Zdenka Badovinac stane v čele záhřebského Muzea současného umění

Do vedení Muzea současného umění v Záhřebu byla jmenovaná mezinárodně uznávaná kurátorka a teoretička Zdenka Badovinac. Do vedení velké výstavní instituce se tak vrací po více než roce, kdy byla s prosinci 2020 odvolaná z čela uznávané Moderna galerija v Lublani. Badovinac instituci vedla od roku 1993 a její propuštění vyvolalo mezinárodní pobouření.

Zdenka Badovinac. Foto: Facebook Igor Zabel Association for Culture and Theory

Odvolání tehdy iniciovala nově sestavená pravicová vláda, která souběžně odvolala i dlouholetého ředitele Muzea architektury a designu v Lublani Matevže Čelika. Badovinac toto jednání označila jako politický akt, kdy se vláda podle kurátorky soustředila na omezení kritického hlasu umělecké komunity a výstavních institucí. (více zde) Její odvolání bylo paradoxní i vzhledem k získání Ceny Igora Zabela za její „mimořádný přínos východní Evropě a globální historii,“ které získala těsně před odchodem z Moderní galerie. Slovinská vláda její odchod komentovala jako standardní obměnu ve vedení uměleckých institucí.

Muzeum současného umění v Záhřebu. Foto: Myriam Thyes, Wikimedia Commons

Muzeum současného umění v Záhřebu, které vlastní jednu z nejlepších sbírek poválečného avantgardního umění postjugoslávské oblasti, povede Zdenka Badovinac čtyři roky. „Byla jsem velmi poctěna, když jsem zprávu obdržela,“ uvedla kurátorka v prohlášení zveřejněném na slovinském webu HRT. „Velmi se těším na spolupráci s kolegy z muzea a celé umělecké a intelektuální scény v Záhřebu,“ dále okomentovala své jmenování.

Zdenka Badovinac stála za zrodem první institucionální sbírky poválečného avantgardního východoevropského umění vytvořené v již zmíněné Moderní galerii. Podílela se na vzniku přelomových výstavních projektů jako Body and the East: From the 1960 to the Present (1998), která byla představena i v newyorské Exit Art, nebo výstavě 2000+ Arteast Collection: The Art of Eastern Europe in Dialogue with the West z roku 2002. V minulosti byla i komisařkou slovinského pavilonu na Benátském bienále (1993–1997, 2005) nebo komisařkou Bienále v São Paulu v roce 2002.

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.