Soud potvrdil obvinění bývalého ředitele Louvru

Bývalý ředitel Louvru Jean-Luc Martinez čelí obvinění ze spoluúčasti na podvodech a praní špinavých peněz v případu akvizic egyptských artefaktů. Poprvé stanul před soudem na jaře minulého roku; nyní soud jeho obvinění potvrdil. Veronika Tvrzníková ve zprávě popisuje, o co vlastně šlo.

„Jsem přesvědčen, že pro budoucí generace bude Louvre Abu Dhabi jednou z věcí, které dávají životu smysl.“ Jean-Luc Martinez. Screenshot z oficiálního twitterového účtu Louvru, 7. 11. 2017

Na konci minulého týdne pařížský odvolací soud potvrdil obvinění vznesené v květnu 2022 proti bývalému řediteli Louvru Jeanu-Lucu Martinezovi ze spoluúčasti na organizovaném podvodu, praní špinavých peněz a usnadnění nákupu egyptských artefaktů spojených s rozsáhlou pašeráckou skupinou. Podle deníku Le Monde se podezření týká sedmi objektů s nejasným původem pořízených pro pobočku Louvru v Abú Dhabí mezi lety 2014 a 2018 za celkovou částku 50 milionů eur. Mezi nimi je také 166 cm vysoká stéla z růžové žuly nesoucí vyobrazení faraona Tutanchamona nebo mramorová hlava královny Kleopatry.

Stejným obviněním v tomto případu čelí také kurátor a archeolog Jean-François Charnier, který v daném období působil jako vědecký ředitel agentury France Muséums, vytvořené za účelem řízení pobočky Louvre Abu Dhabi. Většina akvizičních složek objektů zakoupených pro novou pobočku muzea ve Spojených arabských emirátech prošla právě rukama této organizace. Martinez potom z pozice ředitele Louvru předsedal komisi, která akvizici těchto artefaktů schvalovala.

Všechny zmíněné objekty byly zakoupeny skrze německo-libanonského obchodníka Robena Diba, člena rodiny Simonianů, obchodníků se starožitnostmi, kteří se před časem dostali do hledáčku francouzské policie. Pro akvizici je navrhl Christophe Kunicki, archeolog pracující pro obchodní společnost Pierre Bergé. Tito dva zmínění aktéři v případu byli obvinění z vyrobení falešných dokumentů prokazujících smyšlený původ za účelem „vyprání“ stovek archeologických předmětů. Role Martineze a Charniera pak měla spočívat v tom, že umožnili nákup sedmi podezřelých objektů pro Louvre Abu Dhabi, a to i přes zjevné důkazy o jejich problematickém původu.

Podle deníku The Guardian francouzské úřady předpokládají, že se jedná o objekty získané rabováním během Arabského jara v oblasti Středního východu, které zasáhlo zejména Egypt, Libyi, Jemen a Sýrii. Rozsáhlá síť pašeráků tyto předměty poté nelegálně rozprodávala muzeím a galeriím po celém světě. Jedním z nich byl i další ceněný egyptský artefakt – pozlacená rakev kněze Nedjemankha, kterou v roce 2017 do své sbírky koupilo Metropolitní muzeum v New Yorku. Po shromáždění důkazů Metropolitní muzeum přiznalo, že se stalo obětí zfalšované dokumentace a předmět byl navrácen do Egypta.

Jean-Luc Martinez v současnosti působí jako oficiální velvyslanec Francie pro mezinárodní spolupráci v otázkách kulturního dědictví a ještě na pozici ředitele Louvru se aktivně věnoval ochraně umění v konfliktních oblastech. Je také autorem detailní zprávy představující nové strategie v boji proti rabování v ohrožených zónách, kterou Francie v roce 2015 předložila UNESCO. I přes potvrzení obžaloby Martinez dále trvá na své nevině v celém případu.

Veronika Tvrzníková | Narozena 1990, absolvovala magisterské studium oboru Dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Aktuálně je na volné noze, pracuje pro Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, zajímá se o současné umění, příležitostně píše a překládá.