřili mimo jiné Erik Bulatov nebo v Česku etablovaný Viktor Pivovarov a teoretik Boris Groys.

V roce 1985 byla Kabakovova díla poprvé vystavena na Západě při výstavě v Kunsthalle v Bernu a o dva roky později Kabakov opustil Sovětský svaz a usídlil se ve Spojených státech. Zlom přišel v roce 1988, kdy byla otevřena jeho samostatná výstava v newyorské galerii Ronalda Feldmana. Expozice nazvaná Deset postav přestavovala desetipokojový sdílený byt, v němž Kabakov vyrůstal. Nejznámější se stala místnost nazvaná Člověk, který ze svého bytu vyletěl do vesmíru (poprvé realizovaná v roce 1985 ještě v Kabakovově moskevském ateliéru), v jejímž středu se pod dírou ve stropě houpe zchátralý prak, kterým se obyvatel bytu obklopený zdmi polepenými výjevy sovětské propagandy pokusil vymrštit do kosmu. Výstava se na tehdejší výtvarné scéně setkala s výrazně pozitivním ohlasem; psal o ní mimo jiné John Russel pro The New York Times. Od roku 1989 Kabakov na svých projektech spolupracoval s Emilií Kanevsky, svou budoucí ženou a spoluzakladatelkou nadace Ilji a Emilie Kabakovových.

Ilja Kabakov ve své instalaci Člověk, který ze svého bytu vyletěl do vesmíru, 2012. Foto: Perry van Duijnhoven, Wikimedia Commons

Po pádu Sovětského svazu Kabakovovi nadále vytvářeli rozměrné instalace, v nichž tematizovali utopické tendence evokující sovětskou éru. V roce 1995 se Kabakov pro Los Angeles Times vyjádřil: „Ohrada komunismu je nyní pryč, takže moje práce je o světě, který již neexistuje.“ V roce 2008 bylo několik instalací vystaveno na retrospektivě v moskevské galerii Garáž, již financuje ruský oligarcha Roman Abramovič. Ten také v aukci koupil za více než 5 milionů dolarů jedno z Kabakovových děl. Téhož roku byla Kabakovovým uspořádána retrospektiva i v moskevském Puškinově muzeu.

V roce 2005 Kabakovovi odstartovali konceptuální počin nazvaný Loď tolerance. Jedná se o vzdělávací projekt, jehož cílem je propojit mladé lidi napříč rozdílnými kulturami. Dřevěná plachetnice, jejíž plachty jsou pokryty dětskými kresbami zpracovávajícími téma tolerance, byla v posledních letech realizována v Egyptě, Arabských Emirátech, Miami, New Yorku nebo v Havaně; aktuálně je k vidění v Soluni.