TZ: Folklore Is Not Dead v Galerii Roudnice

Rufina Bazlova, Tereza Bušková, Sonya Darrow, Dávid Demjanovič, Martin Dušek, Hana Glozová, Jolana Havelková, Anna Hulačová, Anetta Mona Chişa, Pavel Jestřáb, Lukáš Jiřička, Kateřina Komm, Maud Kotasová, Marek Kvetan, Marie Ladrová, Jarmila Mitríková, Natalie Perkof, Emília Rigová/Bári Raklori, Martin Skalický, Ivana Sláviková, Ivana Šáteková, Kateřina Šedá, Barbora Šemberová, Marie Šprincl, Petr Šprincl, Veronika Šrek Bromová, Lucia Tkáčová, Jaro Varga, Vladimír Véla, Lucie Vítková, Jan Vytiska / Folklore Is Not Dead / kurátorka: Petra Mazáčová / Galerie Roudnice / 29. 7. – 30. 10. 2022

Opětovný návrat k folkloru a s ním spojené folklorismy se v umění objevují dlouhodobě. Nechybí ani v dílech současných umělců. Galerie Roudnice vybrala více než tři desítky autorek a autorů z České republiky i zahraničí, aby představila jejich díla z posledních patnácti let, která se vztahují k tradici, ať už formou instalace, videa, malby, sochy, objektu, fotografie či výšivky.

 

Výstava se neomezuje na tradiční „krojová“ ohniska folkloru a dokonce ani na hranice České republiky. Galerie přizvala umělce ze Slovenska, Běloruska, Velké Británie a Spojených států, aby ukázala, že folklorem lze také sjednotit. Tvorbu všech vystavujících pojí nejen folklorismy, ale především vědomá práce s kontextem. Kritizují nacionalistickou ideologii, reagují na odvrácenou stranu globalizačních tendencí, poukazují na nesvobodu. Hledají vlastní kořeny a identitu. „Vybrala jsem díla, která ponoukají k živé diskuzi o aktuálních problémech ve společnosti. Ať už jde o téma nacionalismu, identity, genderu, násilí, internetové šikany. Ale budou tam i díla vtipná nebo artefakty, reflektující tradici, rodinu či přírodu,říká kurátorka výstavy Petra Mazáčová.

Lidová kultura byla v českém prostředí od poloviny 19. století dlouhodobě využívaná k uměleckým počinům i zneužívaná ve prospěch politiky. Folklor tvoří bez nadsázky kulturněspolečenský fenomén. Je všudypřítomný a hybridní. „Folklor mi připadá jako chameleon, který se dokáže přizpůsobit jakémukoli prostředí a situaci. Záleží pak na míře naší citlivosti vůči němu,“ vysvětluje Mazáčová. Tato citlivost vůči tradici více rezonuje u ženských autorek, což se odrazilo v jejich početní převaze.