V čele žebříčku Power 100 se letos umístila ruangrupa

Prestižní žebříček Power 100, pravidelně zveřejňovaný v závěru roku časopisem ArtReview, dlouhodobě vyzdvihuje nejvlivnější osobnosti a kolektivy ve světě umění, které „utvářejí dominantní diskurz v oboru“. Letos mu vévodí umělecký kolektiv ruangrupa z Jakarty, ale také umělecké odbory, píše ve zprávě ze světa Petra Lexová.

Členové a členky kolektivu ruangrupa před ruruHaus v Kasselu, 2021, zleva: Lara Khaldi, Iswanto Hartono, Gertrude Flentge, Mirwan Andan, Frederikke Hansen, Julia Sarisetiati, Reza Afisina, Ajeng Nurul Aini, Ade Darmawan, Indra Ameng, Foto: Nicolas Wefers

Ruangrupa od začátku příprav documenty 15 čelila obviněním z rasismu a antisemitismu a tlaku německého tisku (čerpajícího často z nepodložených informací), stejně jako vandalským islamofobním reakcím rozdmýchávajícím napětí v německé společnosti. Artalk o tom informoval ve zprávách ze světa průběžně. Během přehlídky byla deinstalována řada děl a zřízen speciální výbor, který kontroloval obsah vystavených děl. Mimo jiné muselo být odstraněno i dílo People’s Justice (2002) od kolektivu Taring Padi, kvůli údajnému antisemitismu, ke kterému se vyjádřila i německá ministryně kultury Claudia Roth. Kurátoři a autoři instalace přitom uvedli, že dílo vzniklo již v roce 2002 ve zcela jiném kontextu a jeho dřívější prezentace nikdy nevyvolala takové kontroverze.

Jak zmiňuje ArtReview: „Podobná obvinění zastínila výstavu po celou dobu jejího trvání a do značné míry i jakékoli pozitivnější úvahy o rozsáhlém, polyfonním, chaotickém a družném shromáždění uměleckých hlasů z tzv. globálního Jihu, které ruangrupa představila.“ Kurátorský tým zcela naboural současný model přehlídky a uvažování o jejím fungování. Jak ArtReview dále komentuje: „Staré modely a způsoby jednání, exkluzivní a hierarchické, byly nyní zcela zpochybněny. […] Moc ruangrupy spočívá v tom, že nechala stávající strukturu rozpadnout, a všichni ostatní teď musí řešit, co bude dál.“

Jak Artalk informoval už v minulém roce, kdy se v čele žebříčku Power 100 umístilo NFT, je možné pozorovat důležitou změnu v samotném složení seznamu. Zatímco před deseti lety mu vévodily především vlivní galeristé, teoretici a umělci, v posledních třech letech zaujímají přední pozice umělecké skupiny, kolektivy a aktivistická hnutí reagující na problémy a krize současného světa: témata spojená s rasovou a společenskou diskriminací, feminismem a dekolonialismem.

Poprvé se v prestižním žebříčku Power 100 umístily odbory umělců a pracovníků muzeí po celém světě, a to hned na třetím místě. Odbory se snaží dlouhodobě zlepšovat podmínky umělců a pracovníků v kultuře a bojovat za jejich práva a adekvátní odměnu. Jak uvedla Maida Rosenstein, prezidentka americké odborové organizace UAW Local 2110 pro ArtReview: „Na mnoha pracovištích, ať už v nakladatelstvích, muzeích, nebo na univerzitách, měli lidé představu, že mají štěstí, že mohou pracovat v těchto prestižních institucích. […] Bylo samozřejmostí, že byste měli přijmout nízké platy a špatné zacházení.“ Důležitost těchto svazů ještě vzrostla po pandemii covidu-19, který odhalil stávající podmínky v kulturních institucích. Umístění v žebříčku může těmto odborovým organizacím pomoci ještě více upevnit jejich význam v institucích.

I letos byly tradičně oceněny vlivné kurátorské a umělecké osobnosti současného světa umění. Druhé místo v žebříčku obsadila kurátorka letošního 59. bienále v Benátkách, italská historička umění Cecilia Alemani. Přehlídka The Milk of Dreams se z velké části zaměřila na ženské autorky (mezi 213 umělci z 58 zemí bylo zastoupeno jen 22 mužů) a oproti dlouholetému zájmu o nová média představila především malířská a sochařská díla. Přehlídka se obecně těšila dobré kritice ze strany velkých světových médií, kdy ji The Observe nazval „nejlepším bienále v živé paměti“ nebo The Guardian „ženským bienále“.

Mezi uměleckými osobnostmi v první desítce lze vyzdvihnout i německou filmařku a audiovizuální umělkyni Hito Steyerl na čtvrtém místě žebříčku, která se dlouhodobě věnuje politicky angažovanému umění. Steyerl se zabývá otázkou ekonomické likvidity a války, ale i NTF nebo umělou inteligencí. Výrazné bylo i její gesto odstoupení z oficiální účasti na documentě 15, kdy své dílo remixovala a promítala jej v nedaleké videopůjčovně. Na šesté pozici pak figuruje fotograf Wolfgang Tillmans, který má v letošním roce řadu rozsáhlých uměleckých přehlídek, mimo jiné retrospektivní výstavu To Look Without Fear v MoMA v New Yorku. Nebo Zlatým lvem z letošního bienále oceněná americká sochařka a performerka Simone Leigh, která ve své práci dlouhodobě vychází z kořenů afrického umění a problematizuje otázku „černošského feminismu“ (Black feminism) a dědictví kolonialismu.