Novou šéfredaktorkou Artalku je Anežka Bartlová!

Po třech letech se střídá vedení časopisu a na šéfredaktorkou pozici zasedne Anežka Bartlová, kritička a historička umění. Anežka Bartlová do redakce nastoupila na podzim 2020 a díky ní se nejen zázemí časopisu rozrostlo, ale také se zkvalitnil jeho obsah a postupně se výrazněji etablovala pozice Artalku v rámci české a slovenské umělecké scény.

Redakce Artalku (zleva): Anna Remešová, Anežka Bartlová, Zuzana Janečková, Maja Štefančíková a Alžběta Cibulková. Foto: Eva Rybářová

Artalk jsem vedla tři roky, od roku 2019, kdy mi jej předala Klára Peloušková, a během těchto neuvěřitelně nabitých let jsem měla možnost se dopodrobna seznámit s provozem umělecké scény v Česku a na Slovensku a také s lidmi, kteří jsou jeho součástí. Pozice šéfredaktorky mi umožnila mít privilegovaný přístup k různým tématům, která formují současný diskurz v umění a jeho institucionální síť. Zároveň je taková nonstop pozornost a zodpovědnost velmi vyčerpávající. I proto jsem se rozhodla, že do budoucna se budu soustředěněji věnovat otázkám spojeným se současnou proměnou a dekolonizací muzejních institucí, jež v současnosti rozvíjím v rámci doktorského studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Zatím Artalk neopouštím úplně a v redakci zůstanu jako redaktorka.

V letech pandemických se podařilo v Artalku nastartovat mnohé vnitřní i vnější změny, ze kterých mám radost, a i proto bych ráda některé projekty ještě dokončila. Navzdory vzdálenosti mezi Prahou a Bratislavou se nám daří diskuze v obou redakcích – české i slovenské – propojovat a spolupracovat tak úžeji než před rokem 2020. Z Artalku se postupně stala důležitá platforma, se kterou se v Česku a na Slovensku počítá – a to díky práci českých (Anežka Bartlová, Alžběta Cibulková a Anna Remešová) a slovenských (Maja Štefančíková a Zuzana Janečková) redaktorek. Pomalu se také zlepšuje administrativní a finanční zázemí redakce a jejích členek, což považuji za velmi zásadní.

Kromě samotného zázemí a redakce jsem hrdá také na obsah, který se i za stávajících velmi nejistých podmínek daří utvářet, mám radost z toho, když vidím, že je Artalk vnímán jako společná platforma, skrze níž je možné uvnitř kulturní scény diskutovat rozličná aktuální témata. V minulých letech se mimo to podařilo zorganizovat i několik veřejných událostí, v čemž bychom chtěli pokračovat, a vstupovat tak i do fyzického veřejného prostoru. Vedle diskuzí plánujeme také nadále rozvíjet produkci podcastových sérií a postupně chceme zlepšovat naši komunikaci a propagaci. V neposlední řadě začínáme pracovat na novém webu, včetně aktualizované grafické podoby časopisu.

Anežka Bartlová. Foto: Veronika Přikrylová

Anežka Bartlová je zkušená redaktorka a Artalk proto bude v těch nejlepších rukou. Anežka vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny umění na UMPRUM, v letech 2016–2019 byla součástí redakce časopisu ART ANTIQUES a od roku 2018 působí v Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny. Publikuje v různých oborových i mainstreamových médiích, v roce 2014 získala Cenu Věry Jirousové pro mladé kritiky a kritičky umění. Anežka je také členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, pro kterou realizovala brožuru Sociální postavení umělce/umělkyně, kurátora/kurátorky a kritika/kritičky (2018). Připravila příručku Manuál monumentu (UMPRUM, 2015), která se věnuje umění ve veřejném prostoru.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem našim přispěvatelům a přispěvatelkám, bez nichž by Artalk nemohl fungovat, svým kolegyním v redakci, se kterými byla radost pracovat na šéfredaktorské pozici, a v neposlední řadě děkuji všem našim čtenářkám a čtenářům, díky kterým má naše práce smysl. Věřím, že změny, které Artalk čekají, povedou jen k lepšímu, a já se budu těšit na další budoucí diskuze a podnětné myšlení o současném umění!