TZ: Kača Olivová v Artivist Lab

Kača Olivová / So Hot I’m Hurting Your Feelings / kurátorka: Tamara Moyzes / Artivist Lab / Kampus Hybernská / Praha / 20. 04. – 20. 05. 2023

Kateřina Olivová se ve své tvorbě zabývá formováním pojmu radikální body positivita – radikálního, aktivistického, emancipačního konceptu tělesnosti kombinujícího uměleckou praxi s teoretickými feministickými zdroji o tělesnosti, aktivismu, sexuologii, sex pozitivitě, queer, fat, disability poezií. Jejím cílem je především emancipace těla a tělesnosti v praxi, ale také v teorii od normativních patriarchálních konceptů.

Májka je ozdobný kmen stromu, který tvoří ústřední prvek jarních slavností rozšířených po většině Evropy. Pokud je májka strážce obce, ve videu na výstavě „So Hot I´m Hurting Your Feelings“ se sama umělkyně stává májkou, symbolem lásky, plodnosti, mládí či matkou přírodou, a tedy i strážkyní galerie. Stavění májek, Velikonoce, pálení čarodějnic – to všechno jsou svátky vítání jara a oslavy znovuzrození přírody ale i Krista. Tyto jarní Křesťanské a patriarchální pohanské či folklórní zvyky a tradice autorka přepisuje, dekonstruuje. Jako žena a Češka vědomě, nebo podvědomě přepisuje a dekolonizuje svátky, ve kterých vyrůstala, a které jsou u nás dodnes velmi oblíbené. Zároveň ze slavností přebírá atributy, které považuje za pozitivní a se kterými se ztotožňuje. Autorka postavila malou májku i v galerii, tedy symbolicky prostor obsadila svým konceptem radikální body pozitivity.

Video, společně s červenými stuhami objímajícími zeď doprovází audio, které Kača vytvořila pomocí pečlivého výběru z její soukromé feministické knihovny a vlastních textů: ¹„Jak by to mohlo vypadat, kdybych praskla? Puknu a budou ze mě tryskat pestrobarevný proudy plný glitrů. Způsobím potopu. Pomalu budou zaplavovat krajinu, všechno bude duhový, voblemcaný, od glitrů, od Kači. Trochu mi to připomíná popis ženské ejakulace ve Vagína Monolozích od Eve Ensler. Postříkejme celý svět, to mu jen pomůže!“.

Díla na výstavě mohou fungovat samostatně, ale zároveň tvoří celek, navzájem se propojují a reagují na sebe. Ve vstupní místnosti můžeme vidět nápisy po stěnách, které navazují na audiozáznam.

Na monitoru je video nahé Kači popisující, jak obsadila galerii a zaplnila stěny svým životním výzkumem. Texty na stěnách jsou červené barvy, stejně jako nainstalované stužky májky, tato barva pulzuje celou výstavou, symbolizuje krev, slasti, teplo, vášeň, srdce, život, životní energii, ale zároveň je i barvou boje a války, tak jako erotizovaná žena, která musí stále bojovat za svá základní práva. Na videu je záznam psaní textů na velkoplošnou zeď, je cítit těžký fyzický výkon a snaha obsáhnout celou rozsáhlou plochu.

Kača se inspirovala umělkyněmi jako je Margita Titlová nebo Zdeňka Morávková, ale také Černým protestem v Polsku, či závěrečnou scénou každého dílu „Drag Race“, kde drag queen, kterou ze soutěže eliminovali, píše před odchodem odkaz ostatním rtěnkou na zrcadlo.

Návštěvníci mají k dispozici zdroje pro další bádání, autorka se se svým výzkumem chce s námi dělit, sdílí a nabízí k prozkoumání její vlastní domácí knihovnu. Dává také možnost divákům číst feministickou literaturu v leže, na příjemném polštáři ležíme na nahém Káčině těle. Věty v knihách, které hosta výstavy zaujmou, může sám dopsat na zeď galerie. Celou instalaci provázejí polštáře, jsou znakem pohodlí, které je vytvořeno pro vzdělávání a poznávání vlastního těla.

Obě místnosti spojuje video vítajících, mávajících prsou umístěné místo kříže nad dveřmi.

Modla života, úrody, mléka, a hlavně veselá oslava lásky k vlastnímu tělu.

²„Možná jsem pro vás moc radikální, když mi nestačí body neutralita. Pro mě osobně je to málo. Já nejen že chci, abyste chápali a respektovali, že moje tělo je moje a vy mi nemáte do čeho kecat. Já navíc chci, abyste sledovali, jak svoje tělo miluju, obdivuju, vystavuju, hýčkám, jak s ním pracuju a s láskou, obdivem a úctou ho používám! Radikální sebeláska, radikální body pozitivita, emancipační síla velkýho bříška!“

Kateřina Olivová je umělkyně, performerka, pedagožka a kurátorka. Je absolventkou Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, Ateliéru tělového designu. V současnosti vede společně s Darinou Alster ateliér Nová média 2 na AVU. Je zakladatelkou podpůrné skupiny (nejen) pro matky umělkyně Mothers Artlovers a skupiny Kojící guerilla. Skrze své performance, které často balancují na hranici kýče a záměrné trapnosti, otevírá otázky zažitých společenských tabu. Ve své tvorbě tématizuje tělesnost, nahotu, sexualitu, feminismus, rodinu, mateřství a vztahy, emoce a sny. Primárním médiem její tvorby je tělo zapojené do performance. V roce 2018 byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2020 vydala knihu rozhovorů s rodiči v uměleckém provozu Milk and Honey a v roce 2021 úspěšně dokončila své PhD studium na téma Umění a mateřství u Prof. Mgr.A Lenky Klodové Ph.D.

^{1, 2,} Citáty: Kača Olivová

Kamera: Michal Blecha

Nahrávka audia: Antonín Závodný

Dizajn na fatboye: Matěj Pšenička

Foto plakát: Natálie Košková

Foto použité na textilu: Alois Stratil a Barbora Trnková