TZ: Tři nové výstavy v Galerii moderního umění v Hradci Králové

Královéhradecká galerie zahájí letošní sezonu trojitou vernisáží

Galerie moderního umění v Hradci Králové zahajuje letošní sezonu třemi novými výstavami. Vernisáž se uskuteční 14. dubna 2022 v 17:30. Výstavy prezentují tvorbu současných umělců Terezy Velíkové, Jiřího Pitrmuce a Miloše Šejna. Autoři se ve svých instalacích připravených speciálně pro prostory galerie zabývají aktuálními tématy, která rezonují společností – únavou z přepracování, relativitou pokroku v podobě vynálezů nových technologií nebo vztahem a souzněním člověka s přírodou. Zastoupena jsou nejrůznější média od malby, kresby, sochy přes fotografii až po pohyblivý obraz. GMU na projektech spolupracovala s kurátorkou Vjerou Borozan či kritičkou umění Silvií Šeborovu. Výstavy se konají ve čtvrtém patře, kde si návštěvníci mohou vychutnat také jeden z nejkrásnějších pohledů na město Hradec Králové.

Během vernisáže bude pokřtěna doprovodná publikace vydaná GMU s názvem O vodě, myslícím těle a stopách zkušenosti, rozhovor s Milošem Šejnem u příležitosti výstavy AQVA, která divákům umožní lepší vhled od umělcova díla. Interview s autorem vedla kurátorka GMU, Vjera Borozan.

Výstavy Terezy Velíkové a Jiřího Pitrmuce potrvají do 12. června. Výstava Miloše Šejna bude přístupná až do 4. září 2022.

Hlavní výstava s názvem AQVA představuje výběr více než dvou desítek děl z celoživotní tvorby Miloše Šejna. K vidění budou práce vzniklé od konce 60. let 20. století až po současná videa a dvě site-specific in­stalace vytvořené přímo pro královéhradeckou galerii. Pojítko a jednotící tematickou linku tvoří vodní živel. Ten se zde objevuje v různorodých podobách a skupenstvích a umožňuje porovnávat širokou škálu přístu­pů, jimiž se umělec k vodě, potažmo krajině vztahuje. Dílo Miloše Šejna je v současnosti, kdy na poli umění znovu dominují environmentální témata, velice aktuální. Výstava se však věnuje také dalším rovinám autorova díla. Výrazné zastoupení má pohyblivý obraz, jehož instalaci ve spolupráci s Milošem Šejnem promýšlel architekt výstavy umělec Richard Loskot. V případě dvou klíčových děl Fungus (1994) a Grand G-Luna (2012) bude divákům představena rekonstrukce původního způsobu jejich prezentace. Výstavu připravila kurátorka GMU, Vjera Borozan.

V Černé kostce určené k prezentaci pohyblivého obrazu, jehož sbírku GMU buduje od roku 2019, je připravena výstava Terezy Velíkové Příkladné nedostatky. Ve stejnojmenném videu vytvořeném pro královéhradeckou galerii se autorka zabývá tématem časové smyčky, jež souvisí se ztrátou paměti. Tu v současné době často způsobuje například přepracování. Stále více lidí proto řeší, jak přílišnou a často zbytečnou produktivitu nahradit něčím smysluplnějším. Velíková na tuto otázku nepřináší odpověď. Pouze se snaží zkratkou, již nabízí vizuální jazyk, popsat pocity, s nimiž se řada z nás někdy v poslední době setkala. Video doplňuje starší práce Babi (2009), kterou galerie zakoupila v roce 2021. Už v ní se objevuje motiv nelogických posunů, jež autorka rozvíjí i v novějších dílech. Výstava tak prezentuje čerstvé přírůstky do Sbírky pohyblivého obrazu GMU. Její kurátorkou je kritička a teoretička výtvarného umění Silvie Šeborová.

Název výstavy vizuálního umělce Jiřího Pitrmuce Tunnel Funnel připravené speciálně pro prostor Bílé kostky můžeme volně přeložit jako „trychtýř ve tvaru tunelu“. V marketingu výraz trychtýř označuje snahu z co nejširšího hrdla co nejkratší cestou dostat produkt do cíle. Slovo tunel však tento význam současně popírá. Ekonomický tlak na zdražování, narůstání geopolitických problémů, všudypřítomnost médií upozorňujících na krizi okolního světa či neustálé balancování jedince mezi prokrastinací a přepracováním vede autora k potřebě pozorovat naše rutinní činnosti a technologický vývoj, jímž si ulehčujeme práci za pomoci ná/strojů. Autor si však dlouhodobě klade otázku, zdali je tento pokrok opravdu posunem vpřed. Do svých instalací zakomponoval i díla sochaře Ladislava Zívra ze sbírky královéhradecké galerie (Minér, 1948–1949 či Žena s mikroskopem, 1947), s nímž ho pojí fascinace každodenností a práce s motivem srůstání člověka a ná/stroje. Výstavu připravila kurátorka GMU Anna Horák Zemanová.