Artalk.cz

Prohlášení Feministických (uměleckých) institucí k odvolání Garanční rady NGP

Na začátku května ohlásil ministr kultury Martin Baxa změny ve složení Garanční rady Národní galerie Praha. Odvoláni byli Milena Bartlová, Milan Němeček, Tomáš Vaněk, Radim Vondráček, Eva Giese a Hana Janečková, jež zastupovala síť Feministických (uměleckých) institucí, která k situaci vydala prohlášení.

Tímto prohlášením bychom rády reagovaly na rozhodnutí o změnách týkajících se Garanční rady Národní Galerie v Praze, které dne 3. května 2023 vyhlásil ministr kultury Martin Baxa. Změny se týkají složení i funkce garanční rady, jíž jsme byly z pověření ministra kultury členkami. Namísto poradního orgánu MK ČR a generální ředitelky NGP se nyní rada stává čistě poradním orgánem MK ČR a ve svých funkcích končí Milena Bartlová, Hana Janečková, Tomáš Vaněk, Radim Vondráček a Eva Giese i dosavadní zástupce MK ČR Milan Němeček.

Hana Janečková v garanční radě zastupovala kolektiv Feministických (uměleckých) institucí. Místo v Garanční radě bylo našemu kolektivu nabídnuto předchozím ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem na základě projektu, který jsme prezentovaly ve výběrovém řízení na místo generálního ředitele/ředitelky Národní galerie v Praze. V Garanční radě se zástupkyně Feministické (umělecké) instituce zasazovala za zpřístupnění NGP co nejširší veřejnosti, genderovou rovnost, ekologické perspektivy při dalším rozvoji instituce, relevanci NGP pro současnou českou uměleckou scénu a jiné otázky, které tvořily osu strategické vize Feministické (umělecké) instituce pro pozici ředitele/ředitelky NGP v roce 2020. Půlka rady, včetně naší zástupkyně Hany Janečkové, byla odvolána současným ministrem Martinem Baxou minulý týden bez bližšího vysvětlení, čímž naše přítomnost v institucionálních strukturách Národní galerie končí.

Garanční rada byla zřízena v roce 2019 Lubomírem Zaorálkem jako poradní orgán ministra kultury. Její pravomoce byly ukotveny až novým Statutem Národní galerie v Praze (2020), čl. IV. Zastoupeni v ní měli být odborníci a odbornice na výtvarné umění a ředitelé a ředitelky muzeí a galerií, jež doplnili zástupci ministerstva kultury. Funkční období členek a členů rady mělo být šestileté, po dvou letech se pak měla obměnit třetina zúčastněných. Měli být nominováni ministerstvem a profesními a akademickými organizacemi.

Mezi prioritní úkoly první „Zaorálkovy“ rady bylo navrhnout nové znění statutu Národní galerie Praha a stanovit kritéria pro výběr nového generálního ředitele či ředitelky po odvolání Jiřího Fajta. První rada skončila hned po nástupu nové ředitelky, kterou se stala Alicja Knast. Lubomír Zaorálek jmenoval spolu s novou generální ředitelkou také novou garanční radu NGP.

Druhá Garanční rada byla odvolána nečekaně po méně než dvou a půl letech svého působení počátkem května. Nová, třetí, Garanční rada byla jmenována ministrem Martinem Baxou den poté. Vedení ministerstva její obměnu vysvětluje potřebou větší transparentnosti. Nebyly však formulovány konkrétní výtky směrem ke složení nebo fungování dosavadní rady, na jejichž základě by bylo předčasné odvolání srozumitelné a obhajitelné. Jednání ministerstva se nám tak jeví jako netransparentní.

V tiskové zprávě MK ČR ze dne 4. 5. 2023 se zároveň praví, že „[z] administrativního hlediska se mění dodatkem Statut Národní galerie v Praze a zároveň byl vydán nový Příkaz ministra kultury, kterým se zřizuje Garanční rada pro Národní galerii v Praze a vydává Jednací řád pro Garanční radu NGP.“ Podle předchozího statutu NGP (z roku 2021) byla rada poradním orgánem ministra a NGP, nyní se stává znovu poradním orgánem pouze ministra s kompetencemi, které nejsou veřejně známé. Navíc jakoukoliv změnu statutu NGP má ministr podle původního statutu NGP projednat s garanční radou. V tomto případě tedy ministr mění statut NGP bez jakékoliv konzultace či projednání. Transparentně definované nastavení poradních orgánů je základem fungování veřejných institucí. Kroky ministra kultury ve vztahu k NGP transparentní nejsou.

Chtěly bychom současně poukázat na postavení Heleny Musilové, která se stala novou předsedkyní garanční rady za „odbornou veřejnost“. Helena Musilová působí jako šéfkurátorka Galerie hlavního města Prahy, současně je však poradkyní ministra kultury. Není proto jasné, jestli v radě zastupuje spíše zájmy ministerstva, nebo odborné veřejnosti, respektive proč nemá odborná veřejnost řádné a nezávislé zastoupení.

Ve světle těchto okolností vyzýváme MK ČR k diskusi o proběhlých změnách a jejich řádnému odůvodnění, protože náhlé a nedostatečně zdůvodněné zasahování ministrů kultury do záležitostí NGP je dlouhodobě problematické. Považujeme za důležité, aby tak klíčová kulturní instituce jako je Národní galerie Praha měla dostatečnou autonomii a její činnost nepodléhala překotným, nedostatečně komunikovaným změnám ve vedení a důležitých strukturálních orgánech, jež budí otázky po (politické) motivaci. Jsme přesvědčené, že kroky jako například odvolání členů Garanční rady, by měly být podložené jasnou a srozumitelnou argumentací, opřenou o prokazatelná pochybení.

V Praze dne 19. 5. 2023

za Feministické (umělecké) instituce 

Hana Janečková (Akademie výtvarných umění v Praze)

Tereza Stejskalová (tranzit.cz)

Vjera Borozan (Akademie výtvarných umění v Praze)

Zuzana Jakalová (UMPRUM)

Edith Jeřábková (LES – Společenství pro pěstování, teorii a umění)

Tereza Jindrová (Společnost Jindřicha Chalupeckého)

Karina Kottová (Společnost Jindřicha Chalupeckého)

Barbora Kleinhamplová (Institut úzkosti)

Eva Koťátková (Institut úzkosti)

Markéta Mansfieldová

Anna Remešová (Artalk.cz)

Zuzana Štefková (Mothers Artlovers)

Komentáře

    • Tomáš Fassati

    Při vší úctě k feminismu jako jedné z oblastí podnětného soudobého myšlení si musíme při kritickém pohledu uvědomit, že mu chybí vyvážení něčím maskulinním. Sociálně vnímavý člověk si všimne, že feminismus zbytečně budí negativní reakce. Ale není to prostřednictvím konkrétních tezí, ale právě chybějící protiváhou. Samozřejmě je v tom hodně emoční reakce, ale je v komunikaci zcela přirozené a musíme s tím umět pracovat.
    Praktickým příkladem může být již dlouho kriticky hodnocená příliš vysoká feminizace pedagogických sborů základních škol. Ale kdo se tím zabývá, aby podpořil vyvážení stavu? A dnes už pomalu můžeme hovořit také o feminizaci umění (tvorby i teorie).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *