TZ: Klaus Staudt v Galerii Závodný Mikulov

Klaus Staudt / kurátor: Hans-Peter Riese / Galerie Závodný / Mikulov / 1. 9. 2022 – 28. 10. 2022

KLAUS STAUDT /1932/ patří k významným představitelům konkrétního umění, retrospektivní výstava v Galerii Závodný je pořádána k výročí jeho devadesátých narozenin. Práce z frankfurtského ateliéru Klause Staudta přitahují pozornost především svou čistotou a křehkostí.

Reliéfní díla Klause Staudta principiálně vycházejí ze struktury mřížky a jsou složeny z jednotlivých prvků. Svou hloubku a optickou transparentnost získávají díky působení světla, které se odráží od jednotlivých segmentů a je pro diváka pocitově vnímatelné, samotná struktura mřížky tak postupně pomalu dozrává v estetický a záměrně koncipovaný celek. Tato umělecká strategie byla užívána a rozšiřována již v 60. letech 20. století v mnoha evropských zemích.

Mřížka jako formální báze se také objevovala v pokusech o rozpohybování objektů, je možné ji vnímat jako základ některých variant kinetického umění. V Mnichově Staudt úzce spolupracoval se svým kolegou Gerhardem von Graevenitzem /žil v letech 1934 – 1983/, sám ale nikdy neudělal krok ke skutečnému rozpohybování svých děl, ke kinetice. I přesto je možné v jeho strukturách vnímat pohybovou složku. Autor používá princip vrstvení průhledných desek a nalepených objektů se stále se opakujícími geometrickými formacemi, které vyvolávají dojem levitace geometrických prvků v prostoru. Měnící se světelné podmínky nebo pohyb diváka před objektem lze chápat jako vizuální změnu ve struktuře rastru, tato vnitřní nestabilita je však pouhým optickým klamem.

Staudtovy rastrové reliéfy jsou téměř výhradně bílé. Tato barva nejlépe odráží světlo a neodvádí pozornost od formy struktury. Autor také zkoušel používat barevné čelní plochy z plexiskla a vnesl tak do svých reliéfů barevnost.

Dovednost Klause Staudta pracovat s barvou je nejlépe vidět na sérii kreseb, které vytvořil během rezidenčního pobytu v Josef a Anii Albers Foundation v USA.

V instalaci výstavy budou představeny práce, které vznikaly v časové ose od 50. let 20. století do současnosti.

Staudtovi se podařilo vytvořit mimořádně rozmanité a formálně pestré dílo, které je explicitně založeno na existenci rastrových struktur, které autor sofistikovaně používá.