Artalk.cz

Pritzkerovu cenu získal Francis Kéré

Laureátem prestižní architektonické Pritzkerovy ceny se stal africký architekt Diébédo Francis Kéré (1965). Mezinárodní porota ocenila jeho sociálně a environmentálně udržitelné stavby i osobní angažovanost při řešení problémů své rodné země Burkina Faso. Jak uvedla porota v oficiálním prohlášení: „Prostřednictvím budov, které demonstrují krásu, pokoru, odvahu i invenci s poctivostí své architektury, Kéré s grácií naplňuje poslání této ceny.“ Francis Kéré se stal také prvním architektem tmavé pleti, který toto prestižní ocenění získal.

Serpentine Gallery Pavilon (2017), Londýn. Zdroj: Wikimedia Commons

„Je to neuvěřitelné. Nevím, jak se to všechno stalo. Především jsem šťastný a ohromen, ale cena přináší také velký pocit odpovědnosti. Můj život nebude jednodušší,“ komentoval své ocenění Francis Kéré ze své kanceláře v Berlíně.

Kéré se narodil roku 1965 ve vesnici Gando v centrální části Burkina Faso do chudých poměrů. Získat vzdělání se mu podařilo jen díky plné podpoře rodiny a místní komunity. V roce 1985 získal stipendium v Berlíně, kde se nejdříve učil tesařem. Později obdržel stipendium i na Technické univerzitě, na které v roce 2004 absolvoval obor architektury.

Během studia Kéré realizoval svůj první projekt, budovu základní školy ve své rodné vesnici Gando, kterou dokončil v roce 2001. Jednalo se o první budovu školy v dosahu několika kilometrů. V minulosti byla řada staveb v Burkina Faso stavěna z betonu, který zcela nevyhovuje klimatickým podmínkám země kvůli přehřívání. Výroba betonu je navíc energeticky náročná. Kéré pro budovu školy raději využil místní hlínu a nepálené cihly, což se zpočátku nesetkalo s ohlasem místních s obavami, že budova neodolá v období dešťů. Hlína byla zároveň považována za materiál pro chudé. Kéré na stavbu školy použil vyvýšenou plechovou střechu, která chrání hliněné stěny před deštěm a umožňuje lepší cirkulaci vzduchu mezi střechou a zbytkem stavby. Jeho návrh tak dovolil vytvořit ve třídách lepší klima a zároveň využít místní a lépe dostupné materiály. Realizace školy získala záhy v roce 2005 mezinárodní ocenění Aga Khan Award. Vítězství Kérému navíc umožnilo založit si vlastní architektonické studio Kéré Architecture se sídlem v Berlíně. Od počátku se zaměřovalo na vzdělávací, sociální a zdravotnické budovy vznikající především v Africe.

Středisko zdravotní a sociální péče, Opera Village, Burkina Faso. Zdroj: Kéré Architecture

Kérého stavby vykazují řadu společných rysů, jako je uvědomělý přístup k místním materiálním zdrojům, ohled na dané klima a v případě afrických projektů i zapojení místní komunity. Jak Kéré popisuje, bylo pro něj zpočátku těžké vysvětlovat návrhy místním obyvatelům, z nichž je velká část negramotná. Začal tak zjednodušené návrhy zakreslovat do písku a snažil se komunitu zapojit do procesu stavby. „Lidé se učí lisovat zeminu a absolvují školení o stavebních technikách, které pak mohou využít i při stavbách vlastních domů. Jen ti, kdo jsou zapojeni do procesu vývoje, mohou ocenit dosažené výsledky, dále je rozvíjet a chránit,“ uvádí architekt. Kéré zároveň stojí za vznikem neziskové organizace, která pomáhá africkým dětem dosáhnout vzdělání a obohacovat tak místní komunitu.

Jedním z ambiciózních projektů studia je například Opera Village (2010), kterou Kéré vytvořil na popud německého režiséra Christopha Schlingensiefa pro lidi postižené povodní. Součástí projektu dvanáctihektarové vesnice je vedle typového bydlení i budova divadla, zdravotní a sociální středisko a škola pro 500 dětí. Vesnice měla být realizovaná okolo spirálové budovy opery (dosud nerealizované) obklopené veřejnými budovami. Jednou z nich je středisko sociální a zdravotní péče (2012–2014), které sestává ze tří navzájem propojených jednotek sloužících jako tři zdravotní oddělení. Každá ze staveb je doplněná zastíněným vnitřním dvorem sloužícím jako čekárna. Nepravidelně rozmístěná okna na fasádě pak dovolují všem návštěvníků (ležícím, sedícím i stojícím) sledovat okolní krajinu.

Vedle projekční práce se Francis Kéré věnuje i edukační činnosti a stojí za řadou výstavních projektů, které problematizují současnou výstavbu v Africe v návaznosti na lokální podmínky. V roce 2010 prezentoval modely a fotografie staveb na výstavě Small Scale, Big Change: New Architecture of Social Engagement v Muzeu moderního umění v New Yorku. V listopadu 2016 představil svou první monografickou výstavu Francis Kéré. Radically Simple v Architekturmuseum der TU Munich. V roce 2017 vytvořil další Serpentina Gallery Pavilon v Kensingtonských zahradách v Londýně. Pavilon ve tvaru stromu měl svou dřevěnou střechou chránit návštěvníky před ostrým letním sluncem. Vedle toho odváděl dešťovou vodu do drenážního systému a využíval ji k zavlažování okolního parku. Celá stavba rovněž nesla slavnostní modrou barvu, symbolicky důležitou v africké kultuře.

Středisko zdravotní a sociální péče, Opera Village, Burkina Faso. Zdroj: Kéré Architecture

Kérého architektura, která vzešla ze specifických podmínek Afriky, vedla k vytvoření principů, které se daří využívat i v jiných částech světa. Mimo jiné například prototyp školních budov v Jemenu, které reagují na klimatické podmínky země. V souladu s prostředím byl vytvořen i Xylem Pavilon (2019) v Montaně, který plynule doplňuje kopcovitou krajinu a vytváří zázemí pro návštěvníky Tippet Rise Art Centre, které zde pořádá letní umělecká sympozia.

Zvýšený zájem o sociálně angažovanou a udržitelnou architekturu můžeme v posledních letech pozorovat na několika úrovních. Jednou z těch nejvyšších je právě mezinárodní a uznávané architektonické ocenění Pritzkerova cena. V minulém roce ji získalo francouzské architektonické duo Anne Lacaton a Jeand Philippe Vassal a jejich projekty sociálního bydlení (více zde). Danému tématu se věnovalo i loňské Mezinárodní bienále architektury v Benátkách. Přesto letošní ocenění Francise Kérého přináší do udílení cen ještě další otázku, a to, komu je toto prestižní ocenění tradičně udíleno. Většina světového tisku si všímá především Kérého etnického původu. Za 43 let fungování Pritzkerovy ceny je Kéré prvním oceněným architektem tmavé barvy pleti. Například deník The Guardian píše o stále trvající rasové diskriminaci v architektonickém světě (více zde). Kéré na tuto situaci reaguje slovy, že nechce přímo mluvit o rasismu, ale popisuje architektonický svět jako „oblast, kde potřebujete spoustu zdrojů, musíte být opravdu silní a mít štěstí v ne zcela otevřených soutěžích“. Své ocenění vnímá především jako motivaci pro mladé lidi v Africe a doufá, že v jeho vítězství uvidí možnou cestu, po které se mohou vydat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *