Artalk.cz

TZ: Tamara Moyzes a Shlomi Yaffe v Galerii NoD

Tamara Moyzes a Shlomi Yaffe / Laktismus / kurátor: Pavel Kubesa / Galerie NoD / Praha / 13. 10. – 13. 11. 2022

Výstava Laktismus přehodnocuje postavení žen ve vztahu k našemu ekosystému; projekt představuje společnost bez geopolitických hranic, a to prostřednictvím utopického náboženství vzniklého v Jeruzalémě. Pojmy jako „národ“ či „hranice“ s jejich dosavadní systémovou a ekonomickou funkčností nejsou pro vyznavače laktismu relevantní.

Nové monoteistické náboženství laktismus vyznávající bohyni Laktérii coby matku přírodu nahradilo patriarchální řád, který po staletí ignoroval její hlas. Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen, který reflektuje diverzitu a symbolicky poukazuje na sílu jednotlivce v rámci kolektivu – kolektiv se tak stává bohyní.

Technický proces otce eugeniky Francise Galtona nazvaný kompozitní fotografie1 jsme si vědomě přivlastnili (apropriovali) pro vznik vizuálu naší bohyně „Laktérie“. Jeho původně rasistický účel jsme záměrně redefinovali diverzitou žen vytvářející imaginární rozmanitou bohyni.

Bohyně Laktérie byla stvořena z kolektivu žen: Maayan Sheleff, Věra Duždová Horváthová, Hannan Abu Hussein, Osher Kasa, Lee He Shulov, MIchal Mendelboim, Tran Hong Van, Trương Thu Thủy, Lea Mauas, Noa Pardo, Liora Lupian, Rosa Andraschek.

Ústředním principem nového náboženství laktismu je hadíth (mléčná příbuznost – soukojenectví), pojem převzatý z islámu. Rasové a národní hranice, stejně jako stereotypy, jsou v dané komunitě zcela smazány konzumací posvátného mléka z houby – ryzce pravého – jehož latinský název zní Lactarius deliciosus. Tato houba ve svých buňkách obsahuje mléko bohyně Laktérie. Bohyně – matka příroda – komunikuje a kojí své děti tímto výživným mlékem prostřednictvím myceliové sítě. Konzumace těchto hub symbolicky mění členy komunity v soukojence.

Mycelium, obří biologická síť, hraje v tomto imaginativním náboženství roli sociální sítě.

V galerii jsme umístili mycelia a houby, abychom mohli sledovat jejich růst. Přitom zároveň sledujeme dopad nového náboženství na sociální sítě, což nám umožňuje srovnávat pokrok technologií řízených člověkem se sítěmi existujícími ve volné přírodě. Tímto porovnáváním poukazujeme na platnost lidského pokroku obecně.

Výstava je koncipována jako fragment imaginárního chrámu k uctívání bohyně Laktérie.

Je metamodernistickým pokusem o přepis lidské historie. Pomocí abstraktních obrazů vytvořených růstem mycelií na papíře se pokouší o přepisování lidských dějin a lidských úmluv, které se týkají pití mléka a kojení. Příklady vnímání mateřského mléka v různých kulturách můžeme sledovat na příkladech jako jsou Mléčná jeskyně Panny Marie, Původ mléčné dráhy (Tintoretto), Romulus a Remus, Mojžíš a faraónova dcera, Krišna a Putana, Ísis (Eset), Horus atd.

Slova zvukového doprovodu instalace poukazují na stále přítomné genderové nerovnosti žen migrantek. Text vychází ze Stínové zprávy o stavu genderové rovnosti v České republice v letech 2016–2020.2

Dílo přehodnocuje historickou perspektivu a slouží jako platforma pro debatu o obavách ze změny klimatu, genderových nerovnostech a celkovém směřování naší společnosti.

Tamara Moyzes (* 1975, Bratislava) je umělkyně žijící a působící v Praze. V současnosti je studentkou doktorského programu Akademie výtvarných umění v Praze, kde rovněž absolvovala magisterský program. Studovala také na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě, na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na Avni Institute of Fine Arts v Tel Avivu. Tamara Moyzes prezentuje ve veřejném prostoru své strategie a reakce na aktuální sociální problémy, přičemž ji zajímá otázka použítí médií jako nástroje politického umění.

Shlomi Yaffe (*1973, Tel Aviv) je umělec žijící a působící v Praze. Je absolventem Fakulty výtvarných umění oboru intermediálních studií na VUT v Brně a Akademie umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Ve své praxi se často zabývá sociálními a politickými otázkami souvisejícími s nevědeckými představami o rase a těle, které jsou odvozovány z předpokladů mýtů a ideologií.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *