TZ: Duc Minh Vu v Artivist Lab

Duc Minh Vu / Running Backwards / kurátorka: Tamara. Moyzes / Artivist Lab / Praha / 16. 3. - 13. 4. 2023

??? ???? ?? ve svém díle často využívá klasické prvky k vytvoření přesahu mezi soukromou a veřejnou sférou nebo naopak mezi politickým a soukromým. Ve svém nejnovějším díle “Running Backwards” se autor zaměřuje na transmogrifikaci těla a zpochybňuje interpretaci proměny různými kulturami. Při tomto zkoumání pracuje s prvky času v rámci lunárního cyklu a prostoru a s myšlenkou cenzury a maskování queer těla ve vztahu k japonskému manga a anime seriálu “Sailor Moon”, který autor sledoval v dětství v 90. letech 20. století.

Sailor Moon byl představen západnímu publiku a přeložen do angličtiny kanadskou produkční společností Optimum. Prostřednictvím anglického dabingu a střihu videa společnost Optimum také cenzurovala scény, které byly vnímány jako “příliš queer” nebo “nevhodné pro západní děti”. Tyto cenzurované scény zpochybňovaly západní binární systém v protikladu k fluidním sexuálním identitám a podkopávaly západní heterosexuální model; nebo jak Rhea Ashley Hoskinová naznačila ve svém článku o westernizaci a transmogrifikaci Sailor Moon: “Seriál poskytl něco, co by se dalo interpretovat jako odpor vůči dichotomickému pojetí sexuality, pohlaví a genderu, kdy queer postavy nelze převést na dichotomické západní myšlení”.

Umělec odhaluje tyto ” neúnosné” scény zrcadlením a porovnáváním titulkované verze s dabovanou anglickou verzí na vizuální časové ose lunárního cyklu; proměňuje své skryté a omezené pohyby těla ve fluidní identitu pomocí svých malířských dovedností k redefinici nové fyziognomie a obrácení střihu videa; obrácení, které symbolizuje modifikaci a přechod těla z jedné genderové formy do druhé; a stejně jako ve filmu Sailor Moon, i zde si přechod postavy či zvěda ze zemské do měsíční podoby nárokuje proměnu zvědova pohlaví, sexuality a sexuální přitažlivosti.

Duc Minh Vu ve svých digitálních tiscích převádí fyzickou povahu prostoru a času lunárního cyklu do 3D objektů, které si lze představit jako rekvizity šité na míru anime seriálu. Umísťuje je na druhy diagramů se symboly výroků a akcí inspirovaných japonskou literaturou 6. až 12. století: Torikaebaya Monogatari a Tosa Nikki, které pojednávají o pojmu transmogrifikace a stírají hranice pohlaví a sexuality. První z nich vypráví příběh dvou identických sourozenců, bratra a sestry, pocházejících od různých matek, kteří mají chování opačného pohlaví, a druhý, deník Tosa, napsaný mužským autorem, který deník rámuje z pohledu fiktivní vypravěčky.

V diskusi o kulturních rozdílech odhaluje autor otevřenost a postoj Dálného východu k fluidní identitě v kontrastu se západní kulturou, a to prostřednictvím mainstreamového vnímání komerční televize pro mládež s hodnocením dekády 90. let. Čas a sexualitu porovnává s lunárním cyklem a klade si otázku, zda se naše společnost někdy nepohybuje spíše dozadu než dopředu.

Text: Shlomi Yaffe and Tamara Moyzes

??? ???? ?? se narodil v roce 1995 v Hofu (SRN) a žije a pracuje v České republice. V současné době studuje na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Intermédia II pod vedením Dušana Záhoranského a Pavly Scerankové. Ve své tvorbě se zabývá osobními tématy ve vztahu k okolnímu světu. Aktuálně je stipendistou Akademie výtvarných umění v Drážďanech.