Slovinsko omezuje svobodu v zemi a škrtá státní dotace na kulturu

Aktuální dění ve Slovinsku nasvědčuje tomu, že se země začíná rychle přibližovat takové kulturní politice, jakou známe například z Polska nebo Maďarska. O nejnovějších škrtech ve státní podpoře kultury píše ve Zprávě ze světa Martin Vaněk.

Lublaň. Foto: Janez Kotar, Wikimedia Commons

V posledních dvou letech v této zemi vládne pravicově konzervativní Slovinská demokratická strana (dříve sociálně demokratická, SDS) v čele s Janezem Janšou, jenž se stal předsedou vlády v roce 2020. Jedním z prvních kroků, který znamenal výrazné omezení svobodných médií, bylo zrušení Slovinské tiskové agentury a omezení finančních prostředků pro ty mediální subjekty, které vystupovaly s kritikou vládnoucí strany, jež je opakovaně označovala za lháře.

Slovinsko bylo dokonce v červnu zařazeno na seznam Civicus Monitor Watchlist, jenž upozorňuje na porušování lidských práv a svobod. V něm se doslova uvádí: „Vláda (Slovinska) využila pandemii covidu-19 jako záminku pro přijetí několika opatření, která se dotýkají základních lidských práv, právního státu a práva na účast. Byla ohrožena svoboda sdružování, jelikož občanské organizace čelí snižování finančních prostředků a očerňujícím kampaním. Odborová sdružení se rovněž potýkají s přerušením dialogu s vládou.“

Slovinsko, které vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od prohlášení své nezávislosti v roce 1991, nyní ještě více omezilo veřejné dotace, které doposud podporovaly nevládní kulturní sektor. Tyto škrty dosahují výše téměř padesáti procent (ze 6,5 mil. eur spadla částka na zhruba 3,5 mil. eur), což je pro mnohé dosud podporované organizace v konečném důsledku likvidační.

Týká se to například neziskové organizace Maska Institute (zal. 1993), která se dlouhodobě věnuje podpoře sociálně kritického a politicky angažovaného umění. Artforum cituje vyjádření institutu, který hovoří o tom, že „snížení financování se stalo způsobem trestu a potlačení svobody projevu a kreativity“. Artforum dále cituje známého hudebníka ze skupiny Laibach Janiho Novaka, který neváhá kroky vlády označit za urážku dlouhodobě fungujících a renomovaných kulturních zařízení, jako je právě Maska, divadlo Glej, centrum Delak, Carmina Slovenia ad. Podle něj by si slovinské ministerstvo kultury mělo těchto uskupení vážit a naopak jim finanční podporu co nejvíce ulehčovat.

Škrty ve státních dotačních programech nejsou jedinými radikálními kroky slovinské pravicové vlády. Rozruch na umělecké scéně vyvolalo také odvolání renomované kurátorky a historičky umění Zdenky Badovinac z pozice ředitelky Moderna galerija v Lublani, k čemuž došlo v listopadu 2020. Ve stejnou dobu byl odejit také dlouholetý ředitel Muzea architektury a designu v Lublani Matevž Čelik. O kauze odvolání Zdenky Badovinac a jejím nástupu do vedení záhřebského Muzea současného umění jsme psali na Artalku na konci ledna.